Boj některých lidí pod pláštěm humanity s přírodními zákonitostmi nebere konce. Příroda je mnohdy krutá, ale na rozdíl od člověka je také vždy a za každou cenu navýsost moudrá, spravedlivá a umí vyvažovat.

V Somálsku trpí lidé hladomorem. Prý kvůli největšímu suchu za posledních mnoho desetiletí. Vážení, přes veškeré válečné a kmenové konflikty (Somálci jsou z 99,9 % muslimové, křesťanství je zastoupeno 0,1 %) a navzdory věčné přírodní nepřízni pro uživení velkého počtu lidí na tomto kousku planety (což platí pro podstatnou část Afriky) je v tomto státě průměrný roční přírůstek obyvatel 3,2 %. Roční přísun srážek se pohybuje podle oblasti mezi 200 - 500 mm. Ano, lidé tam trpěli hladem, trpí hladem a budou trpět hladem. Je to logické a příroda má přirozenou schopnost si s tím poradit sama úpravou počtu lidí v tomto koutě světa. Jenže pak přijdeme my a začneme tam posílat peníze na boj proti AIDS, boj proti chudobě, boj proti boji kmenů mezi sebou, boj proti infekčním chorobám nebo proti všudypřítomnému hladu, který je tam odjakživa. V roce 1975 bylo provedeno v Somálsku sčítání lidu. Tehdy tam žilo 3,3 milionu obyvatel. Kvůli našim „humanitárním“ zásahům za cenu vlastního zadlužení západních států jsme docílili stavu, kdy je dnes Somálců mezi 8 až 10 miliony. A najednou se všichni ti mírotvorci diví a volají o pomoc, že tam miliony lidí trpí hladem a chtějí další a další peníze na další marný boj…

Problémy Somálska vyvstaly především v době, kdy tam v roce 1991 svrhli původní režim. Ti, co stáli vedle sebe kvůli jedinému cíli, sebrat moc dosavadní hlavě státu, začali pak kmenové války mezi sebou a ty trvají dodnes. Mimochodem, stejně to podle mě dopadne například i v Libyi, až se podaří tamějším rebelům svrhnout Kaddáfího, který z tohoto státu, přes všechna jeho negativa, udělal nejvyspělejší stát Afriky (více zde), a začnou bojovat proti sobě. Připravte si proto peněženky. Následná humanitární „pomoc“ Libyjcům nás bude stát víc, než kolik nás doposud stojí válka, kterou jsme tam pomohli rozpoutat.

Ano, někteří z vás mě mohou jistě podle současného obecného pohledu na „humanitu“ považovat za cynika, ovšem přírodní zákonitosti, kterým se stavíme zbytečně na odpor, tím nijak nezměníte. V Somálsku umírají lidé hladem, ale je to přirozené. Kdybychom se tam nenaváželi s naším vnímáním „humanity“, která je stejně provázena obrovskou korupcí z veřejných prostředků a protežováním známých, umíralo by tam hladem podstatně méně lidí, neboť by jich tam prostě nikdy tolik nežilo.

Autor je zakládající člen Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora