Mládí jsem strávil Pod Kaštany. V jediné hospodě Prdele Zakopané. Měli tam vše, co mladý člověk k životu potřebuje. Karty, šipky i starý kulečníkový stůl. Hostinský Bonifác byl spravedlivý, naléval všem stejně. Lhostejno, zda jste byl vdaný či ženatá, Evropan či Eskymák, stařec nebo školák. Všichni dostali spravedlivou míru.

Každý den jsme se potkávali u stolů poznamenaných stopami po hořících cigaretách. Ti bohatší i seděli. My ostatní jsme jim záviděli a šetřili si na svoji vlastní židli. Prozatím jsme se mohli podle libosti opírat o zeď či sedět na zemi. Hustý tabákový kouř vytvářel příjemné přítmí, kterým se jen neochotně prodíraly sluneční paprsky.

I když jsme se snažili ze všech sil, hostinský byl stále nespokojen. Ve snaze zvýšit návštěvnost a množství vytočeného piva pořádal soutěže, které měly přitáhnout i zákazníky ze sousedních vesnic. Mezi nejoblíbenější patřila poznávací šaráda, kdy měl závodník se zavázanýma očima poznat druh tvrdého alkoholu. Jelikož v nabídce byl jen rum, griotka, zelená a výčepní lihovina, jen málokdy se slavil vítěz.

Zkusil i poloobnaženou dámskou obsluhu. Týden před akcí jsme debatovali, která polovina bude obnažená. Někteří upřednostňovali horní, jiní dolní, sprosťáci pak přední. Zavládlo zklamání, když se servírování ujala hostinského manželka. Byla sice o generaci mladší než penzista Bonifác, přesto část neomalených hostů požadovala slevu na útratě.

Na oslavu osmnáctých narozenin jsem pozval celé osazenstvo do restaurace v Plzni. Dostavili se všichni, včetně hospodského Bonifáce s chotí. S údivem jsme zjistili, že ve městě jsou k dispozici nejen stoly, ale i židle. Každý z nás si zabral alespoň jednu, průměrně pak tři. I stoly byly větší, než na co jsme byli zvyklí, všech sedm se nás pohodlně vešlo k jednomu jedinému. Obsluhující číšník nám zabavil přebytečné židle a umístil je zpět k volným stolům. Rozhodli jsme se, že mu to nedarujeme a na závěr si každý jednu odneseme pod kabátem jako trofej.

Objednali jsme si jako obvykle pivo. Namísto známé, lehce nažloutlé tekutiny nakyslé chuti a vůně nám vrchní přinesl půllitr něčeho mnohem temnějšího, pokrytého bílou pěnou připomínající vatu. Na naši reklamaci reagoval s úsměškem, že zde nečepují provinční chcanky, ale poctivý Gambáč.

Bonifác se zuřivě vztyčil. „Nebudeš se posmívat mýmu pivovaru!“ zařval a vlepil číšníkovi facku.

Byla to chyba. Pingl jen mrknul, zkušeně zlomil pěstí Bonifácovi nos a vynesl ho před podnik. Od té doby jsme Bonifáce neviděli. Ještě chvíli postával před restauračním zařízením, ale jeho manželka byla tak zaujata neznámým prostředím, že na něj dočista zapomněla.

„Bude si panstvo přát jídelní lístek?“ zeptal se číšník, hned jak si u baru umyl ruce od Bonifácovy krve a vrátil se k našemu stolu. „Máme výtečnou roládu a kuchaři se dnes obzvlášť podařila svíčková omáčka.“

Všichni jsme na něj hleděli jako na blázna. Už jsme si udělali chuť na buřty s cibulí, servírované s chlebem a láskou. Někteří z nás se světácky informovali, zda používají svíčky z parafínu či z pravého včelího vosku a zda po nich nebudou mít zácpu. Číšník se jen povzneseně usmál. Konstatoval, že jsme asi zdaleka a očividně podvyživení, takže nám na ochutnání přinese poloviční porce svíčkové na účet podniku.

Zbytek dne mám v mlze. Občas se v paměti objevují útržky, kdy pojídám neznámé potraviny, které se ani zdaleka nepodobají jáhlám, kroupám či hrachu, na kterých si pochutnávám doma. Pivo mělo nejen zcela jinou chuť, než na jakou jsme byli zvyklí, ale navíc se jeho opojné účinky dostavily již po první vypité sklenici, nikoliv po šesté. Na záchytce jsme vzbudili pozornost – jen málokdy se stává, že by ubytovaní opilci snědli celý jídelní lístek a nebyli schopni chůze už po třech desítkách.

Hostinský Bonifác musel zavřít pivovar a dnes čepuje pouze dovážené pivo. Je rozvedený, manželka jej opustila a žije s majitelem oné plzeňské restaurace. Volné židle a teplá jídla zůstala jen milou vzpomínkou. Nikdo z nás neumí vařit a nemáme ani tolik peněz, abychom si je mohli dopřát. Na zaplacení legendární narozeninové hostiny jsem musel prodat část loňské úrody a celou králíkárnu i s králíky.