Účastníci dubnové propalestinské flotily, které Izrael nezadržel, se uchýlili do Turecka, dali znovu dohromady přes 50 plavidel a skoro 500 aktivistů z desítek zemí a vyrazili k Pásmu Gazy.

V pondělí Izraelci zastavili polovinu lodí západně od Kypru asi 460 km od Gazy, zadrželi zhruba stovku účastníků, včetně sestry irské prezidentky Catherine Connolly, a odvezli je do Ašdodu. Postupně pak pochytali i zbývající plavidla a do úterního večera bylo po flotile.

Tentokrát se jí kupodivu nezúčastnili dva prominentní členové minulé plavby, Brazilec Thiago Ávila a španělsko-palestinský aktivista Saif Abu Keshek. Izrael je v dubnu více než deset dní věznil a vyslýchal kvůli podezření z napomáhání nepříteli v době války, kontaktům s teroristickou skupinou a členství v organizaci Lidová konference pro Palestince v zahraničí napojené na Hamás, kterou USA považují za teroristickou. Oběma aktivistům se v izraelském vězení ani trochu nelíbilo a zjevně je už nechtějí zažít znovu. Abu Keshek byl navíc spolu s třemi dalšími organizátory flotil zařazen na americký sankční seznam.

Izrael měl tentokrát obavy z násilné konfrontace, protože spoluorganizátory flotily byly i dvě pochybně turecké organizace, včetně „humanitární nadace“ IHH, která stála za první mezinárodní flotilou v roce 2010. Když se tehdy členové izraelského námořního komanda spustili z vrtulníků na palubu lodi Mavi Marmara, aby ji odklonili do Ašdodu, byli brutálně napadeni předem připravenými železnými tyčemi, noži, granáty, řetězy a baseballovými pálkami a následný boj skončil deseti mrtvými tureckými útočníky a deseti zraněnými izraelskými vojáky. Incident vyprovokovaný Turky vyvolal závažnou roztržku s tureckým prezidentem Erdoğanem. Vzájemné vztahy se urovnaly až poté, co Izrael odškodnil rodiny obětí dvaceti miliony dolarů, přestože rvačku nevyvolal a na palubě lodí flotily našel takové „humanitární“ pomůcky jako přístroje na noční vidění, neprůstřelné vesty, plynové masky a tisíce dolarů pro Hamás. IHH je v Izraeli na seznamu teroristických organizací už od roku 2008.

Izrael před zásahem proti nejnovější flotile dokonce kvůli obavám z násilí poprosil USA, aby požádaly Turecko o pomoc se zastavením akce, ale Ankara to zjevně neudělala. Nakonec však k žádným násilnostem nedošlo a účastníci vojákům nevzdorovali.

I současná flotila stejně jako ta předchozí tvrdila, že veze humanitární pomoc a léky, ale na lodích, které izraelští vojáci prohledali, žádnou nenašli.

Organizátoři tušili, že flotila do Pásma Gazy nedojede, a tak naplánovali i protiizraelské protesty. Hned v pondělí proti zastavení flotily demonstrovaly tisíce lidí v Římě, Neapoli, Turíně nebo Milánu i v řeckých Aténách. Spontánní tak rychle být nemohly.

Izraelské ministerstvo zahraničí tentokrát už před zastavením flotily rozšířilo zprávu, že nejde o žádnou humanitární misi, ale o provokaci tureckých nadací IHH a Mavi Marmara, která je pojmenovaná po lodi násilníků z roku 2010. Ministerstvo zdůraznilo, že IHH je teroristická organizace a flotila má odvést pozornost od neochoty Hamásu složit zbraně a zabránit realizaci Trumpova plánu pro Pásmo Gazy, který schválila Rada bezpečnosti OSN jako rezoluci 2803. Izrael také připomněl, že od zahájení příměří v říjnu 2025 přijelo do Pásma Gazy více než 1,5 milionu tun humanitární pomoci a tisíce tun léků. Flotilu oficiálně odsoudila i Rada míru, která má Trumpův plán pro Gazu realizovat.

Kromě nejnovější flotily vyrazil do Pásma Gazy i pozemní konvoj, který chtěl přivézt humanitární pomoc Gazanům po souši. Jeho sledování bylo obzvlášť zajímavé, protože ten poslední loni v červnu se do Gazy vůbec nedostal – účastníky zbili v Egyptě místní obyvatelé a potom je Káhira vyhostila.

Stovky propalestinských dobrodruhů s třicítkou vozidel vyrazily z města Zlitán v Libyi v pondělí, ale uvízly už v libyjské Syrtě, kde je zastavili vojáci a nepustili je dál, protože je Egypt informoval, že je do země nepustí. Účastníci vyzvali na Instagramu svět, aby zasáhl a umožnil jim projít, ale není známo, že by se za ně nějaká země přimluvila.

Dalších asi 200 aktivistů se pokusilo o pochod do Rafáhu na egyptsko-gazanských hranicích přímo z Egypta, ale nestihli ani vyrazit – egyptská policie je zatkla hned po příletu na káhirském letišti nebo v hotelech a okamžitě všechny deportovala.

Zatímco Izrael je terčem ostré kritiky za každý krok, který proti propalestinským aktivistům podnikne, a za zastavení flotily porušující legální blokádu Pásma Gazy ho kritizovalo nejméně devět zemí, Libyi ani Egypt neodsoudil za jejich kroky proti aktivistům ani jediný stát.

Psáno pro Židovské listy