Abyste to mohli zjišťovat, je třeba nějaké dostat. Proto jsou důležité scénáře oslav.

Třeba scénář č.1.
Nic neoslavuji, nijak se nepřipomínám, nikoho nezvu. Tady je reálné nebezpečí, že nic nevyzkoumáte.

Scénář č. 2.
Pozvete nejbližší, nebo jinak vybrané na vlastní oslavu. Tam,je už nějaká vypovídací schopnost zaručena.

Nikdy,před 87 narozeninami, jsem se na dárky s tímto dotazem neobrátil až teď, se scénářem č.2, kdy výběr pozvaných byl velmi úzký. Bylo nás devět. A dostal jsem tyto dárky :

Nový Tablet s nakousným jablkem, od vnuka inlaw a jeho ženy.
Krabici obsahující 8 dárkově balených pochutin, jako jsou utopenci,domácí sádlo, škvarky,nakládaný, tvrdý sýr, jelení paštika, rybí karbenátky od rodičů vnuka.

Doma upečený chléb znamenité chuti, s výkladem o úskalích, nebezpečích a obtížích spojených s tvorbou takového chleba, od otce vnuka.

Doma vyrobený, znamenitý šunkový salám s návodem na jeho tvorbu, neboť jen tento výraz je dostatečně výstižný, zase od otce vnuka, který je domácí mistr kuchař až tak, že společenské diskuze s ním jsou jen o vaření.

Proto taky přiložil ještě humusovou pomazánku, bůčkovou pomazánku, uzenou vepřovou panenku,pomazánku na toasty, omáčku na těstoviny a v Plzni vyrobené třetinky piva.

Zajímavou pomůcku pro zapamatování dat, věcí, termínů v podobě drátěného kola s kramličkami na zavěšení papírků,v množství na dalších 30 let. Od matky vnuka.

Dort Sacher od mé ženy, inspirovaný naším výletem do Vídně z těch nejkvalitnějších surovin, u nás se nabízejících.

Vlastnoručně, rytbou nápisu „ dědeček“ ozdobený skleněný hrníček,od mladšího vnuka inlaw.

Nabízí se zajímavý postřeh o tom,že dárky víc vypovídají o dárcích než o obdarovaném. To ale neodpovídá zadání.

Dárky jsou obrazem toho, jak vás dárci vidí, co o vás ví a co doma mají.

Vnuk, ( s laskavým svolením jeho ženy), je úkaz toho druhu, za kterým se jezdí po celém světě.

Má o mně nepřiměřeně dobré mínění a má mě prokazatelně rád.

Druhý, mladší vnuk je student,ochotný nám pomáhat při drobných pracech kolem domu, čímž získává od nás peníze, které by stejně dřív nebo později stejně dostal.

Otec obou vnuků, je penzista, cukrovkář a kuchař celým srdcem. Většinu toho co doma vaří nesmí jíst, ale řeší to zmenšeným množstvím.

Matka obou vnuků, by byla jinde blahoslavená díky svému zaměstnání ve škole pro cikánské děti. Z jejího laskavého vyprávění a pocitu, že dělá správnou, smysluplnou práci na mě jdou mrákoty.

Rodiče ženy staršího vnuka jsou poctiví, pracovití, hodní- to všechno je eufemismus pro krytá záda jejich dcery.

Moje žena se vymyká této problematice, neboť to, co o mně vypovídá ona se zde nehodí, ale sachr měla excelentní a rozdala ho ve výslužkách.

Dárky o mně samotném vypovídají asi toto:„ Už není nic moc k vypovídání.“,ale potěšily mně.

Jen většinu těch pochutin mě Gicht zakazuje.

Asi jste si všimli, originálního výběru hostů na mé oslavě, kde chybí jacíkoliv moji příbuzní i když je mám.

To je jiná kapitola s podstatně menší, ba žádnou srandou.