24.4.2024 | Svátek má Jiří


AUSTRÁLIE: Krokodýlí útoky v Kakadu

7.2.2014

Počet lidí, kteří zemřou na silnicích světa, bývá odhadem asi jeden a čtvrt miliónu ročně. Pouze některé mikroorganismy jsou asi člověku nebezpečnější, než jím samotným vyrobená auta.

Malárie, přenášená komáry, zabije odhadem asi dva milióny lidí. Průměrně asi 50 tisíc lidí zemře po hadím uštknutí. V porovnání s tím se zbytek přírody k nám chová celkem vlídně. Zhruba 600 lidí bývá ročně zabito slony, 3-4 stovky jich ubodají včely, podobný počet zabijí tygři, mravenci prý mají na svědomí kolem dvou set případů ubodání, zatímco tolik obávaní žraloci zabijí pouhých 10-20 nešťastníků. Autům či komárům se v tomto směru nevyrovnají ani krokodýli; ti ale mohou směle dělat konkurenci slonům. Nejčastěji dochází ke krokodýlím útokům v afrických zemích a ve východní Asii. Z víc než dvaceti druhů krokodýlů je jen pět nebo šest lidem opravdu nebezpečných. Nejhorší pověst si už po staletí udržuje nilský krokodýl, který ročně zahubí v Africe určitě několik set, možná i víc než tisíc lidí. Tzv. mugger, indický krokodýl, bývá také hodně nebezpečný, jihoamerický černý kajman a americký aligátor mívají občas na svědomí některé z útoků končících smrtí.

U nás v Austrálii, také v Indonésii a na Tichomořských ostrovech představuje člověku smrtelné nebezpečí krokodýl mořský (crocodylus porosus), podle slané vody také zvaný salty. Občas bývá zahlédnut i mnoho kilometrů od pobřeží, ve slané vodě ale přebývat nemusí. Náramně mu vyhovují ústí řek i větší potoky, spokojí se s jakoukoliv tůní, v níž je trochu víc vody, aby mohl být zcela ponořen a takto skrytý čekat na svou kořist. Krokodýl přitom dovede být velice trpělivý a tento přeživší současník dinosaurů (prokazatelně existoval už před asi 100 milióny let) si dobře dovede vybírat svá loviště. Provedené testy prý u krokodýlů prokázaly inteligenci podobnou té, jakou mívají laboratorní krysy, tedy překvapivě vysokou! Dospělý krokodýlí samec bývá kolem pěti metrů dlouhý a váží asi půl tuny; může ale dorůst až do sedmi metrů a vážit i celou tunu. Salty žije asi stejně dlouho jako my, kolem 70 let. Živí se vším, co se hýbe a stojí mu za sklapnutí čelistmi. Oběť si krokodýl obvykle stáhne do vody, kde ji utopí a později pozře.

Počty mořských krokodýlů se nyní odhadují v Austrálii asi na 150-200 tisíc. Přitom před pouhým půl stoletím jich byly jen asi tři tisíce, zejména díky profesionálním lovcům, kteří je stříleli kvůli jejich kůži. V roce 1974 byli krokodýli státem prohlášeni za chráněný druh. Debaty o tom, zda by se tohle mělo či nemělo změnit, se vedou periodicky a jistě se započnou znovu po posledním případu, k němuž došlo před několika dny v oblasti národního parku Kakadu, asi 200 km na východ od Darwinu. Kakadu je obzvlášť známé jako místo častých krokodýlích útoků a za posledních dvanáct let v průměru každým rokem zde bývá aspoň jeden případ napadení končící smrtí oběti. Skupina dětí z malé domorodé osady Mudginberri se koupala v nedalekém billabongu, jak se zde říká slepému rameni řeky, v tomto případě vzdálenému bezmála 100 km od moře. Krokodýl napadl jednoho dvanáctiletého chlapce, jemuž se podařilo zvířeti se ubránit, i když má obě ruce zle pokousané. Zvíře se hned nato vrhlo na jiného stejně starého hocha a stáhlo ho do vody. Správcové parku a policisté sice zastřelili už několik krokodýlů, tělo oběti ale zatím nenašli ani s pomocí člunů a helikoptéry.

Zhruba v polovině případů se napadenému podaří uniknout čelistem krokodýla, málokdy ale když ten je má už pod vodou. To se podařilo také v Kakadu Parku tehdy 46leté známé ekoložce jménem Val Plumwood, v roce 1985. Plaz ji napadl v její kanoi, stáhl ji do vody a třikrát provedl tzv death-roll, obrat, který má oběť usmrtit. Ženě se zázračně podařilo vyklouznout z jeho držení a dostat se na břeh. Těžce zraněná byla po několika hodinách nalezena zachránci, když lezla po čtyřech směrem k táboru. Po této zkušenosti se rozhodla věnovat se farmaření na statku nedaleko Canberry, kde ji o 23 let později potkal jiný osud. Byla nalezena mrtvá, pravděpodobně následkem kombinace hadího kousnutí a srdečního záchvatu. Příroda, jíž se po celý svůj život zastávala, ironicky ekoložku nakonec dostala. Co krokodýl nedokázal, dokončil had.

Autorovy stránky: http://www.voyenkoreis.com