„Kamala Harris, naše nečekaná nemotorná spasitelka,“ hlásá jeden z titulků nové íránské webstránky zvané NioThinker, která na první pohled vypadá americky, než narazíte na nějakou neobvyklost v její angličtině. Zdálo by se to potvrzovat vyslovovaná podezření, že Írán se internetově plete do anti-trumpovské kampaně. Tak koho vlastně má Kamala spasit? Před čím a k čemu?

Kamala a Obama

„Za celou svou právnickou kariéru jsem měla jediného klienta: lid,“ pochlubila se viceprezidentka v projevu přijímajícím od sjezdu Demokratů kandidaturu do prezidentských voleb. Sentimentální politický kýč první třídy, navazující na její už předtím vyhlášenou „politiku radosti“. Téměř tak účinný, jako Obamův slavný refrén „Yes, we can.“ Jen ještě o stupínek chytřejší, zaostřený na nerozhodnou střední třídu (“z níž pocházím a učila jsem se od své šetrné indické maminky“), kterou zjevně pokládá za hlupáky opitelné dojemnými rodinnými příběhy.

Speechwriters jejího projevu okopírovali několik nejpopulárnějších (“nejpopulističtějších“) bodů z programu Trumpova – a ještě v nich Trumpa „přetrumpli“. Nejmocnější armáda světa. Tvrdě proti Číně, Rusku, ilegální imigraci. Opětné posílení hranic. To jako vážně? Co tak najedou? Když po celé Bidenovo období „viceprezidentovala“ přesnému opaku, jehož výsledkem je desetimilionový přírůstek imigrace působící kolaps městských infrastruktur, s neomezeným importem smrtících drog a čínských špionů? Už dříve vyslovila podporu návrhům na udělení volebního práva ne-občanům, včetně ilegálních imigrantů, u nichž se logicky předpokládá podpora Demokratické strany.

A pak už ve svém projevu umírněně vyzvala k „jednotě a cestě vpřed… ven ze zahořklosti, cynismu a rozdělujících bitev… po jaké touží všichni Američané… národ připravený pokročit vpřed… na té neuvěřitelné cestě, jakou je Amerika“. Na to sentimentální Američané slyší, jistě i někteří z těch odhodlaných volit Trumpa, tímhle bychom, je mohli odlákat, spočítali si speech-writers.

Protitrumpovská rétorika zabírá

Pro jistotu to ještě proložíme několika osvědčenými anti-trumpovskými výmysly jako „Trumpem řízená ozbrojená invaze do Capitolu“ (v řadách vetřelců se nenašel jediný ozbrojenec). Nebo „Trump byl odpovědný za Putinovu invazi Ukrajiny“ (Trumpovo prezidentství bylo jediným obdobím, kdy Putin žádnou zemi nepřepadl). Ale špičkou spisovatelského génia speech-writerů je, že na rozdíl od Kamaly, „Trump má taky jediného klienta: sebe.“

Paní Harrisovou jsme už předtím jakž-takž poznali, nic moc ve své kariéře nepředvedla, tak se toho obecně o ní raději moc neříkalo, dobrého ani zlého. To, že ji Trump označuje za komunistku, můžeme brát jako nechtěný vtip, který by jí přisuzoval znalosti, které nemá. Její hlavní dovedností je srdečný a sympatický hlasitý chechot s odhalením vzorného chrupu uprostřed pohledné a na šedesátnici stále mladě působící tváře.

Jejími hlavními představami oživení pokleslé ekonomiky jsou zrušení daní ze zpropitného a melouchovného (převzaté od Trumpa) a zavedení cenových stropů a kontrol u potravin k zastavení inflace způsobené její (Bidenovou) vládou nadměrnými státními výdaji a zadlužováním. (Inflaci, jak už dávno vysvětlil Milton Freedman, vždy způsobuje vláda a nikdo jiný). Cenové zastropování je osvědčená metoda likvidace soukromého podnikání – provozovaného vesměs těmi dezoláty (“deplorables“) volícími Trumpa.

Moc víc toho paní Harrisová vědět nepotřebuje (a vlastně čím míň ví, tím líp), neboť ji beztak jako dosud bude řídit zákulisní velín Demokratické strany, jehož hlavou zůstává exprezident Obama. Její volební vítězství by tedy bylo jeho čtvrtým prezidentováním, zcela v souladu s ústavou. Ostatně se už i dala slyšet, že ústava je dokument „živoucí“, rozumějme proměnlivý. I ona bude jistě proměnlivá, jak bude pokračující fundamentální transformace Ameriky vyžadovat.

Walz je jiné levicové kafe

Viceprezidentský kandidát Tim Walz je větší kabrňák a dotěrní pravicoví novináři toho na něho vyhrabávají víc. Kromě maličkosti, že si ze své vojenské kariéry vymýšlí zásluhy, které se nikdy nestaly, se jeví jako asi nejkovanější levičák, jakého strana mohla najít v generaci nestarců (je mu teprve mladistvých 60).

Sám rád přiznává, že třicetkrát navštívil Čínu. Že to nebylo vždy jen pracovně v zájmu americkém, se dá vysoudit z líbánků, které se svou ženou trávil právě tam. Tedy určitým stupněm lásky. Ta vzkvétala už za studentských let, kdy v Číně rok vyučoval angličtinu a bral to jako „jednu z nejlepších věcí, kterou jsem kdy dělal.“ Se svou ženou pak založil vzdělávací firmu zařizující návštěvy amerických studentů v Číně, financované čínskou vládou.

Podobné návštěvy zařizuje i pro americké veřejné činitele, už ve svých politických funkcích – od roku 2007 kongresman, od roku 2019 minnesotský guvernér. Rád chválí svou Minnesotu za „dobré vztahy s Čínou a pohostinnost k návštěvám čínských funkcionářů“. Kritizoval Trumpa za obchodní konflikt s Čínou ve formě dovozních tarifů. Dobré jméno Číny hájí ve veřejných přednáškách a podílí se na činnosti amerických organizací spolupracujících s Čínou, jako US-China Peoples Friendship Association.

S Čínou i islámem jedna ruka

S obecnou levicovostí ladí i jeho přátelské styky s organizacemi islámskými. Za jeho guvernérství Minnesota ze své státní pokladny darovala 2 miliony dolarů islámské charitě IANA napojené na teroristickou organizaci al-Kajda, zjistil Washington Examiner. Guvernér Walz se údajně přátelí s jejím imámem Asadem Zamanem, který veřejně obhajuje izraelský pogrom 7. října a rozesílá po sociálních sítích program oslavující Hitlera.

Vzpomeňme si, že Obama nebyl z jmenování Harrisové po Bidenovi nadšen. Je tedy Walz tím jeho temným koněm, který tu „fundamentální transformaci Ameriky“ má dotáhnout do konce?

Každopádně, kdo čekal, že ta volební kampaň bude letos čistě americká, si už teď může postesknout zklamáním. A kdo doufal, že proti ní Trumpovi postačí Elon Musk a diagnóza „Kamala Harris má nízké IQ“, bude muset ještě do voleb zatraceně hodně zamakat, má-li Amerika ještě někdy být ne-li úplně „great“, tak aspoň americká.

No jo, jistě, samozřejmě bychom tam místo Donalda raději viděli Ronalda, jenže ten už tady dvacet let není a hned tak zas nebude.

Psáno pro Deník.to

_____________________________________________________________

Kurasovy knihy najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Tao sexu
S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.