V posledních několika letech se svět stal výrazně méně bezpečným. Zdá se, že selhání americké i západní politiky a chybné strategické kroky povzbudily protivníky a oslabily spojence. Nedostatek rozhodných akcí a absence koherentní strategie vytvořily mocenské vakuum, které využili naši nepřátelé. A důsledkem je zvýšená nestabilita a hrozby pro národní i globální bezpečnost Západu. Pro dlouhodobé přežití Spojených států a svobodného světa – kde lidé požívají bezprecedentní svobody projevu, vlastnických práv, ekonomických příležitostí, náboženské svobody a dalších občanských svobod – je naprosto nezbytné odrazit útoky na tyto těžce vydobyté úspěchy, jak v USA, tak v zahraničí.

Protivníci jsou stále silnější a spojenci možná dokonce ztrácejí důvěru ve vedení Západu. Nedávno jsme se dozvěděli, že tři země v Evropě – Irsko, Norsko a Španělsko – z nichž všechny mají dlouhou a nešťastnou historii antisemitismu – plánují uznat Palestinský stát, který bude bezpochyby státem teroristickým.

Darebácké a agresivní státy, jako jsou Rusko, Čína, Írán a Severní Korea, mají nyní více odvahy. Tento vývoj z velké části financovaly a umožnily Spojené státy. Bidenova administrativa předala Afghánistán teroristické skupině Tálibán; nyní to vypadá, jako by se Bidenova administrativa a tyto tři rasistické evropské země rozhodly předat Pásmo Gazy teroristické skupině Hamás, která otevřeně říká, že je více než kdy jindy odhodlána zničit svého souseda – svobodný a demokratický Stát Izrael.

Americký prezident Joe Biden ujistil Rusko v roce 2022, že „malý výpad“ na Ukrajinu by byl v pořádku. Ale dravci nedělají žádné „malé výpady“. Výsledkem byl největší útok na evropskou zemi od 2. světové války. Mohutná ruská invaze vyvolala na Ukrajině zničující humanitární krizi s desítkami tisíc civilních obětí a stovkami tisíc zraněných a padlých vojáků. Miliony Ukrajinců byly nuceny opustit své domovy a „malý výpad“ tak vyvolal největší evropskou uprchlickou krizi od 2. světové války.

Podobně ani udržení u moci ani posílení Hamásu a ostatních proxy spojenců Íránu, jako jsou Hizballáh, Hútíové a Palestinský islámský džihád, „mír“ na Blízký východ nepřinese. Naopak „Palestinský stát“ nejenže vyvolá ještě větší konflikt, ale také ohrozí soudržnost aliance NATO – a to je největší dar, který může svobodný svět dát ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Na nově zveřejněném videu ze 7. října 2023 se ozbrojenec Hamásu rozhoduje, koho zavraždit, a říká o zajatých izraelských vojačkách: „Tyto dívky by mohly otěhotnět.“ Teroristická skupina zahájila ničivou koordinovanou invazi do Izraele. Útok začal masivním přívalem raket. Hned po systematickém vyřazení izraelských varovných systémů, překročilo zhruba 3 000 teroristů hraniční bariéru mezi Pásmem Gazy a Izraelem a zahájilo útoky na izraelské vojenské základny a 22 civilních komunit. Útok, který byl léta plánován, vedl k tomu, že jen 7. října bylo povražděno zhruba 1 200 židů, muslimů a křesťanů – Izraelců, turistů a zahraničních pracovníků. Útok se vyznačoval nepředstavitelnou brutalitou – skupinovým znásilňováním, mrzačením genitálií, stínáním hlav a upalováním zaživa, a to i nemluvňat.

