Ne, není to nový objev postmoderní teologie po vzoru amerických feministek hlásajících nejprve, že Bůh je žena, ale nakonec přijímajících argument, že je určitě muž, protože kdyby byl žena, stvořil by sperma chutnající jako čokoláda. Je to statečná provokace marocké lesbické aktivistky jménem Ibtissar Lachgar, která si s tímto heslem na triku vyšla do ulic, sama se vyfotila a fotku pověsila na „X“. Nám se to může jevit zábavné, pro ni je to podstatně riskantnější, coby trestný čin „urážky islámu“.

Ibtissar má štěstí
Má vlastně ale štěstí. Kdyby to provedla v Íránu, Afghánistránu nebo Gaze, asi by jí někdo na místě usekl hlavu a možná ještě předtím i potom znásilnil. Beztrestně, neboť by tak vykonával vůli Alláhovu vepsanou do zákonů šaria. Byl by to vlastně trestný čin dvojnásobný – vedle urážky islámu i ta samotná lesbosexualita. V Maroku byla nejprve řádně zatčena, vzata do vazby a předána zatím bez znásilnění řádnému civilnímu soudu. Maroko se tím islámu tak trochu vymyká jako víceméně právní stát s demokratickou ústavou, jedním z pouze tří, vedle Indonésie a Turecka.

Těch nedemokratických je téměř dvacetkrát víc. V kolika z nich by Ibtissar dostala trest smrti a v kolika jen dlouhé vězení nebo veřejný výprask, to by možná byl vhodný námět na diplomovou práci z islamologie nebo lesbologie, opravňující k dobře placené práci v některé z mnoha neziskovek.

Donedávna marocká justice nechávala podobné mírné urážky islámu i veřejná vystoupení feministek a aktivistů LGBTQ+ nepovšimnuty a nepotrestány. Na přímořských plážích tolerovala i „nahoře bez“, alespoň u evropských turistek, k potěšení nadržených domorodých zevlounů a pod nenápadným dohledem tajné policie střežící státní příjem z turismu.

Gender a islám

Takže kolují dohady, zda se jejím zatčením i Maroko začíná vracet do lůna islámského fundamentalismu, pod taktovkou hnutí zvaného Al-haraka-al-murija (hnutí mouřenínské identity), které střeží islámskou morálku i na internetu. Je-li to tak, mohla by Ibtissar vyfasovat až pět let kriminálu. S pravděpodobným tradičním pravidelným znásilňováním vězeňskými dozorci.

Můžeme už spekulovat, že podobně by vlastně mohla dopadnout i třeba ve Francii, v Británii nebo v Německu. Tam nedávno spolkový soud potvrdil platnost výnosu šaria soudu, po němž se poškozený odvolal s upozorněním, že onen šaria rozsudek protiřečí německým zákonům. A soud rozhodl, že spor mezi dvěma muslimskými stranami může podléhat zákonům šaria, navzdory zákonům německým. Na rouhačskou muslimskou lesbu, žalovanou respektovanou muslimskou entitou, by tedy jistě platilo totéž. Ve Francii by se s ní strážci islámské morálky nemazlili a počkali si na ni večer v parku. Británie by se možná ještě civilizovaně dohadovala, zda islám převažuje nad LGBTQ+, nebo LGBTQ+ nad islámem. Takové dohady však brzy demokraticky rozhodne demografie ve prospěch islámu, neboť muslimů se rodí víc než členů LGBTQ+.

Do té doby však budou LGBTQ+ horlivě demonstrovat za Palestinu, kde by nepřežili jedinou svou veřejnou show. A je to jako kapři demonstrující za svobodu rybářů. Od rybníku k rybníku.