Nádoba může být, jak známo, napůl prázdná, anebo napůl plná, záleží na pohledu. Týká se to i situace afghánských žen po návratu Tálibánu k moci. Za poslední dny přišly dvě zprávy: Ženy budou i nadále moci studovat, i když separovaně od mužů. Současně tálibánská policie zbila demonstrantky žádající ženská práva. To všechno dohromady dává určitý smysl.

Za první vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 dívky neměly téměř žádnou šanci na vzdělání. Jednu mou velmi vzdělanou afghánskou kamarádku učil číst a psát její otec potají.

Teď, když má Tálibán opět naprostou moc, připouští dokonce cosi jako vyšší vzdělání pro afghánské ženy.

Tálibáncům jde samozřejmě o určitou image a získání mezinárodní legitimity. Také vědí, že vzdělání se bude i nadále týkat jen určité části tamní společnosti. Podstatná část Afghánců je příliš chudá na to, aby mohla živit dívky na studiích, a příliš konzervativní na to, aby v tom příliš mnoho mužů podporovalo své dcery nebo manželky.

To se týká i nyní v médiích vzývaného období do 60. let, kdy si turisté v Kábulu fotili afghánské dívky v minisukních. I tehdy to byla spíš jen určitá fotogenická bublina v chudé a konzervativní společnosti.

Tálibán ale po odchodu mnoha vzdělaných Afghánců nemá dost odborníků na nic, a proto vezme za vděk i ženami. Ovšem připustí jen vzdělávání žen oddělených od mužských kolegů. Podle oficiálního prohlášení mají mít během výuky na sobě hidžáb, což by mohlo znamenat, že po dívkách ani nebude požadována burka, tedy oděv zahalující i obličej.

Současně modernizovaný Tálibán sleduje dění jinde v islámském světě a tam udělaly ženy v poslední generaci obrovský pokrok. Někde dokonce ženy představují nadpoloviční část studentů univerzit. Týká se to i velmi konzervativních společností, jako je ta v Saúdské Arábii.

Tam rovněž dorostla generace žen, která dokonce za státní peníze studovala v zahraničí. I Saúdi si totiž uvědomili, že pro ně bude výhodné využít potenciálu poloviny populace než dovážet draze placené pracovníky z ciziny. A krom toho ustupovali tlaku zdola.

Před lety kolovala fotografie údajně velmi konzervativního krále Abdalláha, jak se od srdce směje obklopený skupinou rovněž rozesmátých studentek v hidžábech – a mnohé z nich pravděpodobně měly pod tímto oděvem džíny. Vzdělávání žen totiž způsobuje nenápadnou revoluci.

Tyto ženy často po dokončení školy nedostanou příležitost se uplatnit, ale některé přece jen ano. A i ty ostatní už smýšlejí jinak. Vdávají se později, mají méně dětí, mají větší sebevědomí, jiné vztahy se svými manžely a jejich postoje pomalu mění okolní společnost.

Je tu ještě jedna podobnost třeba právě se Saúdskou Arábií. Té nyní vládne modernizátor a současně autokrat, princ Muhammad bin Salmán. Právě on zrušil řadu dřívějších restrikcí, jako je zákaz pro ženy chodit na sportovní utkání nebo řídit automobil.

Současně je příznačné, že právě za jeho éry se do vězení dostalo několik aktivistek, které požadovaly rychlejší zrovnoprávňování svého postavení. Autokracie totiž jsou ochotny udělovat práva a svobody, ale nemají rády, když si o ně lidé říkají – i proto asi také tálibánští policisté zbili ženy demonstrující za své svobody.

Momentálně není asi nic moc být ženou v Afghánistánu, ať chudou, bez šance na vzdělání a sebeuplatnění, nebo lépe postavenou, s omezenými možnostmi. Čas ale možná pracuje přinejmenším pro ty druhé.

Autor je komentátor Českého rozhlasu