Zemi nyní povede Scott Morrison

Scott Morrison, až dosud ministr financí, se stal třicátým ministerským předsedou Austrálie! Poté, co se Malcolm Turnbull - i když krajně neochotně - vzdal nejvyššího úřadu (jak se očekáváno), došlo v Canbeře k volbě mezi třemi kandidáty. Ministryně zahraničí (až doposud) Julie Bishop byla s nejnižším počtem hlasů jako první vyloučena, k hlavnímu souboji pak došlo mezi Scottem Morrisonem a Peterem Duttonem. Výsledek byl v prospěch Morrisona, údajně poměrem hlasů 45 : 40. Také o to, kdo se stane Morrisonovým zástupcem, se utkali tři kandidáti a vítězem se stal dosavadní ministr energetiky Josh Frydenberg, a to „převážnou většinou hlasů“, jak oznámila mluvčí strany.

Kdo jsou noví vůdcové australského národa? Především jsou podstatně mladší než jejich předchůdci, téměř o celou generaci. Scott John Morrison je čerstvým padesátníkem (*13.5.1968), vystudoval ekonomii na sydneyské univerzitě, zpočátku byl činný hlavně v turistice, parlamentářem je od roku 2007. Postup měl poměrně rychlý; v roce 2013 se stal ministrem pro přistěhovalectví a byl takto primárně zodpovědný za operaci týkající se ochrany hranic, která se v Evropě stala téměř vzorem těm, kteří by rádi zastavili, či aspoň omezili, přísun ilegálních migrantů po moři, tzv. australské řešení. Krátce ještě byl ministrem pro sociální služby a po tom, co vůdcovství vyhrál v roce 2015 Turnbull, stal se pod ním Morrison ministrem financí.

Joshua Anthony Frydenberg (*17.6.1971) je ještě o tři roky mladší a v parlamentě od roku 2010. Po dokončení střední školy se asi na rok stal tenisovým profesionálem, ale nakonec se (asi moudře) rozhodl pro další studia a dokončil svá magisterská studia filosofie na univerzitě v Oxfordu. Později se navíc stal promovaným právníkem. V parlamentě se začal prosazovat brzy, měl několik funkcí dříve, než se usadil jako ministr energetiky. Již po nějaký čas se o něm hovoří jako o možném budoucím vůdci.

Co to všechno znamená? Především to, že výrazný posun doprava v australských politických záležitostech, k němuž by asi došlo v případě Duttonova vítězství, se konat nejspíš nebude. Snad jen menší pohyb doprava. Jak přesně se postaví nový muž v čele vlády například k Pařížské dohodě, není zatím jasné. Víme ovšem, že téměř polovina jeho kolegů a liberálních členů parlamentu volila pro Duttona, který byl pro to, aby Austrálie udělala totéž co Trump a od dohody odstoupila. Tato nálada se jen tak přes noc nevytratí. Tohle a leccos jiného bude muset Morrison vzít v úvahu. Také to, že by nebylo radno tentokráte nechat bývalého premiéra Tonnyho Abbotta na zadních lavicích parlamentu, odkud by mohl volně kritizovat každý krok vlády. Na tomtéž tvrdošíjně trval Turnbull a to mu také nakonec zlomilo vaz. Být na místě Morrisonově, rychle bych Abbottovi nabídl nějaké ministerstvo, takové, jaké by pro téhož bylo obtížné odmítnout. I kdyby to mělo být ministerstvo zahraničí, v němž by asi stárnoucí a dnes poražená Julia Bishop nejraději skončila svou kariéru. Bude jí to ale dovoleno? O tom, jak bude vypadat Morrisonův kabinet, se dozvíme v průběhu několika příštích dnů. Zatím, samozřejmě, se Canberrou rozléhá jen bzukot novinářských spekulací.

Autorovy stránky:
http://www.vkoreis.com/
http://www.vojen.com/