Policajt říká řidiči : „ Musím vám dát pokutu, ten pes nesmí sedět na předním sedadle .“
„Ale to je plyšák !“
„ Rasa mě nezajímá.“

Tak tenhle vtip oživil mé vzpomínky na můj střet s policajty a úředním šimlem.

Lehce jsem při couvání klepl jiné auto. Přijeli 2 policajti a vyšetřovali mě tak , jako bych převrátil autobus .

Měl jsem poškozené plexi zadního sdruženého světla a policajt zapsal do protokolu odhadnutou škodu na 30 tis Kč. Protestoval jsem a to byla chyba. ( Opravil jsem to v opravně za 3 tisíce a to jen proto , že se musí vyměnit světlo celé.) Škodu na druhém autě odhadl na 70 tisíc. Protestoval jsem a dostal odpověď : „ Nejsem znalec „. ( to je odpověď odpovídající „rase „)

Až pak jsem se dověděl , že škodu pod 100 tis. nemusí policajti vyšetřovat. Nakonec mě policajt dostal na prošlé zdravotní potvrzení a radostně mě poslal spárů magistrátu města . Tam se mnou měli soucit, zvlášť když od doby, kdy jsem si udělal řidičák uplynulo cca 60 let bez nejmenšího přestupku.

Ale předpis jim prý neumožnoval, na rozdíl od policajtů, být shovívavými a museli mi naprat ztrátu řidičáku na půl roku, mírní mohli být jen u nejnižší pokuty- 6 tisíc + 1 tisíc náklady řízení.

Byla to těžká doba . Moje žena před operací a pak po operaci kyčle , já si stihl zlomit kotník a tak v úkonech běžně zařizovaných prostřednictvím auta, jsme byli odkázáni na dobročinnost přátel a známých. A že takových úkonů je mnoho a mnoho, nepřiměřeně mnoho na množství přátel a známých.

Dobrá rada !
Zaplaťte bez řečí pokutu za plyšáka na předním sedadle !