Úterý 10. listopadu 2026, svátek má Evžen

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ALBERTA: Referendum o referendu

Ve stínu předchozího tragického požáru na kanadské armádní základně Wainwright jihovýchodně od Edmontonu šli v pondělí 19. října obyvatelé kanadské provincie Alberta k lidovému hlasování, v němž měli odpovědět na deset otázek.

Původně jich bylo devět, pět mimoústavních a čtyři týkající se ústavního uspořádání ve vztahu k federaci; oznámeny byly letos v únoru. K nim přibyla otázka desátá, z hlediska soudržnosti kanadského státu nejzásadnější – šlo o téma případného osamostatnění Alberty.

Abychom si udělali představu o typech otázek z první a druhé skupiny, zde jsou dva příklady. V jedné z mimoústavních se účastníci referenda vyjadřovali k tomu, jestli má či nemá vláda provincie Alberta získat větší kontrolu nad přistěhovalectvím s cílem jej snížit na udržitelnější úroveň, upřednostnit ekonomickou migraci a dát obyvatelům Alberty přednost při obsazování nových pracovních míst. Vláda Alberty chce mít větší vliv na rozhodování o tom, kdo a v jakém počtu do provincie přichází, dále na omezení počtu přistěhovalců tak, aby odpovídal možnostem ekonomiky, bydlení a veřejných služeb. A konečně chce, aby při výběru přistěhovalců byl kladen důraz na jejich ekonomický přínos a při získávání nových pracovních příležitostí aby měli přednost místní obyvatelé. Pokud jde o ústavní otázky, tak v jedné se měli hlasující vyslovit k tomu, zda má Alberta, případně ve spolupráci s dalšími provinciemi, usilovat o takovou změnu federální ústavy, která by umožnila svěřit konečný výběr soudců do provinčního vyššího soudu Court of King’s Bench a odvolacího soudu Court of Appeal provinčním vládám, zatímco nyní je to v kompetenci federální vlády. Ta má v těchto případech finální slovo, byť Alberta není z procesu výběru kandidátů prostřednictvím poradních výborů zcela vyloučena. Záměrem je převést rozhodující pravomoc při výběru soudců uvedených soudů z federální na provinční úroveň.

Otázka č. 10

Nejen v Kanadě, ale i v zahraničí byla z podstaty věci věnována největší pozornost otázce číslo deset. Její znění: „Měla by Alberta zůstat provincií Kanady, nebo by měla vláda Alberty zahájit právní proces vyžadovaný kanadskou ústavou za účelem konání závazného provinčního referenda o tom, zda se Alberta má, či nemá oddělit od Kanady?“ Nejprve se zastavme u slovního spojení závazné provinční referendum. Znamená to, že nynější referendum závazné nebylo? Může to znít paradoxně, ale je to tak. Jaký tedy mělo smysl ho pořádat? K tomu si něco řekneme níže. Nejprve se zaměřme na to, co by se mělo dít, kdyby obyvatelé Alberty v tomto referendu většinově odpověděli na otázku č. 10 tak, že by vláda Alberty měla zahájit právní proces vedoucí k závaznému referendu o oddělení. Provinční vláda by pak takové referendum měla připravit, třebaže výsledek z 19. října je nezávazný. Kromě toho by muselo dojít na řešení komplexu právních otázek týkajících se Prvních národů (domorodých obyvatel), jejichž smluvní a ústavní práva by odtržení mohlo ovlivnit. (Smlouvy s Prvními národy na území dnešní Alberty uzavřela britská, později kanadská Koruna, zastupovaná federálními představiteli, nikoli provincie.) Nová otázka pro závazné referendum by musela splňovat požadavky zákona Clarity Act, přičemž to, zda je otázka dostatečně jasná by posuzovala federální Dolní sněmovna. Pak by přišlo na řadu závazné referendum: obyvatelé Alberty by hlasovali o tom, zda se provincie má od Kanady oddělit. Ani případná jasná většina pro odtržení by sama o sobě ale automaticky neznamenala nezávislost. Následovala by složitá ústavní jednání v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu Kanady, přičemž nezávislost by vyžadovala dohodu a změnu kanadské ústavy.

Je-li to takto složité, nabízí se otázka, proč premiérka Danielle Smithová ze Sjednocené konzervativní strany Alberty na „referendum o referendu“ vůbec přistoupila. Důvodů je víc. Stupňující se tlak širšího separatistického hnutí (“Stay Free Alberta“ aj.) i pnutí uvnitř její vlastní strany, dlouhodobá nespokojenost části obyvatel provincie s vládou v Ottawě (federální regulace a klimatická politika brzdí rozvoj ropného průmyslu, který je pro Albertu klíčový), pocit ekonomické nespravedlnosti (zastánci odtržení říkají, že Alberta přispívá do federálního rozpočtu více, než kolik se jí vrací a že její bohatství pomáhá financovat chudší části země), jakož i nespokojenost s federální politikou v oblasti pravomocí (centrum vs provincie), imigrace a do jisté míry také s protiepidemickými opatřeními v době pandemie covidu. Samotná premiérka Smithová je proti odtržení Alberty; její politikou je autonomnější Alberta v rámci jednotné Kanady. Požaduje posílení pravomocí provincie, zejména v oblasti energetiky a těžebního průmyslu, hospodářství obecně a rozhodování o vlastních záležitostech. Současně zastává názor, že referendum je demokratickým vyjádřením vůle obyvatel. Přestože nezávislost nepodporuje, považovala za legitimní, aby lidé mohli o této otázce hlasovat.

