Všechna světová média žijí akcí armády USA, která po útoku na Venezuelu unesla presidenta Mádura spolu s manželkou do Spojených států amerických, kde budou souzeni.

Nemá smysl rozebírat podrobnosti celé akce, stejně jako osobu presidenta Venezuely. O té první se postupně dozvídáme podrobnosti. O hlavě státu jihoamerické země nemá rovněž smysl psát, protože historie posledních cca 30 let je dostatečně známa a je dokladem, že kdekoli na světě zahájí svou vládu kdosi, kdo si myslí, že socialismus je správným řešením, dopadá to vždy stejně. Navíc země, která má obří zásoby ropy, která je stále světu potřebná a dal by se na ní vybudovat blahobyt občanů.

Tisková konference presidenta USA v sobotní podvečer byla kvintesencí čehosi, co muselo šokovat prakticky každého jen trochu nezaujatého diváka. První v diskusi vystoupil president Trump. Ve své řeči vychválil jednak sebe (opakovaně se srovnával se svým předchůdcem, na němž nenašel nic dobrého), aby následně opakovaně popsal genialitu toho, co se stalo předešlé noci. Ve svém cca 30 minut trvajícím projevu poté zcela ztratil téma a vykládal, jak dobře činil, když poslal do amerických měst Národní gardu. Některé věty či výroky pro jistotu několikrát zopakoval. Samozřejmě vychválil do nebes armádu USA, která je pochopitelně nejlepší na světě. Následně se pochválil, kolik válek se mu podařilo ukončit (bylo to osm a čtvrt – protože válku na Ukrajině, o níž tvrdil, že ji ukonči do 24 hodin – se mu to zatím prý podařilo jen na tu čtvrtinu). Jediným důležitým faktem bylo vyjádření o jakémsi nespecifikovaném dohledu nad suverénní zemí do doby, než bude mít systém, který mu bude vyhovovat. Bohužel díky simultánnímu překládání do češtiny nebylo možné počítat v jeho řeči zájmeno já, ale jsem si jist, že to bylo prakticky v každé větě.

Následní řečníci (min. zahraniční, ministr války a odpovědný generál za akci) jako první vychválili genialitu hlavy státu. Poté pronesli prakticky totéž co on, naštěstí ve zkrácené versi. Padlo několik dotazů novinářů, spíše jen na podrobnosti akce a další postup, na což bylo odpovězeno jen velmi vágně.

Nejsem psychiatr, ale jsem si jist, že i laik musel rozpoznat několik věcí. Za prvé bezbřehé hyperego Donalda Trumpa. Ten člověk má evidentní pocit poloboha a je doslova sežrán samolibostí. To, že provedl akt mezinárodní agrese (opakuji, že nijak neadoruji Mádurův režim) a že od této chvíle prakticky každá velmoc může provést totéž pod záminkou čehokoliv. Až bude v nějaké Americe nenakloněné zemi unesen třeba její velvyslanec pod záminkou čehokoliv, bude se třeba nejprve ptát, zda to není nějaká replika čehosi, co se včera zavedlo.

Dalším pro mne málo pochopitelným aktem je to, že se žádný z reportérů prostě nezvedl a neodešel s tím, že právě vyslechl projev psychopatického jedince, který je osudu hrou šalebnou hlavou USA, ale jinak je jeho hodnota blízko nuly. Že sebeúcta je vyprázdněný pojem, že podlehl „kouzlu funkce“ místo věcného posouzení obsahu slyšeného.

Pakliže se pan Trump staví do role nejmocnějšího muže planety, je to s ní dost nahnuté.

Autor si nepřeje, aby se mu spílalo v komentářích