Teroristé Hamásu v Izraeli také zajali 240 rukojmích a násilně je odvezli do tunelů v Pásmu Gazy, na jejichž výstavbu použili peníze z mezinárodní pomoci. A proto se Izrael, aby zachránil své unesené občany a předešel slibovaným opakovaným útokům, angažuje v bezprecedentně komplikované městské válce. Izrael se snaží chránit své občany a udržet si tváří v tvář neúprosné agresi svou suverenitu, přičemž bojuje nejen s Hamásem, ale také se dvěma nelegitimními antisemitskými soudy (Mezinárodním trestním soudem a Mezinárodním soudním dvorem), antisemitskou Organizací spojených národů, antisemitskými evropskými zeměmi, Bidenovou administrativou a dobře financovanými antisemitskými demonstracemi po celém Západě.

Neustálým appeasementem a nevetováním protiizraelské rezoluce v Radě bezpečnosti OSN Bidenova administrativa zřejmě povzbudila chuť íránského režimu zaútočit 13. dubna 2024 přímo na Izrael. Navíc se USA také celá léta snaží sesadit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua – „izraelského Churchilla“ – za to, že nebyl dostatečně poslušný.

Bidenova administrativa by na pozici izraelského premiéra raději měla někoho, kdo by Hamásu umožnil udržet si kontrolu nad Pásmem Gazy a obnovit jeho vojenské kapacity, někoho, kdo by umožnil vytvoření teroristického Palestinského státu a kdo by stál stranou, zatímco genocidní Írán získává jaderné zbraně.

Írán od islámské revoluce v roce 1979 kromě brutality vůči vlastnímu lidu neustále hlásá „Smrt Izraeli“, „Smrt Americe“ a označuje Izrael za zemi, na kterou bude stačit „jedna bomba“ a vyhrožuje, že Izrael „vymaže“ z mapy. Tato situace je umocněna zrychlujícím se pokrokem Íránu v jeho programu jaderných zbraní, který se prudce rozrostl od nástupu Bidenovy administrativy.

Íránské jaderné kapacity, poháněné tajnými aktivitami v silně opevněných jaderných zařízeních, dosáhly kritického bodu. V pátek 10. května 2024 učinil íránský poslanec Ahmad Bakhshayesh Ardestani toto mrazivé prohlášení:

„Podle mého názoru už jaderné zbraně máme, ale nevykřikujeme to do světa. To znamená, že naší skutečnou politikou je jaderné bomby vlastnit, ale naše oficiálně deklarovaná politika je v současnosti v souladu s íránskou jadernou dohodou (JCPOA).“

Je hluboce znepokojivé, že mluvčí zastupující Íránskou organizaci pro atomovou energii otevřeně prohlásil, že Írán je připraven podělit se o své odborné znalosti v oblasti jaderných zbraní s jinými – zejména sousedními státy.

Komunistický čínský režim, který vidí, že Bidenova administrativa odměňovala agresi v minulosti, přítomnosti a pravděpodobně tak bude činit i v budoucnosti, obkličuje Filipíny a Tchaj-wan a poslal ilegálně do USA přes jejich jižní hranici již desítky tisíc mladých mužů vojenského věku, a minimálně 5 000 přes jejich hranici severní.

Stručně řečeno, současná americká administrativa spolu se svými evropskými spojenci a rasistickými zastánci terorismu Irskem, Norskem a Španělskem nabízí Číně, Rusku, Íránu a dalším zlovolným aktérům příležitost k tomu, aby prosazovali své cíle se zvýšenou sebedůvěrou. Najde se ve svobodném světě vůdčí osobnost, která by tento děsivý rozklad světového řádu zastavila?

Dr. Majid Rafizadeh vystudoval Harvard, je obchodní stratég a poradce, politolog, člen správní rady Harvard International Review a prezident International American Council on the Middle East (Mezinárodní americké rady pro Blízký východ). Je autorem několika knih o islámu a americké zahraniční politice. Můžete mu napsat na Dr.rafizadeh@post.harvard.edu.

https://www.gatestoneinstitute.org/20660/free-world-alarming-status

Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský

Poskytl Gatestone Institute