Co se týče zločinu, je to něco podobného. Když někdo chce, aby si ho lidé všimli, musí být vrahounem, který osobně odkrágluje aspoň sto lidí a nebo ukradne půl miliardy a tak.

Takže, když někdo dneska někoho jiného praští do hlavy kamenem, nestojí to, pokud to neudělá nějak obzvláště zajímavě, za zmínku skoro ani televizi Nova. Dneska lidi mlátí do hlavy jeden druhého jak o závod. Jeden šutr? Jedna hlava? Žádný zájem!

A přece existuje člověk, který tím, že praštil kamenem do hlavy někoho jiného, tedy konkrétně svého bratra, vešel na věky do dějin. Což se každému hned tak nepovede ani s daleko horšíma zločinama.

Pokud stále ještě nevíte, o co šlo, tak se ta událost stala, když Kain zabil Ábela.

Z dnešního hlediska taková docela fádní „rodinná zabijačka“. Vy nevíte čemu se říká „rodinná zabijačka“? U lidí od práva se tak říká vraždě v rodině. A to jsou, přes veškeré bláboly novinářů, ty nejčastější vraždy vůbec. A je to logické, nejvíc vás vytočí vždycky vlastní manžel, manželka či nějaký jiný příbuzný. Rozhodně paní středního věku, třeba kuchařka z restaurace, nezapíchne hosta proto, že mu nechutnal guláš. Ovšem na stížnost vlastního manžela v rodinné kuchyni ve stylu “už je to, ty jedna náno, zase připálený“ reagují některé dámy velice prudce. Takže podobnou větu nepřežilo už hodně manželů. Rozzuřená manželka v kuchyni a s dranžírákem v ruce, to jste mrtví dřív, než řeknete švec.

A co platí v rodině, to platí i v Bibli. V Bibli je totiž všechno. Až se pustíte do čtení Starého zákona, té části o Kainovi a Abelovi, tak pozor na stará a cizí vydání.. Ábel se hebrejsky řekne Hebel, ale s tím stavebním materiálem fakt neměl nic společného. Takže určitě nemusíte z náboženských důvodů přecházet při stavbě rodinného domku na Ytong.

Protože Kain byl podle Bible zemědělec a Ábel lovec, vykládá se toto střetnutí „vědecky“ a „materialisticky“ jako boj mezi společností loveckou a zemědělskou. Ovšem logiku toto údajně vědecké tvrzení nemá žádnou. Jak známo, společnost lovců to nakonec proti společnosti zemědělců u Izraelitů, tak jako všude jinde, projela. A přitom v tomto příběhu to vypadá, jako by autoři drželi palce spíš lovci Ábelovi.

Ještě že Bibli moc pozorně nečtou všelijací dušezpytci, protože ze skutečnosti, že Kain byl prvorozený, hned vytvořili úúúžasně krááásnou teorii o souboji mladšího se starším a kdyby si to přečetl někdo, kdo vyznává Freuda, hned by byl námět na to napsat hóódně tlustou knihu o tom, zda Kain miloval víc maminku a Ábel obráceně a nebo jestli se nemilovali vzájemně, že, jako kluci, dva navzájem. Bylo by to možný, protože nikde - až na matku Evu - žádná ženská v dohledu. I když Ábel měl ty ovce a informace o tom, jak to dopadá s pastevcema, když jsou celé léto sami na kolibě, svítí slunce, ovečky jsou roztomilé a není večer co dělat a tak, že … jsou obecně známé.

Kde se ta první vražda vlastně odehrála? Vraťme se pro informace hluboko do dějin. Tvrdí se, že je nutno jít někam kousek od Edenu. Odkud byli jejich rodiče vyhnáni. Asi to souhlasí, protože pěšky se dva rodiče a posléze s dvěmi malými kluky nemohli moc daleko dokodrcat. Ostatně Bible nám to naznačuje - Genesis 2
10 Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky. 11 Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato,
12 a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol.
13 Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš.
14 Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat.

