Předchozí australská středopravicová vláda premiéra Scotta Morrisona (Tne Liberal-National Coalition) udělala správnou věc. V roce 2018 uznala západní Jeruzalém jako hlavní město Izraele.
Opakuji: západní Jeruzalém.

S tím, že v budoucnu do něj přestěhuje i svoji telavivskou ambasádu. Pro ledaskoho to mohlo být řešení „na půli cesty“, ale pořád lepší než držet se zeměpisného nonsensu, že hlavním městem Izrael je Tel Aviv. (Mimochodem: o rok dříve uznalo západní Jeruzalém jako hlavní město Izraele také Rusko. S tím, že východní Jeruzalém má být hlavním městem budoucího „státu Palestina“, což je ovšem problém, protože reálně je metropolí izraelského státu celý Jeruzalém. Ale o to v tomto článku nejde.)

Letos v květnu zvítězila v parlamentních volbách australská Labor a vládu levého středu zformoval Anthony Albanese. Ministryní zahraničí se stala Penny Wongová – oba patří k Levé frakci tamních labouristů (vedle ní existuje ještě Pravá frakce – ve vládě je poměr 13 ku 10 ve prospěch Pravé frakce). Jeden z následků povolebního posunu australské politiky celkově doleva bylo i rozhodnutí nového kabinetu z 18. října.
Předcházel tomu nepochopitelný informační zmatek, který nesvědčí o profesionalitě tamní exekutivy.

V pondělí 17. října ministryně Wongová připomněla, že bývalá vláda se rozhodla uznat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a doplnila, že současný kabinet nerozhodl o žádné změně v této věci. Druhý den ráno bylo ale všechno jinak. Wongová tvrdila, že otázka konečného statusu Jeruzaléma by měla být vyřešena v rámci mírových jednání a že vláda v Canbeře ruší rozhodnutí předchozí administrativy o uznání západního Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. (Proto izraelský premiér Lapid lakonicky konstatoval: „Můžeme jen doufat, že v jiných záležitostech si bude australská vláda počínat seriózněji a profesionálněji.“)

Z výše uvedeného lze dovodit, jelikož každý stát nějaké hlavní město mít musí, že Austrálie bude považovat v rozporu s realitou a zdravým rozumem za hlavní město Izraele Tel Aviv. (Proč ne třeba Haifu?) Ministryně říká, že Austrálie se tím vrátila k závazku podporovat mezinárodnímu úsilí o nastolení míru mezi Izraelem a palestinskými Araby na základě modelu známého jako dvoustátní řešení.

Příznačné je, že palestinské frakce, nejen Fatah, ale i teroristický Hamas a Palestinský islámský džihád, australskému rozhodnutí tleskají. To ovšem nic nemění na tom, že jsme svědky neskutečného pokrytectví. Ti stejní palestinští Arabové kudy chodí tam hlásají, co to znamená dvoustátní řešení: palestinský stát s hlavním městem Jeruzalémem, ti umírněnější říkají, že jim jde „jen“ o východní Jeruzalém.

Je pozoruhodné, že toto stoupencům dvoustátního řešení na Západě nevadí. Vládnoucí australští labouristé (ale nejen oni) odmítají do podepsání mírové smlouvy uznat západní Jeruzalém jako hlavní město židovského státu, ale současně „zapomínají“ upozornit palestinské Araby, že ani oni nemohou považovat východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu – vždyť o statusu města rozhodne až mírová dohoda. Palestinští Arabové ovšem považují východní Jeruzalém za svůj jaksi automaticky (ale západní Jeruzalém Izraelcům upírají).

A pokud jim nevadí, že jedna strana si nárokuje východní Jeruzalém jako hlavní město budoucího arabského státu v bývalé mandátní Palestině, proč odmítají uznat západní Jeruzalém jako hlavní města existujícího židovského státu v bývalé mandátní Palestině?

Právě na tomto příkladu vidíme nepřehlédnutelný politický dvojí metr. Austrálii a dalším zemím světa nic nebrání v tom, aby uznaly západní Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přestěhovaly tam své zastupitelské úřady, protože tato část města zůstane tak jako tak v izraelských rukou, i kdyby budoucí mírová smlouva měla jakoukoli podobu a východní Jeruzalém připadl (v krajní a zcela nereálné variantě) palestinským Arabům. Tak přece hovoří podporovatelé dvoustátního řešení: západní Jeruzalém Izraeli, východní palestinským Arabům. V tom případě by neměl být problém, aby západní země Arabům vysvětlily: Máme naše velvyslanectví v západní Jeruzalémě, protože ten v budoucnu zůstane izraelskou metropolí; vy usilujete o východní Jeruzalém. Tak v čem je problém?

Takto se ovšem debata kolem Jeruzaléma nevede. A když v tom chtěla středopravicová vláda Austrálie alespoň něco udělat, labouristé to shodili ze stolu. Marnost nad marnost v dnešním světě.