Ještě moji rodičové měli ve vyjmenovaných slovech nadbytečnou babyku (snad nějaká bylina?). Zato tam již léta trestuhodně chybí pyj. Ne, nespletl jsem se! „Pij doktore, nebo ťa vyměním“, je úplně jiný pij. Feminizované školství nám soustavně tají tvrdý pyj. Ideálně by měl být někde mezi pýchou a pytlem. No řekněte sami, když jsou ve vyjmenovaných slovech takový prdele jako Ruzyně a Přibyslav, proč tam sakra není pyj! Ve škole se dozvíte vše o historii MDŽ nebo věci, které jste snad ani nechtěli vědět, o menstruačním cyklu, ale vyjmenované slovo pyj se neučí ani na střední. Na správné volbě i nebo y záleží dost zásadně i význam věty: „Pan školník kouří i pije.“ Možná by to mohla paní ministryně vyřešit nějakou ministerskou vyhláškou! Tedy, pokud v tom má sama jasno.

Dalším slušným-sprostým na řadě je slovo ztopořit. V takové angličtině můžete shodný výraz „to erect“ směle použít například pro stavbu výškového domu (to erect a sky scraper). V češtině neztopoříte bez uzardění ani dvojdomek. Pan ředitel se nepochlubí žactvu na začátku školního roku, že se přes prázdniny povedlo ztopořit novou tělocvičnu. Proč se neříká „zůstal stát, jako ztopořený“? Copak to jde „zůstal stát jako opařený“? Opařili jste se někdy a zůstali stát na místě? Štronzo? Já jsem vždycky skákal! A topoření nám leží nespravedlivě ladem… Přitom by se dalo oprášit a využít! Například při pokynech vozky koňům se používají nepochopitelné výrazy hot a čehý pro jízdu a prr! pro zastavení! Zde se nabízí téměř balbínovský výraz „stopoř!“ (nebo „stop oř!“), který by jistě vyvolal více pozornosti nejen u koňů. A pak je zde mnou propagovaný výraz stopořka! Řekněte sami, kolikrát jste si spletli v pohraničí u cesty stopařku s devizově placenou sociální pracovnicí? Jakpak by ne, je to totiž stopořka! Ne žádná prostitutka_postávající_podél_hlavních_silničních tahů_v_příhraničí. Chce to krátké a výstižné slovo! Jedno takové zde nabízím! Stopořka! Jestli nechcete, vaše chyba!

V našem jazyce lze topořit (někdy s obtížemi) pouze úd. Slovo úd získalo rovněž ošklivou nálepku. Zatímco debata o znavených údech by byla ještě před několika lety náplní sportovního pořadu, dnes by to spíš patřilo do vysílání „Sama doma“. Přitom úd je končetina jako každá jiná. Potřást někomu rukou je výraz nepřesný. Třeseme většinou celou horní končetinou, tedy celým údem. Jak by to ale vypadalo, kdyby se psalo, že Klaus po podpisu smlouvy podal Putinovi úd! Nebo mu údem dokonce několikrát potřásl! Věcně by to bylo jistě správné… Takováto zpráva by nepochybně ohromila celou poslaneckou sněmovnu. Dost možná, že by z toho byli všichni její členové ztopoření (erected members). A to včetně ministryně školství…