Bohužel, jen dočasně. Momentálně se nám ale senát ztenčil o dva zelené senátory a vládní kabinet o jednoho agrárníka. Nelze vyloučit, že další budou následovat.
O co jde? Někteří řeknou, že o hloupost, jiní budou trvat na tom, že jde o zásadu. Jedním ze zásadních pravidel k tomu, aby se někdo mohl stát senátorem, či vůbec členem parlamentu, je mít australské občanství. Tak je to zakotveno v ústavě a je to, myslím, naprosto pochopitelné. Jak se to ale má s dvojím občanstvím? O tom se v ústavě přímo nemluví ─ v době, kdy byla ústava přijata (v roce 1900), to asi nebyla příliš palčivá otázka. V hlavě 44 se ale zcela jasně praví, že členem parlamentu se nemůže stát žádný člověk, který “jakýmkoli způsobem přiznává věrnost, poslušnost či přináležitost nějaké cizí mocnosti, je jejím poddaným či občanem”. To nelze nijak obejít; žádného australského politika s dvojím občanstvím by ani ten nejlepší právník neobhájil. Jak se tedy mohlo stát to, co se stalo? A co se vlastně stalo?
Přišlo to jako blesk z čistého nebe asi před týdnem. Zástupce Richarda Di Natale, vůdce strany Zelených, Scott Ludlam podal demisi a s okamžitou platností odešel ze senátu. Důvod: přišlo se na to, že nemá nárok na to být senátorem, protože se narodil na Novém Zélandu a nikdy se nevzdal občanství té země. To, že do Austrálie přišel s rodiči jako tříletý, na věci nic nemění. To, že o svém dvojím občanství nic nevěděl, ho neomlouvá ─ než byl v roce 2007 (ano, tak dávno) zvolen za svou stranu, měl se přesvědčit, že vše je v pořádku a svého druhého občanství se vzdát. Případně se o tom měla ujistit jeho strana. 47letý Ludlam nyní bude zřejmě nahrazen druhým na seznamu kandidátů Zelených, jímž je teprve 22letý Jordon Steele-John, který je po mozkové obrně upoután na invalidní vozík. Ten už se nechal slyšet, že nominaci přijme.
Říká se, že blesk nikdy neuhodí dvakrát do stejného místa. Nevěřte tomu. Uplynulo jen pár dní a stejné neštěstí potkalo druhou zástupkyni vůdce Zelených, Larissu Waters. Jediný rozdíl je v tom, že ta se narodila v Kanadě. Do Austrálie také přišla jako dítě, pouze 11měsíční, a od té doby ve své rodné zemi nebyla. To však ji, ani stranu Zelených, neomlouvá; měla se prostě svého druhého občanství vzdát dříve, než kandidovala do parlamentu. Tato 40letá žena, v senátu od r. 2011, o níž se vážně hovořilo jako o budoucí vůdkyni strany, má být nahrazena Andrewem Bartlettem, třetím na původním seznamu kandidátů. Ten už je politikem recyklovaným; kdysi totiž již senátorem byl a dokonce asi po dva roky vedl dnes už zaniklou stranu Demokratů. Mimochodem, žádný z provinilců asi nebude muset splácet peníze, které od daňových poplatníků obdržel ─ na to už je zde precedent. Také to, co jako senátoři učinili a sjednali, platí.
Ministerský předseda Malcolm Turnbull se škodolibou radostí prohlásil, že by si měli Zelení dát svůj dům do pořádku. To asi neměl dělat. Třetí blesk, z dnes už ne tolik čistého nebe, tentokráte zasáhl jednoho z členů strany Agrárníků, kteří jsou s jeho Liberály v koalici. Senátor Matt Canavan, rovněž uznávaný jako možný budoucí vůdce své strany, zasedal v Turnbullově vládním kabinetu. Z toho Canavan už odstoupil, senátorem ale zatím zůstává, dokud se neobjasní jeho situace. Panuje totiž nejistota v tom, zda je či není také občanem Itálie. Jeho matka, jejíž rodiče se v Itálii narodili, podala kdysi žádost o italské občanství a přitom zažádala o totéž pro svého syna. Žádostem bylo vyhověno a senátor je tak italským občanem, aniž by kdy nohou vkročil na půdu té země. Přitom tvrdí, že nikdy nic nepodepsal, ani o tom, co činí jeho matka, nevěděl. Nejvyšší soud by měl co nejdříve rozhodnout o Canavanově osudu.
Mohou být i jiní? Austrálie je zemí přistěhovalců, takže je leccos možné. Dokonce i naše současná hlava státu Malcolm Turnbull se narodil ve Velké Británii. Turnbull snad učinil tu správnou věc a občanství se vzdal. Pokud jde o mne, já si své britské občanství nabyté tím, že jsem se narodil v Londýně, zatím ponechám, protože do parlamentu kandidovat v nejbližší době nehodlám. Taktéž moje žena, aspoň se domnívám. Co ale náš syn, který je po mně také Britem, i když na britských ostrovech nikdy nebyl? Co kdyby ten chtěl jednou kandidovat? No, stačil by mu škrt perem...
Autorovy stránky:
http://www.vkoreis.com/
http://www.vojen.com/