Nyní se zastavme u otázky, jaký je smysl referenda z 19. října, když není závazné. Navzdory tomu může mít značnou politickou váhu. V té které otázce ukázalo vládě, jaká je podpora veřejnosti, a to jí poskytuje užitečný politický mandát. Má také potenciál ve zvýšení tlaku na federální vládu – vláda Alberty se má o co opřít. V neposlední řadě mohla otevřít cestu k dalším právním krokům, pakliže by se u otázky č. 10 většina rozhodla pro budoucí závazné referendum o osamostatnění Alberty. Realisticky viděno, může být referendum politicky účinné: vláda prostřednictvím vyjádřené vůle občanů získává politické argumenty pro své další postupy. Třebaže jí referendum nedává automaticky právní oprávnění provést jakoukoli změnu a stejně tak nezaručuje, že se příslušný výsledek nutně promítne do legislativy. V každém případě má vedení provincie „něco v ruce“, s čím může dále politicky pracovat.

Výsledek – bez překvapení

V tom smyslu, že odpovídal dlouhodobým výzkumům preferencí. V posledních osmi šetřeních konaných mezi druhým a osmnáctým říjnem se pro setrvání provincie ve svazku Kanadu vyslovilo mezi 66 a 74 procenty respondentů, naopak myšlenku zahájení procesu vedoucího k odtržení podpořilo 21 až 34 dotázaných. To dávalo odpůrcům separatismu obrovskou naději. Ta se v průběhu sčítání hlasů, tak jak přicházely výsledky z jednotlivých okrsků, potvrdila. V úterý 20. října v 11 hodin SELČ (3 hodiny horského letního času v Albertě) byla známá čísla z 63 procent okrsků, přičemž výsledek byl nezpochybnitelný: 76 procent pro setrvání v Kanadě, 24 procenta pro proces vedoucí k samostatnosti Alberty. Pak už jen zbývalo počkat na neoficiální výsledky (oficiální mají být vyhlášeny až 29. října), aby bylo možné konstatovat: nebezpečí rozpadu Kanady je, alespoň pro současnost, zažehnáno. Jakmile bylo jasné, jak vše dopadne, premiérka Smithová na síti X napsala: „Díky, Alberto! Jsem velice potěšena, že předběžné výsledky zveřejněné volebním úřadem Elections Alberta ukazují širokou podporu pro setrvání v Kanadě. Obyvatelé Alberty hlasovali pro silnější Albertu v jednotné Kanadě.“ To byl cíl, o který usilovala. Sázka na referendum jí vyšla.

V 15 hodin SELČ hlásil úřad Elections Alberta, že je sečteno 79 procent okrsků, přičemž pro setrvání v Kanadě se vyslovilo 76 procent hlasujících. V té době měla všechna média, kanadská i zahraniční, včetně českých, jasno. Za všechny palcový titulek v torontských novinách The Globe and Mail: Albertans rejects separation (volně: Obyvatelé Alberty odmítli odtržení od Kanady).

Připraveno exkluzivně pro Neviditelného psa.

Vít Procházka
10. 11. 2026

3+3 české průšvihy +2 kroky ven

Jan Ziegler
10. 11. 2026

Zneužití této události komunistou Klánem a Kremlem je odporné.

Tomáš Guttmann
10. 11. 2026

Muslim vraždí protože čelí islamofobii, schizofrenik protože je far-right.

Alexander Tomský
10. 11. 2026

Politolog vysvětluje krizi ve Francii

Miloslav Grundmann
10. 11. 2026

STAN vyrostl z prostředí komunálních a regionálních politiků

tji Tereza Jiránková, lupr Lucie Procházková, jis Jitka Kubíková Šrámková
10. 11. 2026

Vysokoškolští studenti dnes opět protestují proti změně financování veřejnoprávních médií. Akce se...

ČTK, Lidovky.cz
10. 11. 2026

Německý kancléř Friedrich Merz vyzval v dopise Evropskou komisi, aby neustupovala od plánu na...

lupr Lucie Procházková
10. 11. 2026

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se ve středu ráno setkají na Pražském hradě. V 8:00 se...

vtu Vojtěch Tůma
10. 11. 2026

Poslouchali, sledovali, zaznamenávali. A veškeré nashromážděné podklady předávají dál. Rusové...

Lidovky.cz
10. 11. 2026

Jedno vítězství, jedna porážka v prodloužení. A jak dál? České hokejistky nastupují ke třetímu...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz