Jaroslave, v lecčems s tebou souhlasím. Problém je ale v tom, že co stojí v zákonech nevymysleli současní ani nedávní politikové, ale lidé kolem roku 1900, když se psala ústava. A ta se dá pouze změnit referendem. Což je svým způsobem dobře, protože jinak by mohl kdekdo měnit kdeco, třeba i ten muslim v parlamentu by mohl navrhnout právo šarža a kejvalové by mu to schválili. Ve jménu náboženské svobody.

Ano, Vojene, máš pravdu a já to vše vím. Když se ovšem do parlamentu dostane většina muslimů, a v budoucnu se to stát může, tak se na celou ústavu vykašlou a zavedou svůj kouzelný zákon šária. Ostatně ústava nebyla nic platná, když se soudruzi rozhodli vybudovat v Austrálii socialismus, pěkně pomalu pofabiansku. Začalo to Withlemem a dnešní liberál Malcom žádný skalní demokrat není, je to pouze oportunistická huba s jediným talentem - vrazit kudlu do zad kolegovi. A tak dnešní Austrálie se vůbec nepodobá té svobodné zemi, do které jsem přišel v roce 1968. Všimni si těch příkazů i zákazů, přibývá jich čím dál tím více. Stává se totaltní společností, ovládanou podřadnými politiky a arogantními státními úředníky.

Když jsem přiletěl r. 68, konala se tu moratoria proti válce ve Vietnamu. Být proti válce by mi nevadilo, vádily mi ty rudé prapory s kterými pochodovali revoluční studenti. Nu a dnes ta svoloč přerostla do státního aparátu avládne. Lid čumí na sport a pohospodách tiše nadává.

Té Austrálie je Škoda, bývala to příjemná a svobodná země!

Ale jde pane Chaloupko, stačí se podívat na kolika "posvíceních" sedí prdelí naši "skvělí" státovládci.

Pane Koreisi, ale to jsou pořád jenom ty konkretní "praktické" případy a detaily. A stále to pojímáte "politicky" jak kdo kdy kde volil a podobně , a co strana a vláda. O to vůbec nejde.

Jde o morál, o to, že - jak patrno z Vašich informací - tito poslanci se stále snaží udržet si pelíšky, vykroutit se ze zákona, aniž by oni osobně něco obětovali. Jestli je tady zákon, ať ho respektují a "druhého" občanství se jednoduše vzdají.

Mají přece možnost následně za změnu toho "diskriminačního" zákona působit*.

____________

*chtěl jsem napsat pracovat, ale rozmyslel jsem si to.

Pane Ševečku, vyjádřil jsem jasně svůj osobní názor, že ten kdo rohoduje o věcech v parlamentu, by měl mít jen jedno občanství. Tak to stojí v ústavě. K tomu aby se tohle nějak změnilo, by bylo nutné mít referendum, - jinak se tady v Austrálii zákon změnit nedá. V parlamentu si to poslanci jen tak odhlasovat nemohou.

Všichni ti jichž se to týká a je jich už tuším šest (a bude možná víc), se druhého občanství buď už vzdali nebo se o to pokoušejí. Problém je v tom, že se na to přišlo až teď, že jejich zvolení by mělo vlastně být neplatné. To, že o svém dvojím občanství nevěděli, čímž se většina z nich hájí, je neomlouvá - neznalost zákonů neomlouvá nikoho.

Vinu na celém zmatku nesou také politické strany, které si měly zjistit jestli jsou kandidáti, které navrhují, v tomto směru čistí. Nikoho to ale nenapadlo se tím zabývat, až nyní.

První dva na něž se přišlo, rezignovali z parlamentu okamžitě. Ti další už se vykrucují, jak to nazýváte. V zemi, kde vládní koalice má většinu jednoho mandátu, se asi nic jiného čekat nedalo. O tom, co se stane, bude muset rozhodnout Ústavní soud, hned to ale nebude.

Co zatím? neptejte se mne. Nevím...

Je dobře, že v takových případech nikoliv "volení" zastupitelé, ale referendum, přes veškerá rizika , které tento institut přináší - zejména v dnešní píár elitantní "demokracii" a "občanské společnosti".

Někdy se lidé pohybují mezi dvěma i více zeměmi a mít dvě či víc občanství jim třeba pomáhá v obchodu, zaměstnání, atp. Může to potom být i v zájmu těch zemí jejichž pasy mají, když například jejim občanům poskytují zaměstnání. Proto bych to neviděl takhle černobíle.

Pokud ovšem chce někdo zasedat v parlamentu, měl by mít podle mne jen jedno občanství. Tam by se na dvou židlích sedět nemělo. Tak je to i psáno v australské ústavě, kterou nenavrhovali žádní hlupáci. Ti, kteří se i přes své dvojí občanství dostali do parlamentu tam vlastně nemají co dělat. Vina je na nich samotných, ale také na stranách, které je nominovaly jako své kandidáty.

Směšné, pane Korejsi - takže někdo je občanem vícekrát? Že to pomáhá v obchodu ... a v zájmu zemí?

Každý jednou a basta!

Obávám se, že jste vedle, jak ta jedle. Nebo snad znáte nějaký důvod, proč by musel člověk, který žije na dvou místech a pravidelně mezi nimi pendluje, pokaždé postupovat nudné vízové procedury? Troufám si tvrdit, že se na to pak vy...e a jediný efekt to bude mít v tom, že v jedné z těch zemí přestane utrácet a platit daně.

Dovedu si představit nějaké paušální vízum nebo zákon na způsob "na potomka zde narozených rodičů se kromě branné povinnosti a práva být volen hledí jako na občana". Cizincům utrácet nikdo nebrání a podnikání lze vždycky zařídit na způsob "místní společnost vlastněná cizincem" (rozhodně to tak bylo a nejspíš ještě je v ČR).

Rozhodně na mě působí dost hrůzostrašně představa, že jeden člověk je zároveň poslancem nebo dokonce členem vlády dvou zemí.

Tak daleko to asi stěží dojde, stačí ale pomyšlení na to, že někdo zasedá v parlamentu jedné země a je potají loajální vůči jiné zemi, která může být třeba i nepřátelská.

Myslím, že něčeho takového se obávali australští otcové vlasti, když dávali dohromady ústavu země, před nějakými 120 lety. Tehdy asi měli dost strach z Němců a konečně, dějiny jim daly za pravdu.

Já to samozřejmě dohnal ad absurdum, ale dovedu si třeba představit, že by někdo takhle ve vší poctivosti kandidoval a byl zvolen za účelem přátelství "mezi vlastí mou a mých rodičů". Byl-li by ten někdo Němec z karlovarských rodičů, měl by 15. března 1939 docela co řešit. A to bylo vlastně formálně "přátelské převzetí správy", co takový japonský Američan v době Pearl Harboru.

... Raději "dohodnuté převzetí správy", to přátelské je vážně hloupost.

Ten potenciál tam vdy bude, v té ústavě "otcové vlasti" se myslím pouze snažili jej eliminovat co nejvíc.

Mimochodem, před několika hodinami oznámil senátor Xenophon, který se sice narodil v Austrálii, jeho otec ale pocházel z Kypru a přišel sem na britský pas, že podle britského ministersva vnitra je veden jako britský občan. Takže příad půjde definitivně k Nejvyššímu soudu. Xenophon se ale zatím mandátu vzdát nechce. Zamotává se to - Británie, OK, ale Kypr, to už je jen kousek od takového Turecka či Syrie!

Celkově již je v této konstituční krizi, jak se tomu zde už říká, zamotáno 7 poslanců či senátorů. A může jich být víc...