Po volbách nově renovovaná poslanecká sněmovna se jistě již brzy pustí do práce, která je jí předurčena - to je tvorba a schvalování zákonů. Protože je v řadách zákonodárců mnoho nových členů postrádajících s touto činností jakoukoliv zkušenost, rád bych nabídl jakýsi návod - kuchařku - jak při tvorbě a schvalování zákonů postupovat. Sám jsem v tomto oboru sice také laik, ale znáte jak to u nás chodí: čím méně o věci vím, tím více mohu vznést připomínek. Zde tedy jsou:

1) každé volební období alespoň jednou změnit nebo doplnit ústavu

2) každý nový zákon musí rušit, nahrazovat, doplňovat co nejvíce předchozích zákonů

3) v každém novém zákoně změnit co nejvíce předchozího názvosloví (příklad: zápis - protokol; státní poznávací značka - registrační značka apod.)

4) dávat přednost jednoparagrafovým zákonům typu: §1 - Císař pán je blahoslavený! (zvýší se tím produktivita zákonodárného sboru vyjádřená počtem vydaných předpisů)

5) datum účinnosti nových zákonů stanovit pokud možno vždy od data vydání ve Sbírce (ať je co nejméně času v zákoně před jeho účinností šťourat)

6) ke každé předloze zákona předložit minimálně 200 pozměňovacích návrhů (průměr jeden na každého poslance, iniciativu jednotlivých poslanců by bylo vhodné evidovat) a nejméně 10% jich do předlohy zapracovat

7) vyžaduje-li zákon prováděcí předpisy, stanovit datum jejich vydání na nejméně půl roku po platnosti zákona, až se usadí diskuse o jeho obsahu a možnostech výkladu

8) novely všech stávajících zákonů vydávat nejméně dvakrát ročně

9) odpovědnost za jednotlivé části zákona rozdělit mezi více resortů (ministři se nebudou moci tak často vymlouvat že schvalovali zákon který se jejich resortu netýkal)

10) samosprávám zákonem nařídit, aby v rámci své působnosti pořádali pro občany semináře o vydaných zákonech (minimálně 1 x za čtvrt roku - akce by mohlo metodicky zastřešovat ministerstvo informatiky). Účast by nebyla povinná, ale opakovaná neúčast by mohla být posuzována jako pohrdání právem.

Netvrdím, že tento návod by se nedal vylepšit, ale pro začátek alespoň něco. Zcela jistě by se zvýšila produktivita práce zákonodárců a občané by za své daně dostali třeba pocit, že obě komory našeho parlamentu něco dělají. Jo a ještě něco. Mohl by být vydán zákon, že nejen Sbírka zákonů, ale i všechny komentované i nekomentované publikace týkající se zákonů smějí vydávat jen firmy s minimální 51% českou účastí a smí být tištěny pouze na tenkém, neklíženém papíře. Samozřejmě recyklovatelném.