Oslavné ódy amerického i světového tisku na amerického prezidenta Joea Bidena jsou definitivně minulostí. Nyní se i o Bidenovi začíná psát kriticky, tedy stačí psát vlastně jenom pravdu.

Okolí amerického prezidenta Joea Bidena se „příliš bálo“ ptát se ho na klíčová rozhodnutí učiněná v období před stažením USA z Afghánistánu. Listu The Daily Telegraph (DT) to sdělily zdroje blízké administrativě. „Z rozhovorů s lidmi blízkými administrativě se podařilo sestavit obraz tvrdohlavého a defenzivního prezidenta, který se stále ohání svým zahraničněpolitickým umem, a personálu, který se příliš bojí mu klást otázky,“ napsal DT. „Lidé se prostě příliš bojí říct Bidenovi a Jakeu Sullivanovi (jeho poradci pro národní bezpečnost – pozn. Práva), že se mýlí. Jedna věc je potírat úniky informací, na což se Biden upnul, druhá věc je dopustit takovou chybu,“ upozornil zdroj. (Novinky.cz)

Pamatujete na neustálé útoky amerického tisku na prezidenta Donalda Trumpa? Každý den vyšel nějaký článek, který „z dobře informovaných zdrojů z okolí prezidenta“ napsal, co hrozného Trump řekl. Naše média tyto zprávy ráda přejímala, protože obecně „jsou progresivní“ a když to napsal The New York Times, Tne Washington Post, tak to prostě musí být pravda. Mimochodem, právě v těchto dnech americká média hojně šíří informace o „úniku viru covid z čínské laboratoře“. Když to před rokem tvrdil Trump, byla to pitomost největšího kalibru a dnes je to pravda pravdoucí. A nezáleží na tom, že jedna Američanka, která tam v roce 2019 pracovala, tvrdí, že k tomu nemohlo dojít. Navýsost politická věc, že ano, kdy na pravdě nezáleží.

O tom, že je Biden neschopný politik, jsme se ostatně přesvědčili už v éře, kdy byl viceprezidentem v administrativě Baracka Obamy. Spolu s tehdejším ministrem zahraničí Johnem Kerrym doslova „zplodili“ smlouvu s Íránem, která Iránu umožnila rozšířit jeho islamistickou politiku dál do zemí arabského světa. Trump od smlouvy odstoupil, aby ji Biden opět oživoval.

Pád Afghánistánu do rukou Tálibánu je náhle i našimi experty popisován docela realisticky. Četl jsem dokonce vyjádření jednoho z našich vysoce postavených vojáků v silách NATO v Afghánistánu, který tvrdí, že k cizím vojákům Afghánci žádné sympatie necítili, a přirovnával to k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Tak takové máme u nás „chytré“ vojáky.

Dnes se referuje o evakuaci „spřátelených Afghánců“ a už začínají pronikat zprávy o tom, že například Francie si mohla v rámci evakuace dovézt i členy Tálibánu. Přitom onen exodus Afghánců není nic, čím bychom se měli chlubit. Nejvíc poškodí právě Afghánistán. To však nyní nevadí, protože pod vládou Tálibánu je pro nás Afghánistán tabu. Dokonce jsem zaregistroval premiéra Andreje Babiše, že s Tálibánem se jednat ani nebude. Prezident Miloš Zeman jde ve svých úvahách ještě dále a tvrdí, že se do Afghánistánu bude muset Západ zase vrátit. Jako by jeden výprask nestačil.

Co se NATO týče, generální tajemník i další členové velení v Bruselu by měli chodit kanály. Samozřejmě, zásadní odpovědnost padá na USA, nicméně i v realizaci vedení NATO nestojí za nic. Tak končí akce, která byla důsledkem největšího teroristického útoku islamistů Al-Káidy na USA 11. září 2001. Za pár dní si USA budou připomínat již 20. výročí této bezprecedentní akce. Nicméně připomínka bude ve stínu zpackaného stažení NATO z Afghánistánu. Tak končí operace, která byla na počátku nazvána „Operace trvalá svoboda“. Afghánistán je opět v rukách Tálibánu.