Vypadá to pravděpodobně. Že existuje či existovala země Kúš, se ví, řeka Eufrat existuje dodnes a o Asýrii neslyšel snad jen absolvent strojní průmyslovky. Takže chlapci (že to byli synové Adama a Evy, to u nás plno lidí neví) bydleli někde na Středním východě. A kdo tam byl, ví, že je to tam samý šutr. A jak se dva začnou hádat, nejdřív kdo dal Stvořiteli lepší obětinu, potom co pošlapaly a sežraly ovce a je malér na světě. Řev, hádka, mávání rukama, strkání do sebe, jak by jistě dosvědčila kriminalistická rekonstrukce, kdyby tehdy byli kriminalisté, přešla v první násilný čin. Příhodný kus kamene byl hned po ruce. A bum, dvakrát do hlavy, ale Ábel je silnější, takže zpočátku vyhrává, Kain leží na zemi, ale slibuje že už bude hodný a vůbec „hory doly“, a hned jak Ábel povolí, Kain jej několikrát praští kamenem do hlavy a pak přijde poslední rána. Až zase uslyšíte vykládání někoho, kdo si začal, jak už bude odteďka hodný, nevěřte mu. Škoda, že Chamberlain a Daladier nečetli pozorně Bibli. Hitler by býval neměl šanci. No a dneska si dodejte různé ty aktivisty a bude vám to jasné. Ovšem, tihle levicoví mutikulti nikdy nečetli Bibli, tak co bychom po nich mohli chtít?

V abych tak řekl poněkud umravněné ekumenické Bibli tenhle příběh vypadá takhle: Genesis 4
2 …. (Eva) porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovcí, ale Kain se stal zemědělcem.
3 Po jisté době přinesl Kain Hospodinu obětní dar z plodin země.
4 Také Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí a z jejich tuku. I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar,
5 na Kaina však a na jeho obětní dar neshlédl. Proto Kain vzplanul velikým hněvem a zesinal v tváři.
6 I řekl Hospodin Kainovi: "Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář?
7 Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout. "
8 I promluvil Kain ke svému bratru Ábelovi... Když byli na poli, povstal Kain proti svému bratru Ábelovi a zabil jej.

Čili skoro nic zvláštního. Dál už ten příběh většina lidí nezná a přitom je nadmíru zajímavý. Vynecháme jen informaci, že Kain byl prý první, kdo pohřbil člověka podle znamení ptáků nebeských.

Daleko zajímavější je následný rozhovor Kaina s Bohem. Kain se chvěje a naříká, že mu všichni budou dávat vinu, pronásledovat jej a nakonec jej ubijí. Jahve má však jiný plán. Nechá Kaina žít. Ale odsoudí jej, aby bloudil po světě po sedm pokolení se znamením na čele. Slova Kainovo znamení zná i ten největší ateista. Ale málokdo ví, co to znamená. Znamení na čele? Co to může být? Nějaká skvrna? Nebo něco takového?

Chyba, já se taky divil. Je to roh. Jeden jediný roh. Uprostřed čela. Dost divné, protože „jednorožec“, ta moudrá zvířecí postava z dob úsvitu lidstva, je symbolem kladných vlastností. A najednou má vyvrženec Kain na hlavě roh.

Maně se mi vládá do hlavy myšlenka, proč mají „paroháči„, kterým byla žena nevěrná, také údajně na čele imaginární rohy. Ovšem dva. Že by také znamení hanby? Jako u Kaina? No ještě tak, aby paroháči také žili po dobu sedmi generací! To by si někteří chlapi vodili domů kamarády o sto šest. A čím atraktivnější manželka, tak tím větší možnost žít sedmkrát 70 let. U nás by se to vyplatilo, tady se dává za vraždu pomalu míň než za krádež peněženky.

Já myslím, že by to kdekdo risknul, i kdyby věděl, jak to s Kainem nakonec dopadlo. Po předlouhém Kainově bloudění a schovávání jej totiž šípem zastřelil poloslepý lovec.

Nejdříve se nám může zdát Jahveho rozhodnutí dát Kainovi sedmkrát delší život nemoudré. Když si však představím opovrhovaného starce bloudícího samotou, zdá se mi ten trest, ta nemožnost zemřít, trestem strašlivým.

Já si pamatuji z mládí na jednu starou babičku, která seděla skoro slepá a hluchá na křesílku v zahradě. Já jsem se, pacholek rozjívený, potajmu přiblížil abych si poslechl co si stařena mumlá a uslyšel jsem: „Panebože, co jsem provedla, že mne nenecháš umřít?!“