Když se do křesla australského ministerského předsedy (mimochodem, nazývat ho premiérem, jak to české noviny většinou činí, by bylo nesprávné – těchto titulů požívají premiéři jednotlivých australských států) dostal Malcolm Turnbull, řekl jsem si, konečně jméno hodící se pro hlavu státu! Před ním Abbott, opat, to znělo tak nějak chabě, nemyslíte? Ještě před ním Rudd, rudoch, což sice je jen jeden z možných překladů, no ale před těmi jsem přece kdysi utekl sem, do téhle země zaslíbené. Turnbull, to má zvuk, kam se hrabe český Bivoj se svým kancem; některý skotský předek tohoto borce si dokázal poradit dokonce s býkem!

A tento náš šampión se nedávno dostal do křížku s vládcem, který onehdy obsadil americký trůn, Donaldem Trumpem. Zatím sice jen telefonicky, došlo k tomu ale stejného dne, kdy si tento zlý muž, jemuž polovina Američanů ještě neprominula to, jak zamával s jejich Hillary, popovídal také s hlavními představiteli Velké Británie, Německa či Ruska. Takže Turnbull se dostal do první ligy! Jakpak si asi vedl?

Po nějaký čas jsme tady u nás slyšeli jen to, co si Turnbullova tisková kancelář přála, abychom věděli, že totiž náš přeborník si vedl náramně dobře a že pro nás asi zachránil dohodu o převzetí nějakých 1250 běženců převážně muslimského vyznání, momentálně se nacházejících na pár z tichomořských ostrovů, kam je Austrálie dala převézt. Ta dohoda už povážlivě vypadala na to, že se potopí společně s jinými výnosy Trumpova předchůdce Obamy. Teprve po několika dnech začala pomalu prosakovat pravda (snad?) o tom, co se mezi oběma vůdci vlastně událo. Nezdá se, že by si byl Trump nějak Turnbulla předcházel. Bylo tomu spíš tak, že náš sice udatný, ale pěší bojovník, narazil na kurážného těžkooděnce, který navíc pádil na patřičně rozjetém oři. Hádám, že když Trump hovořil s dámami, britskou či evropskou, asi se musel tak trochu krotit ve svém temperamentu. Konečně, je to americký gentleman. S ruským carem asi jednal jako rovný s rovným, konečně kdo ví, co přinese čas. Na chudáka Turnbulla si ale mohl dovolit vyšlápnout a trochu si přitom spravit náladu a také této příležitosti náležitě využil!

O telefonním hovoru, který měl původně naplánovaný na hodinu, se Trump údajně vyjádřil, že byl daleko nejhorší ze všech, které měl. Technicky by měl smlouvu dodržet a je si toho zřejmě vědom, to mu ale nezabránilo v tom, aby Turnbullovi nevyčinil, že Amerika z toho nic nemá a že si nepotřebuje brát do země “žádné budoucí bostonské atentátníky”. Austrálie sice má podle dohody převzít nějaké ty běžence z Jižní Ameriky, v očích americké veřejnosti by to ale Trumpovi spíš uškodilo. Však se také nechal slyšet, že se “na tuhle hloupou Obamovu dohodu ještě podívá”. Na této notě se také rozhovor skončil, a to po pouhých 25 minutách. Když Turnbull navrhl, že si spolu ještě popovídají o Sýrii, položil Trump sluchátko.

Takže: 1:0 pro Trumpa. Otázkou je, zda se Turnbullovi kdy podaří nějaký ten gól Trumpovi vsítit. Zda případně takováto čest nepřipadne někomu z lavičky náhradníků. Tak jak to totiž s Turnbullem vypadá, nemusí se na hřišti vrcholné politiky pohybovat příliš dlouho. Už nyní se ozývají hlasy, že je tím nejhorším ministerským předsedou, jakého Austrálie kdy měla. Štěstím pro něho je, že nikde na obzoru není zatím vidět žádného možného vyzyvatele. Snad je tu jen Turnbullem poměrně nedávno sesazený Tony Abbott. Nebylo by to poprvé na australské politické scéně, kdy by se již jednou odstavenému hráči dostalo znovu role kapitána. Povedlo se to Johnu Howardovi, jen před asi dvaceti lety, a po něm Kevinu Ruddovi, tomu dokonce jen před necelými čtyřmi roky. A politické mlýny, a to nejen u nás v Austrálii, se zdají své obrátky spíš zrychlovat!

Autorovy stránky:
http://www.vkoreis.com/
http://www.vojen.com/