ZÁBAVA: Ilegalita
Blížilo se poledne, v parku téměř nikdo nebyl. M. zamířil k jediné obsazené lavičce, na které seděl muž v šedivém baloňáku.
- Mohu si přisednout?
Muž v baloňáku zvedl oči a daroval mu lehce překvapený, ospale znuděný pohled. Pak neznatelně přikývl. Po chvíli ticha se M. osmělil:
- Letos máme pěkné jaro, že? A přišlo docela brzo.
Muž mlčel. M. chvíli váhal, pak zadrmolil:
- A slunce nejen svítí, ale i hřeje!
Muž se na něj ani nepodíval, s očima upřenýma někam do dáli pomalu pronesl:
- Ano. Světlo a teplo pro každého.
M. si oddechl. Heslo sedělo, byl tu správně.
- Co máte? Jaká je kvalita?
Mužův hlas zněl pořád stejně: znuděně, snad i trochu pohrdavě.
- Mám všechno. Prvotřídní. Co byste potřeboval?
- Pětkrát čirou stovku, vyhrkl M. - A tři mléčné šedesátky.
Muž kývnul, vytáhnul z kapsy kalkulačku, chvíli ťukal a pak ji strčil M. přímo před nos. Displej ukazoval 35.000.000 euro. Ještě že při reformě škrtli pár nul, jinak by se to tam už dnes ani nevešlo, pomyslel si M. Sáhnul do kapsy a s hlavou odvrácenou (tak si M. představoval "nenápadně") vložil hrst bankovek muži do dlaně. Ten se v nich prohrábl, snad ani nepočítal. Sevřel dlaň s papírky v pěst, zamumlal "moment" a zmizel v křoví za lavičkou.
M. pocítil sevření v břiše a uvědomil si, že naletěl. Ve chvíli paniky nevěděl, má-li se vrhnout za mužem do temných křovin, nebo vzít naopak nohy na ramena - co když je to past? Než si však stačil srovnat myšlenky v hlavě, objevil se muž znovu. Prošel kolem M., jako by si ho ani nevšiml, a když míjel lavičku, hodil mu do klína černý igelitový pytlík. Ani nezpomalil.
M. byl tak vzrušený, že neodolal pokušení nahlédnout dovnitř, třebaže ho mohl někdo přistihnout - a to by byl patrně jeho konec. Úlevou málem vyjekl, když zahlédl v chomáči novin záblesk skla, pod kterým prosvítala spirála. Obchod se podařil.
- Světlo a teplo pro každého, zašeptal si s lehkým úsměvem M. sám pro sebe a pohlédl na oblohu. Slunce mu připomnělo ranní zprávy: rakouští partyzáni už zase vyhodili do povětří hraniční přechod do Břeclavi, jako odvetu za zahájení provozu nové sluneční elektrárny u Mikulova. Podle memoranda partyzánů, zveřejněného krátce po útoku, způsobují nešetrné české kolektory ochlazování Slunce.
© Lachauer von Barsch
- Mohu si přisednout?
Muž v baloňáku zvedl oči a daroval mu lehce překvapený, ospale znuděný pohled. Pak neznatelně přikývl. Po chvíli ticha se M. osmělil:
- Letos máme pěkné jaro, že? A přišlo docela brzo.
Muž mlčel. M. chvíli váhal, pak zadrmolil:
- A slunce nejen svítí, ale i hřeje!
Muž se na něj ani nepodíval, s očima upřenýma někam do dáli pomalu pronesl:
- Ano. Světlo a teplo pro každého.
M. si oddechl. Heslo sedělo, byl tu správně.
- Co máte? Jaká je kvalita?
Mužův hlas zněl pořád stejně: znuděně, snad i trochu pohrdavě.
- Mám všechno. Prvotřídní. Co byste potřeboval?
- Pětkrát čirou stovku, vyhrkl M. - A tři mléčné šedesátky.
Muž kývnul, vytáhnul z kapsy kalkulačku, chvíli ťukal a pak ji strčil M. přímo před nos. Displej ukazoval 35.000.000 euro. Ještě že při reformě škrtli pár nul, jinak by se to tam už dnes ani nevešlo, pomyslel si M. Sáhnul do kapsy a s hlavou odvrácenou (tak si M. představoval "nenápadně") vložil hrst bankovek muži do dlaně. Ten se v nich prohrábl, snad ani nepočítal. Sevřel dlaň s papírky v pěst, zamumlal "moment" a zmizel v křoví za lavičkou.
M. pocítil sevření v břiše a uvědomil si, že naletěl. Ve chvíli paniky nevěděl, má-li se vrhnout za mužem do temných křovin, nebo vzít naopak nohy na ramena - co když je to past? Než si však stačil srovnat myšlenky v hlavě, objevil se muž znovu. Prošel kolem M., jako by si ho ani nevšiml, a když míjel lavičku, hodil mu do klína černý igelitový pytlík. Ani nezpomalil.
M. byl tak vzrušený, že neodolal pokušení nahlédnout dovnitř, třebaže ho mohl někdo přistihnout - a to by byl patrně jeho konec. Úlevou málem vyjekl, když zahlédl v chomáči novin záblesk skla, pod kterým prosvítala spirála. Obchod se podařil.
- Světlo a teplo pro každého, zašeptal si s lehkým úsměvem M. sám pro sebe a pohlédl na oblohu. Slunce mu připomnělo ranní zprávy: rakouští partyzáni už zase vyhodili do povětří hraniční přechod do Břeclavi, jako odvetu za zahájení provozu nové sluneční elektrárny u Mikulova. Podle memoranda partyzánů, zveřejněného krátce po útoku, způsobují nešetrné české kolektory ochlazování Slunce.
© Lachauer von Barsch
