Ale počkat, tady něco neštimuje. Židé přece Hollywood ovládají, ví kdekdo, a nemusí hned být antisemita. A vlastně – proč by jej neměli ovládat, když jej na zelené louce založili, vybudovali a celé jedno století provozovali, produkovali, režírovali, hráli a bavili celý svět. (No a samozřejmě horentně vydělávali, když už jsou tak na ty prachy, že).

Zakladatelé Hollywoodu

Producenti byli Židé všichni: Od Goldwyna a Mayera po Foxe, Zuckora a bratry Warnerovy. Režisérů nějakou dobu většina, od Lumeta, Wildera a Kubricka po Cukora, Premingera a Wylera. (Než je vystřídali Italové).

Celou tu dobu se chovali zakukleně, židovským tématům se vyhýbali, prezentovali světu šťastnou, veselou a morální Ameriku, kde dobro vítězilo nad zlem. Čistokrevné nežidovské postavy hráli židovští herci Edward G, Robinson, Kirk Douglas, Tony Curtis, Paul Newman, Judy Garland, Lauren Bacall. O těch už to možná víte. Víc vás možná překvapí, že i takový třeba Sylvester Stallone je sice Ital po tátovi, ale Žid po mámě.

S židovskými tématy si troufla na coming-out až pozdní generace konce 20 století, jako Stephen Spielberg, Mel Brooks, Barbara Streisand, Woody Allen. Zda to Židům dlouhodobě prospělo nebo uškodilo, se teď někteří tážou.

Progresivističtí Židé

Ale jak by mohli z Hollywoodu Židé vyhánět Židy? Na to máte dvě možné odpovědi. Buď jsou hollywoodští Židé sebenenávistní masochisté, nebo už jim Hollywood nepatří. Správné odpovědi jsou obě. Hollywoodské ateliéry se již dávno přeměnily v mega akciovky vlastněné pestrou směsicí akcionářů všelijakých etnik, národností, vyznání a nevyznání. A hollywoodští Židé se jako většina amerických liberálních umělců upsali progresivně levicovému krédu politické korektnosti, wokeismu a kritické rasové teorie.

Podle té jsou příslušníky privilegované bílé rasy, nikoli jako ještě donedávna odstrkovaným přivandrovalým etnikem. Hollywoodským Židům ty teorie vybuchly do tváře s hámásským pogromem Izraelců 7. října 2023. Ten je náhle proměnil v etnikum nenáviděné, a to nejen těmi pestrobarevnými etniky „odstrkovanými“, nýbrž i tím privilegovaným etnikem bílým, za svou bělobu se stydícím a kajícím. A volícím si Židy jako obětního kozla vyhnaného i se všemi jejich hříchy do pouště – jako tolikrát v dějinách.

Onoho 7. října si američtí liberálně progresivní Židé začali zpytovat svědomí nad svou příslušností k politickému „narativu“, v němž pod povrchem bublala a teď na povrch explodovala starodávná závist a nenávist k Židům. A najednou se začali bát, že sympatiemi s Izraelem by se mohli přeřazovat do kategorie nezaměstnatelných. Tak mumlají něco o vyrovnané vině obou stran v naději, že jim to zachrání živobytí. A v domnění, že to je ten správný hollywoodský narativ. Ti, kteří v okamžité reakci na hamásský pogrom trochu zbrkle vyslovili na sociálních sítích podporu Izraeli, ji – většinou po útocích nejen internetových, ale i fyzických – vymazávají. Jiní k nim rychle připisují své zděšení nad utrpením nevinných Gazanů. Režisér Jonathan Glazer se při přijetí ceny za svůj film o holocaustu zřekl svého židovství, k velkému aplausu.

Popel na hlavě nefunguje

A je jim to houby platné. Ten hollywoodský narativ se mezitím posunul ze společné viny Izraele a Hamásu do stoprocentní viny Izraele. Projevil se i v oscarových nominacích v kategorii dokumentů. „The Bibi Files“ zaostřuje na Netanyahuovy korupční skandály. „No Other Land“ popisuje destrukci palestinské vesnice izraelskou armádou. „Groud Zero“ je antologie 22 krátkých video snímků z trpící Gazy. Do nominace nepostoupila skoro žádná jiná témata. Těm několika židovským se odebrala reklamní podpora.

Academy Museum of Motion Pictures uspořádalo výstavu o hollywoodské „diverzitě menšin“, bez zmínky o Židech. Dvouprocentní židovská menšina se nepočítá do povinné kvóty menšin, jaká musí být ve filmu zastoupena, aby mohl být do oscarových nominací připuštěn.

Po několika upozorněních muzeum přidalo výstavu „hollywoodských židovských úspěchů“, plnou negativních židovských stereotypů a antižidovských sebenenávistných projevů židovských herců. Židovské zakladatele Hollywoodu častuje nálepkami jako „tyran“, „diktátor“, „predátor“, „chlípák“.

Izrael se nenosí

Herci a režiséři, kteří veřejně vyslovili podporu Izraeli, nebudou přijímáni do Academie, zjistila hollywoodská novinářka a ředitelka Židovského institutu pro film a televizi Allison Josephs. S dodáním: „Sledujeme vymazávání Židů ze zábavního průmyslu.“

A my se pokusíme si představit, jak bychom se asi cítili, kdyby nás z domu, který postavil náš děda, vyháněli potomci jeho nájemníků. A vlastně si to ani představovat nemusíme. Známe to od svých dědů. Hollywood jen zažívá, co si oni zažili v těch našich krásných letech padesátých, za zpěvu „zítra se bude tančit všude, až naše vítězné vlajky rudé na stožáry světa vyletí.“ Že jednou vyletí až na stožáry americké, si nikdo nedokázal ani ve snu představit.

Psáno pro Deník.to

__________________________________________________________

Kurasovy knihy najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Tao sexu
S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století