Po celém světě rozšířená tradice a největší křesťanský svátek se u nás pozvolna proměňuje v bakchanálie spotřeby a šovinosticky patriarchální utvrzování mužské nadřazenosti. Celou zemi onen den ovládá koleda. Zvyk pojatý původně jako oslava života, radosti a krásy, kdy při zpěvu radostných písní rituálním způsobem muži zmlazují své životní družky a jsou odměňováni pozorností, smíchem a dary zhusta odkazujícími k plodnosti a prosperitě.

Namísto toho, po celý rok utiskovaní muži formálně slabším pohlavím, upírají své naděje k jedinému dni, kdy je společensky přípustné vztáhnout v rámci slušnosti ruku na ženy. A je lhostejné, zda jde o mladé chlapce, zvonící na dveře přísných učitelek, zaměstnance obcházející své striktní šéfové či ženaté muže libovolného stáří návštěvou u matky své ženy.

Zvyk, o kterém mluvím, se nazývá koledou. Pomlázkou. Nejenže v té době muži i hoši snižují biodiverzitu v okolí měst a obcí, kdy nevinné vrby často zcela zbavují větví, ale dochází i k pádům do řek a rybníků, na jejichž březích rostou. Myslím, že je na čase přijmout jasná opatření, vrby oplotit a tudíž jim znemožnit získávání materiálu na pletení pomlázek. Které nejde oplotit, porazit. Dobrým příkladem může sloužit například Karlovo náměstí či O2 aréna v Praze, kde již byly proaktivně vrby odstraněny.

Během koledování koledníci zpívají a za to dostávají odměnou malovaná vajíčka, kalíšek alkoholu, stužku na pomlázku či polibek. Někdy však jde o ryze sadistické jednání. Zpěv, linoucí se z úst koledníků je v důsledku působení alkoholu podobné kvality jako bojový pokřik vikingů vyskakujících ze svých bojových lodí, drakkarů, a útočících na opevněná anglické město. Není žádným tajemstvím, že roční prémie manažerů firmy Stock Božkov a Becherovka jsou přímo úměrné právě spotřebě alkoholu během velikonočního pondělí.

Za rituální (p)omlazující aplikaci jsou koledníci odměňováni i ohromujícím množstvím malovaných vajíček. Těch je takové množství, že jsou slepice v Xaverově již několik týdnů předem nuceny k vysokým snůškám řízeným průjmem.

Celý rituál pomlazování žen se občas v důsledku celoročně nastřádané frustrace zvrhne na brachiální násilí, kdy jsou pomlázky z vrbových proutků nahrazovány býkovci a teleskopickými obušky, na což druhá strana, chráněna neprůstřelnými vestami a vyvatovaným spodním prádlem odpovídá tasery a poléváním koledníků vodou, nikoliv studenou, podobně jako obránci hradů odráželi útočící husity.

Pokud nedojde k zapsání pomlázky na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva, podobně jako Coffin dance či novozélandská Haka, lze očekávat její zapsání mezi trestné činy se sazbou do 24 měsíců odnětí svobody nepodmíněně. Koledu bude nutno přesunout buď do virtuálního prostoru, či provádět videohovorem, popřípadě bude alespoň nutno před aplikací folklorní tradice uzavřít informovaný souhlas opatřenými nejlépe notářsky ověřenými podpisy obou stran. Naopak ze strany žen se připravují žaloby na muže, kteří by pod strachem z výše uvedených následků odmítli zbaběle tradici dodržovat a vystavili je tak společenskému posměchu a ostrakizování ze stran jejich více oblíbených a navštěvovaných sousedek a kamarádek.

Řešením nastalé situace by mohlo být následování doporučení našeho velikána, nestora českých žurnalistů, Jana Nerudy: „Máte-li kde starou pannu škaredou a zvetšelou, pošlete ji do Kolovče, oni vám ji přemelou“. Tím by se (p)omlazování paní, žen a dívek mohlo provádět doslova v průmyslovém měřítku, věk stárnoucí populace by rapidně klesal, jediným problémem by zůstávala potřeba cca pěti až sedmi bab na jednu mladou krasavici. Pro mužské pohlaví je však tato možnost neaplikovatelná, neboť doposud nebylo získáno dostatečné množství starců, po jejichž semletí by vznikl krásný a chytrý muž.