Každý nemocniční kbelík musí být označen názvem kbelík, je zakázáno používat zkratky v jeho označení. Kbelík nesmí být nazýván okov, protože těch jsme se již zbavili. Zkratka "KBL" by mohla uvést nové pracovníky v omyl, že jde o kabel.

Červený kbelík musí být označen jménem červený, modrý jménem modrý, nesmí tomu být naopak. Kbelík se nesmí nikdy postavit na zem. Pracovník ho musí stále držet v ruce nebo ho uložit do sterilizovatelné skříně, ve které je nutné umístit ve výši 80 cm teploměr, který zaznamenává konstantní teplotu. Kbelík smí používat jen pracovník s odpovídajícím vzděláním pro kbelík. Nejraději lékař se specializační atestací. Pokud slouží pohotovostní službu lékař bez atestace a v noci kbelík použije, musí neprodleně požádat primáře o souhlas s jeho použitím.

Sestra smí použít kbelík jen v přítomnosti lékaře. Každý kbelík musí mít vystaven deník o využití přístroje. Denně v něm musí být veden záznam, kdo ho používal a kolikrát byl umýván. Nesmí se použít černá propiska. Jednou za rok musí projít testem propustnosti a hořlavosti.

Nemocniční hygienik je povinen provádět dvakrát týdně stěry na kultivační vyšetření z kbelíku a z nosu pracujících s kbelíkem. Použití kbelíku musí být potvrzeno razítkem uživatele v protokolu a na kbelíku z vnitřní strany. V místnosti označené viditelně nápisem kbelíkárna musí být vyvěšen přesný postup, jak se kbelík myje a příslušní pracovníci musí být pravidelně l x za měsíc proškoleni.

Z kbelíku se nesmí jíst, nesmí v něm být přenášeny fekálie ani pivo.

Každý nosič kbelíků musí podepsat informovaný souhlas, kde budou popsány i jiné alternativní nádoby. Nosič musí být upozorněn, že držadlo kbelíku se může utrhnout. Musí uvést, zda souhlasí, aby o této komplikaci byli informování příbuzní. Informovaný souhlas musí být ve všech jazycích známých pracovníkům akreditační firmy. Jde hlavně o bahamskou angličtinu a kreolštinu. K disposici musí být znalec posunkové řeči.

Účelem akreditace kbelíku je především blaho pacienta. Vedlejším účelem jsou zisky firmy, která obdrží 100.000 Kč za každý akreditovaný kbelík a nikdy nekončící reakreditace. Jde nejčastěji o firmy mezinárodní. Proto musíme být všichni vděční. Na domácí scéně lze takto úspěšně bojovat proti nezaměstnanosti ve zdravotnictví vytvářením komisí pro akreditace a zřízením nových pracovních příležitostí pro řidiče komisařů, dopravce papíru, účetní, salátové pracovnice a jiné pracovnice.

Kbelík bude akreditován i v případě, že v nemocnici neteče voda a chybí nosiči kbelíků. Kbelík musí být akreditován pro blaho pacientů i v případě, že v nemocnici žádní pacienti nejsou, protože byli propouštěni všichni zdravotníci, kteří veřejně nevyjádřili akreditaci podporu a nepodpořili kbelíky hodnotnými závazky.

Vzhledem k zvýšeným výdajům na akreditaci musí nemocnice odložit dočasně nákup chybějících lůžek. Situace bude řešena střídáním stojících a ležících pacientů po 6 hodinách. Staniční sestra ohlásí střídání třemi krátkými a jedním dlouhým úderem na kolejnici umístěnou na Jednotce intensivní péče.

P.S. Akreditace nemocnic je věc chvályhodná a potřebná. Jen musíme být obezřetní, aby v hlavách propůjčených inženýrů a zapálených bakalářek nenabyla nevídané dokonalosti.

Uveřejněno v časopisu Gynekolog, Vol.17, č.2, s.46, 2008