25.4.2024 | Svátek má Marek


TEXTÍK: Smažený kapr

16.12.2022

Poslouchal jsem při snídani odbornou rodinnou kulinářskou disputaci na téma, co se dává do bramborového salátu.

Podle tchyně Drahorády brambory. Nechci domýšlet, co dává do maďarského guláše, při stejné logice tvorby názvu. Diskuse se rozproudila a padaly další návrhy. Mimo očekávaných jako je celer, mrkev, hrášek a jiné odporné zeleniny jsem pochytil i jiné, více chutné, a tudíž méně zdravé, poživatiny. Vejce, tatarka, česnek. To přisazuje tchán Oskar a dostáváme oba chuť na uzené ve spíži.

Do diskuse nezasahuji, vaření nerozumím a ani rozumět nechci. Z nějakého důvodu se odmlčeli a zbytek rodiny se dívá na mě. Prý co bych ještě doplnil. „Lžíce,“ říkám, „do salátu patří lžíce, abych v noci neztrácel čas.“

A to nejpodstatnější – do bramborového salátu se dává řízek. A tady jsem narazil na nesouhlas podobně jako narážím v noci malíčkem na nábytek. Jsou Vánoce. A k Vánocům patří kapr jako k dopravní policii radar. Klasické postní jídlo, neboť ryby nejsou od středověku považovány za maso, podobně jako ve dvacátém století Kostelecké uzeniny.

Je Štědrý den dopoledne, není čas na hrdinství klást marný odpor přímému rozkazu. Beru igelitku, peníze a vyrážím plný odhodlání a pokynů ohledně kapra. Úkol není zas tak těžký. Popis toho vodního zvířete je podrobný tak, že by z něj šel sestavit i policejní identikit.

Na náměstí dorážím kolem poledne, před frontou u sudu s kapry upřednostňuji frontu před soudkem se svařákem. V téhle těžké době si musíme pomáhat, a tak zlepšuji výčepnímu, strýci Bonifácovi, tržbu. Nezdržím se dlouho, stejně má už svařáku jen po dně. To mně připomene kapry a mažu do fronty, kde se rozprodávají poslední mohykáni. Podle instrukcí si poroučím nějakého prostředního. Prodejce jej vyloví, hodí na váhu a zeptá se, kolik by měl vážit. Tlakem ruky nenápadně upraví váhu ryby na požadovanou a už mě kasíruje. Dostávám rybu živou, ani jeden z nás nemá srdce zabít živé zvíře.

První potíž se projeví jen o pár kroků dál, ještě na zastávce MHD. Igelitka praská a vodní prase se zmítá na zemi jako tanečnice u tyče po dvou rumech a nabídce k sňatku. Pokud na něj sáhnu, dostanu ránu do obličeje, asi podobně, jako bych sahal na personál veřejného domu bez placení. Naštěstí se nad mojí situací ustrnou spoluobčané a darují mně tašku dostatečné nosnosti.

Během zápolení o to, kdo z nás dvou si vleze do tašky, jsem si ho konečně pořádně prohlédl. Při nákupu jsem kapří anatomii, zřejmě vlivem svařeného vína, nevěnoval pozornost, podobně jako si nevšímám semaforů v neděli. Toho využil prodejce a já vezu domů dorostence bez masa a šupin. Už slyším tchyni Drahorádu, jak referuje v širší rodině, že jsem přišel o Vánocích domů s nějakou hubenou nahaticí, kterou jsem koupil za peníze. Tedy, pokud to bude jikrnáč. S mlíčňákem by má pověst dopadla ještě hůř.

Další útok na svoji počestnost si už nemohu dovolit a musím se podměráka zbavit. Sbíhám k řece, teče jen kousek opodál. Pokouším se kapra vysypat do vody, ale ten, když ucítil pach Berounky, se v tašce vzpříčí, prý raději na pekáč než do něčeho takového. Nakonec jsem ho vytřásl, ale ještě několikrát vyskočil na břeh, než si zvykl nebo se přiotrávil.

Nedá se nic dělat, je nejvyšší čas získat nějakou prvotřídní rybu. Naštěstí znám v relativní blízkosti chovný rybník. Beru kolo, udici pytlačku a vyrážím na lov. Nahazuji schovaný v rákosí a do čtvrthodiny mám kapra správné velikosti a vzhledu uloveného. Po prožitých ústrcích chci ještě jednoho, abych se odškodnil za celodenní pachtění. Kousek od rybníka jsou vyjeté koleje v polní cestě. V nich voda po nočním dešti. Nemrzne. Schovávám si kapra do velké louže v koleji a mažu zpátky k rybníku. Nahazuji pytlačku a mžourám do odpoledního slunce, rákosí jemně šustí a já si užívám chvíli spočinutí v čase.

Najednou se čas nejen rozběhne, ale i rozeřve. Slyším silný dieselový motor, blížící se značnou rychlostí. Zmatený jak lesní včela vyběhnu z rákosí a po polňačce profrčí traktor, přesně v kapří koleji. Ryba je na placku a stejně tak i mé sebevědomí.

Balím a jdu se pokusit vysvětlit, že během adventu je pravý půst ten nejlepší. Popřípadě koupím Kostelecké párky