Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Myslím, že pan Grundmann to velmi dobře shrnul, já bych k tomu jen dodal, že starověký antisemitismus Řeků měl zcela jiné důvody, než ten pozdější středověký křesťanský, nebo ten novověký. Zatímco dnes tu máme Velkého Žida, co tahá za drátky (viz Protokoly), starověcí Řekové opravdu neměli pocit, že by Židé byli nějací morálnější, to teda opravdu ne. Důvod byl v tom, že Židé byli jednak svým monoteismem podezřelí (bezbožní, mají jen jednoho boha a jen jeden chrám), považováni za líné (každý sedmý den nepracují), ale hlavně, stranili se „starověkého kolektivu“ kvůli svým omezením v jídle, v možnosti se ženit/vdávat s jinými etniky atd, což vše bylo považováno za jakousi elitářskou nadřazenost (ono, zkuste někomu vykládat, že jste vyvolený národ, že), no a jejich neochota přijmout řeckou kulturu se sportem, divadlem atd, pak za tmářství. A samozřejmě, římští císařové nechápali, proč je Židé odmítají uctívat. Také bych rád zdůraznil, že starověký judaismus měl dost jiný akcent, než ten dnešní, rabínský, ten starověký se mnohem více upínal na chrám, na dodržování rituálů, zatímco osobní etika a vztah k Bohu bylo cosi mnohem méně důležité a vyzdvihli to až rabíni po zničení chrámu, kdy rituály tak nějak přestaly existovat.

V neposlední řadě bych připomenul, že řada helenistických Židů se pokoušela sloučit judaismus s antickou kulturou, za všechny jmenuji třeba Filóna Alexandrijského, od kterého pochází pojem logos, následně důležitý v křesťanství. Oni ti helenističtí Židé to měli těžké na obou stranách, protože Řekové jimi tak trošku pohrdali kvůli dietetickým předpisům (které považovali za trapnou pověru) a ortodoxní Židé je považovali za podezřelé pro jejich vztah k řecké kultuře. Celkově je článek naprosto nevěrohodný, autor vůbec netuší, kde jsou kořeny antisemitismu.

Souhlasím – a právě do téhle linie je třeba zasadit i samotného Ježíše. On nebyl izolovaný „rabín proti helénismu“, ale naopak součást helenizujícího proudu uvnitř židovství. Jeho důraz na osobní etiku, univerzální poselství pro všechny národy a používání řeckých pojmů (logos, agapé) ukazuje, že čerpal z téže kulturní směsi, v níž se pohyboval Filón Alexandrijský.

To, co dnes vnímáme jako „křesťanství“, není radikální odklon od helénistického světa, ale spíš jeho přetavení skrze židovskou tradici. A právě proto mohlo prorůst do římské a později evropské civilizace. Ježíš tak stál uprostřed napětí: pro ortodoxní Židy byl příliš otevřený řeckému světu, pro Řeky byl stále zatížen rituály a monoteismem. To, že se z jeho odkazu stalo univerzální náboženství, bylo možné jen proto, že vyrostl na pomezí obou proudů – židovské tradice a řecké kultury.

Jinými slovy: Ježíš nebyl výjimkou, ale sám reprezentoval právě tu helenizující tendenci, kterou část židovství přijala a která se nakonec stala spojovacím mostem mezi Orientem a Západem.

Zde bych přeci jen trošku polemizoval. Moderní křesťanství není výtvor Ježíše, o kterém téměř nic nevíme, ale svatého Pavla, což byl helenizovaný Žid a přesně jak píšete, čerpal z Filóna a v podstatě prosadil univerzalitu křesťanství oproti židokřesťanům reprezentovaným Ježíšovým bratrem Jakubem, který chtěl i nadále dodržovat všechny židovské předpisy, což by znemožnilo, aby se křesťanství stalo skutečně univerzálním náboženstvím. Něco jsem se na toto téma načetl, co skutečně přesně Ježíš hlásal, to není úplně jasné, ale jasný je výsledek, že Pavel z Tarsu nakonec prosadil svou variantu, jakkoliv byl těžce Jakubem kritizován. A přesně jak píšete, křesťanství se inspirovalo stoicismem atd. Doporučuji třeba skvělou knihu na toto téma: Otevřené otázky bádání o raném křesťanství případně Ježíš a mýtus o Kristu. Každopádně díky za zajímavé komentáře.

Máte pravdu. Ono ostatně stačí citovat příběh, popsaný přímo v Bibli, (Skutky 17:22-23). Kde se apoštol Pavel pokouší na svou víru (křesťanskou, vzešlou z té židovské) při návštěvě Atén získat místní Řeky - a použije toto přirovnání "

"Athéňané, vidím, že jste v uctívání bohů velice horliví. Když jsem procházel vašimi posvátnými místy a prohlížel si je, nalezl jsem i oltář s nápisem: ‚Neznámému bohu‘. Koho takto uctíváte, a ještě neznáte, toho vám zvěstuji.“

Čímž je tedy, s prominutím, pořádně naštval

Ono totiž - a někteří historici to uvádějí, na tom oltáři stálo spíše v Řecku obvyklé "neznámým bohům" - čili pro všechny, ty ostatní, které by snad Řekové ještě neznali a samostatný oltář jim nepostavili.

Zatímco, ale jak píšete, o monoteismus, ať židovský, nebo Pavlem hlásaný křesťanský koncept jediného Boha., viditelně zájem neměli..

Ano, to je hezký příběh, znám, je to jak píšete. Tehdejší běžní Řekové skutečně monoteismus nechápali, ačkoliv filozofický koncept v té době už existoval, viz Aristotelův první hybatel atd. Později se to filozoficky ještě více zvýraznilo představou, že ti bohové jsou vlastně jen personifikací jakéhosi základního božského principu atd, no odtud už cesta ke křesťanství. To všechno ale v té Pavlově době byly pouhé filozofické úvahy, normálním lidem neznámé, pouze pro intelektuály, zatímco prvotní křesťané byli spíše úspěšní u chudých, spodiny, otroků, protože ty získávala představa rovnosti před Bohem a vize posmrtného života, kde antická představa neměla co nabídnout. Ostatně, ty opravdu první křesťanské komunity žily tak trošku "komunistickým" způsobem, kdy dali dohromady veškerý majetek a z toho existovali. Odtud brali inspiraci pozdější Husité atd. Díky za komentář!