Během posledních čtyřiadvaceti hodin jsem dostal nejen já, ale i řada jiných krajanů žijících v Sydney a v jejím okolí mnoho dotazů, jak pomocí internetu tak telefonu, zda jsme v pořádku, vzhledem k nepokojům, které postihly minulou neděli Sydney.

Dotazy přicházely nejen z České republiky, ale i od přátel žijících v jiných evropských zemích, kde se - stejně jako v Praze - média v rámci „politické korektnosti“ patrně vyhýbají skutečným podnětům, které tyto pro Sydney velice neobvyklé události vyvolaly.

Již po řadu let přicházejí na Cronullu, ale i na mnohé jiné z překrásných sydneyských pláží skupiny mladých Libanonců ne proto, aby jako všichni ostatní návštěvníci pláží užívali osvěžujících vln Pacifiku, ale aby vyvolávali nejrůznější problémy. Napadají vulgárně, ale v mnoha případech nejen slovně, zejména dívky oblečené do velice úsporných plavek. K vyvrcholení problémů došlo v neděli před dvěma týdny, kdy početná skupina libanonských mladíků napadla dva z „livesaverů“, kteří ve svém volném čase střeží pláže a každoročně před utonutím zachraňují bezpočet plavců, kteří přecenili své síly. Současně hlídají pláže před případným výskytem žraloků a v případě nebezpečí včas upozorní návštěvníky pláží na toto nebezpečí a pomocí motorových člunů, případně helikopter, nezvané „hosty“ zaženou dále do moře. Pochopitelně se také starají o to, aby na pláži nedocházelo k problémům, a právě proto byli napadeni s takovou vehemencí, že oba skončili v nemocnici.

Tento útok nezůstal samozřejmě bez odezvy a tou byly právě neblahé události, které přenášela televize nejen zde, ale po celém světě. V žádném případě nelze souhlasit s tím, k čemu došlo minulou neděli na Cronulle, primární důvody však veškerá média uhrávají (v rámci již zmíněné politické korektnosti) tak zvaně „do outu“. Nejsem si jist, zda televize v Praze informovala diváky o tom, že početné skupiny libanonských chuligánů napadly ve stejný den večer jiné sydneyské čtvrti, kde tito výtečníci rozbíjeli auta, vytloukali výklady a ohrožovali obyvatele těchto čtvrtí. V této bohulibé činnosti ještě pokračovali v noci z pondělí na úterý.

Je velice smutné, že Austrálie, která byla a stále je velice tolerantní ke všem bez rozdílu rasy a náboženství, se pozvolna mění pod vlivem poměrně ještě malé skupiny přistěhovalců ze Středního Východu, kteří odmítají akceptovat skutečnost, že je na nich a ne na ostatních obvatelích Austrálie, aby změnili svůj způsob života. A pokud si chtějí uchovat své zvyky a obyčeje, neměli by v žádném případě vyžadovat, aby se ostatní obyvatelé těmito zvyky řídili. Konec konců, mají neomezenou svobodu tuto zemi opustit, když s ní nehodlají a nemohou splynout.