Vzhledem k svému pohlaví, věku, rase a sexuální orientaci jsem prakticky nezaměstnatelný. Dosáhl jsem důchodového věku, i když se seniorem rozhodně necítím. Navíc jsem bílý, a to je v naší pokrokové společnosti diskvalifikující, podobně jako fakt, že jsem muž a bohužel se i tak cítím. Společnou domácnost sdílím nejen se svou milovanou malženkou, ale i s dcerami, které propadly woke kultuře, zvláště pak feminismu. Navíc k nám denně dochází tchyně na snídani a obvykle se zdrží na večerní televizní noviny.

Vzhledem k výše uvedenému jsem ochoten vykonávat jakoukoliv práci za minimální plat a slibuji, že nebudu požadovat příplatky za přesčasy a budu vděčný za mimořádné směny. Jsem ochoten se přizpůsobit ranním směnám, nočním tahům i dlouhým služebním cestám. Zvládnu komunikovat s širokou škálou osobností, ať už jde o milovníky tradičních hodnot, příznivce moderních trendů nebo vášnivé diskutéry u kuchyňského stolu. Neštítím se držet v ruce lopatu, šroubovák či skalpel. Rychle se učím a do týdne si troufnu pokládat zámkovou dlažbu, vrtat zuby a přistávat s vrtulníkem. V mnoha činnostech už mám praxi na počítačových simulátorech.

Jsem ochoten převzít i neproduktivní práci v top managementu, nejraději tenis a golf s obchodními partnery. Jsem ochoten zaskočit i v románku se sekretářkou, samozřejmě za podmínky, že bude na schůzkách přítomna malženka, které by bylo doma samotné smutno.

Jako vyjednavač a obchodník jsem za zenitem, soužití s mými ženami mě naučilo, že nejlepší je držet ústa a krok. Považuji se za týmového hráče vycepovaného dělat, co mi řeknou. Pokud jsem vyzván, projevím i vlastní názor, i když je to často past.

Pokud bych se měl popsat jednou větou, použiji formulku, kterou se připomínám novým známým do telefonu: Já jsem ten malý tlustý plešatý. Životopis přikládám.

Těším se na vaši odpověď a jsem s pozdravem
Vendelín Snach
Limpouchov 1

Životopis
Narodil jsem se v epoše, kdy byl švabach již minulostí a v dolech dozrávalo černé uhlí. V době mého narození byla udělena Nobelova cena za vynález tranzistoru, přesto, či právě proto, mě analog provázel životem. Na střední elektrotechnické škole jsem vystudoval telekomunikace a po zvládnutí tajemství relé a křížového vodiče jsem se o prázdninách účastnil demontáží sálových ústředen z kterých jsem později maturoval. Ty byly nahrazeny drobnou skříňkou umístěnou ve skladišti na košťata.

Vzepětí počítačové techniky mě zaujalo natolik, že jsem studoval VŠ programování sálových počítačů. Jejich výkon byl srovnatelný se stávajícími mobilní telefony. Myšleno tak, že tehdejší počítačový výkon všech sálových počítačů ve státě (a to včetně Slovenska, kde na počítači vedli stavy stád ovcí), se téměř vyrovnal současnému mobilnímu telefonu Aligátor.

Po absolvování inženýrského studia jsem se uchytil ve výpočetním středisku. Cena stavby výpočetního střediska a zakoupení analogového počítače ADT 4500 poněkud překročila rozpočet, a tak nezbylo na zakoupení překladače programovacího jazyka a my programovali sběr a zpracování dat v assembleru, ti zkušenější ve strojovém kódu. Trvalo to mnohem déle a bylo to mnohem složitější, ale zase byla práce pro dvacetičlenný kolektiv.

Po nástupu osobních počítačů se sálový počítač pečlivě rozebral, roztřídil a uložil do sběrných surovin. Získané peníze byly použity na mimořádné prémie vedení, klimatizované výpočetní středisko se přebudovalo na školící a relaxační centrum managementu a my, programátoři, jsme byli dílem propuštěni a dílem převedeni na pásovou výrobu dlaždic.

Jelikož jsem v té době již bezpečně rozeznal klávesnici od monitoru, získal jsem místo vedoucího rozvoje počítačů v celostátním korporátu. Sám jsem úspěšně konkuroval původnímu výpočetnímu středisku, které zapomněli zrušit a bylo tak rozsáhlé, že mělo i vedoucího čety uklízeček. Naštěstí je nikdo neseznámil s výkřikem moderní techniky, počítačem PC vybaveným textovým procesorem, tabulkovým kalkulátorem a databází.

Zatímco oni během několika let provedli analýzu, programování, odladění a uvedení do poloprovozu systém na distribuci lístků do závodní jídelny, já pouze implementoval obchodní, strategické a technické systémy pro celou organizaci včetně vybudování lokálních sítí a propojení budov datovými spoji. Úspěch výpočetního střediska ve stravenkovém businessu byl tak ohromný, že jsem byl nucen předat hesla od serverů, routerů a systému dohledu konkurentovi. Zatímco oni přistavěli patro, podnik se zbavil mého rozrůstajícího se oddělení, kdy jsem měl již dva podřízené a zabíral jednu drahocennou kancelář.

Z korporátu jsem se přemístil do soukromé firmy, kde jsem tušil mnohem konkurenčnější prostředí, což se ukázalo jako pravda. Zde jsem prožil nejšťastnější roky, kdy jsem směl vybudovat majiteli technologicky zajímavý stroj na peníze.

Od té doby provozuji stavební firmu, protože bydlet chtějí všichni. Postihlo mě to nejhorší, nemám komu nadávat za špatná rozhodnutí, velím si sám. Celý život jsem se toužil naučit anglicky, ale pořád bylo něco důležitějšího. Takže umím jen lámavě cikánsky, nadávat maďarsky a slovensky, rozumím ukrajinštině.

Dovednosti:
Běžná práce na počítači, včetně paření RPG
Aktivní přístup k řešení problémů včetně rozhodnutí, kam na oběd
Pevný stisk při podání ruky, aby protistrana dlouho vzpomínala
ŘP – F (jako fšechno, nemá cenu vyjmenovávat, včetně bagru, metra a práškovacího letadla)