V mém nedávném povídání Doprava, doleva a nebo rovně? o tom, kam lidská společnost míří, jsem vyslovil obavy, jak rychle se bude měnit stupnice společenských hodnot od starých a historií osvědčených na nové, podivné a nevyzkoušené.

I stalo se, že v deníku „The Sydney Morning Herald“ ze dne 11. 6. 2018 byla uveřejněna jména vyznamenaných osobností k příležitosti oslav narozenin naší oblíbené královny Elizabeth II. Mezi nesčetnými jmény dominovalo jméno Julie Bates.

Tato „dáma“ tak obsadila i úvodník těchto novin, včetně příslušných fotografií. Ve svých 69 letech byla tato sexuální pracovnice ve výslužbě, tedy bývalá šlapka, vyznamenána řádem Austrálie. Na tuto poctu byla navržena okruhem lidí kolem ní za její neúnavnou statečnost v prosazování a obhajování práv prostitutek. K jejich ochraně ve svých třiceti letech, tehdy už také jako „single mother“, založila unii, tedy odborovou organizaci „Australian Prostitutes Collective“, která reprezentovala jednotlivé šlapky v jejich stížnostech.

Prosadila u majitelů bordelů, aby na klientech vyžadovali bezpečný sex s kondomy.

Julie Bates, bývalá sydneyská šlapka, je příjemně překvapena, že její přítelkyně Catherine Healy, šlapka na Novém Zélandu, byla nedávno obdařena podobnou poctou a obdržela titul Dame Catherine.

Nemyslím si, že bychom v Klokánii a na Novém Zélandu měli málo osobností zasluhujících si takové pocty, aby bylo nutno hledat v bordelech mezi jejich majiteli, prostitutkami a pasáky. Jak jsem uvedl v úvodu tohoto povídání. Vyslovil jsem obavy, kam lidská společnost míří a jak rychle se bude měnit stupnice společenských hodnot od starých a historií osvědčených na nové, podivné a nevyzkoušené.

Pokud budou mládeži sloužit jako morální vzory vyznamenané prostitutky, tak pochybuji, že z ní vyrostou lepší občané než jejich rodiče.

Podle článku v SMH 11/6/2018 převyprávěl