Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jo jo, máte naprostou pravdu, Včera jsem potkal na ulici chlapa, co normálně mluvil se psem, magor. Když jsem to potom říkal doma kočkám, mohli jsme se pothat smíchy.

Každý pes je schopen se naučit 20 - 30 povelů, které dokáže přesně vykonávat.

Každá kočka je schopna se naučit téměř 300 povelů, které ovšem zcela nepokrytě a demonstrativně ignoruje.

Kočky i psi jsou mnohem inteligentnější než si myslíme. Dokáží rozlišovat mikromimiku i tóny hlasu. Proto to někdy vypadá, že umí číst myšlenky.

Když chci vyhodit našeho kocoura na zahradu, vždycky to pozná. I když se na něj nedívám a dělám, že jen jdu okolo něj, nebo že ho chci pohladit, okamžitě zdrhne pod stůl.

Přesně tak. Většina lidí zvířata totálně podceňuje, přitom já osobně znám pár slepic, které jsou inteligentnější než několik zdejších diskutérů, o těch zakazujících diskuse ani nemluvě.

měl jsem podobného kocourka( než ho přejelo auto), piplal jsem ho od prvních týdnů, a přestože to byl mazel první třídy,nádherně předl na klíně, tak lovil venku vše co se pohlo, dovedl zakousnout i potkana a hrdině se s ním přišel pochlubit. byl úžasný a rozuměl prakticky všemu.

Mám doma manželku, někdy se chápeme, co oba říkáme....

Je to takhle: Pes rozumí asi stovce slov, což je úroveň asi tak čtyřletého dítěte. Kočka rozumí všemu, ale je jí to jedno, což je úroveň padesátiletého rozvedeného chlapa.

Jedenáct let se staráme o kocoury s cukrovkou. Prvnímu bylo téměř sedmnáct let, když zemřel, druhému téměř osmnáct. Teď máme třetího, kterého jsme si adoptovali v září 2025, když mu bylo dvanáct. První dva kocouři, Lojza a Tonda, chodili na inzulín svědomitě. Třetí, Kubula (Jack), je podezřívavý a občas ho musím honit se stříkačkou. Zřejmě má z prvních dvanácti let života špatné zkušenosti s lidmi, ale pomalu si na nás zvyká. Jeho původní jméno bylo Jack (žijeme v Ontariu v Kanadě), ale překřtili jsme ho na Kubulu. První dva týdny, když jsem na Kubulu sáhl, abych mu dal injekci, vždycky polekaně vyskočil a i dnes, po asi pěti měsících, na sebe nenechá moc sahat. Dva kocouři před ním, Lojzík a Tonik, si pro inzulín skutečně chodili sami a byli velmi dochvilní, asi tak plus mínus pět minut. Ano, zvířata jsou mnohem chytřejší, než si většina lidí uvědomuje.

☺🐕🐈

To mate stesti, co my jsme meli kocky, tak jsem si jisty, ze rozumely naprosto vsemu a kompletne nas ignorovaly

Článek je milý,ale za diskuzi pánové ZA 5!

Beru 5 hvězdiček jako 100 %!