María Garcíová a Marcelo Gelman, devatenáct a dvacet let. Mladý pár levicových aktivistů bojujících proti argentinské juntě zadržela 26. srpna 1976 policie v Buenos Aires. Muž byl popraven, žena, původem z Uruguaye, převezena do Montevidea. Byla v sedmém měsíci těhotenství. Poté, co porodila, zmizela. Dceru Macarenu dostala do péče rodina blízká tehdejšímu režimu. O svých biologických rodičích se Macarena dozvěděla o více než dvacet let později.

Tohle je jen jeden příběh z tisíců dalších, které patří do bolavého místa argentinských dějin: sedmileté éry vojenské diktatury (1976–1983), při níž zemřelo nebo „zmizelo“ kolem devíti tisíc lidí (podle některých zdrojů až 30 tisíc). Mnozí v rámci tzv. operace Cóndor (plán Cóndor), paktu několika tehdejších jihoamerických diktatur na společném potírání politických odpůrců. To vše s tichým souhlasem USA, jež se obávaly rozmachu levice.

Plán Cóndor podepsali v roce 1975 v Santiagu de Chile šéfové tajných služeb Chile, Argentiny, Bolívie, Uruguaye a Paraguaye. Vzájemně zatýkali a mučili své oponenty, přičemž nejvíce poprav si připsala Argentina, kde pobývalo mnoho Uruguayců, Paraguayců a Chilanů v exilu. Časté byly únosy, některé rodiny dodnes čekají na zprávy o svých blízkých. Mnohdy s vědomím, že se pravdu asi nedozvědí, protože oblíbeným nástrojem vojenské junty byl tzv. let smrti – poprava, při níž byl odpůrce režimu shozen z letadla do moře.

O možné koordinaci více zemí se začalo mluvit v 90. letech, když Paraguay odkryla tajné dokumenty. Nyní se prokuratura poprvé snažila spolupráci dokázat.

V pátek padl důležitý rozsudek. Argentinský soud uložil 20 let vězení bývalému diktátorovi Reynaldo Bignonemu, který již dříve obdržel mnohaletý trest. Čekaly se rozsudky i nad dalšími bývalými členy armády. Až do uzávěrky tohoto vydání ale výsledek nebyl znám. „Tohle je první soudní rozhodnutí o plánu Cóndor coby struktuře koordinované represe,“ popsal listu La Razón Gastón Chillier, ředitel Centra právních a sociálních studií (CELS). „Dosud se tématu věnovali hlavně novináři a historici,“ podotkla advokátka obětí Luz Palmasová o bezmála tři roky trvajícím procesu, při němž se na veřejnost dostala řada kdysi tajných materiálů. Třeba korespondence mezi někdejším argentinským ministrem a šéfem americké diplomacie Henrym Kissingerem. „Ministr mu vysvětluje nutnost maximalizovat snahy boje proti marxismu,“ popsala Palmasová. „Jestli je něco, co proti tomu můžete udělat, udělejte to rychle. Musíte ale použít běžné prostředky,“ vzkazoval mu Kissinger.

V procesu prokuratura využila i materiály amerického archivu národní bezpečnosti. Když soud začínal, na lavici obžalovaných bylo 25 lidí. Mezi nimi i někdejší argentinský diktátor Jorge Videla. Zemřel záhy po začátku procesu, nicméně ve vězení.

LN, 28.5.2016