Chcete se seznámit s lidmi, kteří vás nezajímají a které nezajímáte vy a nevíte jak na to? Chcete, aby někdo rozhodoval za vás, jak a za co utratíte své peníze? Mám pro vás řešení. Kupte si památkově chráněný objekt.

Pamatujte, památka je náročnější než milenka. Měřeno penězi i časem. Mnohem náročnější. Milenku odbudete večeří v Hiltonu, norkovým kožichem, dovolenou v Emirátech či zlatým náhrdelníkem. Pokud je opravdu dobrá, pak garsoniérou na Kampě. Prostě vezmete peníze, zajdete do obchodu a koupíte. Odměnou vám bude zářivý úsměv anebo něco víc.

U památky je to jiné. Že máte spoustu zbytečných peněz se předpokládá jaksi automaticky. O tom, jak je utratíte a co z toho budete mít, nerozhodujete vy nebo někdo, na kom vám záleží. Zhusta o tom rozhoduje někdo se sexappealem Heleny Růžičkové a nevypočitatelným chováním.

Zamýšlenou opravu musíte umět popsat hantýrkou odborníků přes památky tak, abyste si odborného pracovníka naklonili natolik, že bude ochoten si vaše směšné představy alespoň doposlechnout. Není to nic složitého, je to přibližně stejně obtížné jako odmoderovat přehlídku podzimní kolekce Versace. Včetně jmen a vzájemných vztahů VIP návštěvníků. V maďarštině. Naživo. Nahý a v centrifuze.

Na závěr audience se shodnete na tom, že celý váš záměr byl jen nejapný vtip. Odsouhlasíte okamžitý nápad, který právě odborníkovi naskočil a odcházíte zmatený jako lesní včela.

Doma si zopakujete celý rozhovor. Zkonzultujete jej se zasvěcenými odborníky a zkušenými přáteli. Vydedukujete, co asi chtěl úředník slyšet a co vlastně řekl. Poté vstoupíte do další fáze – projektování. Je úplně jedno, zda chcete přistavět patro na Karlštejnu, vysadit lískový keř nebo vymalovat vápnem kuchyni v roubence. Projekt bude. Se všemi náležitostmi, včetně kam umístit korunovační klenoty z Karlova Týna či mobilní WC na zahradě roubenky. V téhle fázi zachovává Úřad velebné mlčení, nereaguje na dotazy, neříká, co by si přál a na co čeká. Projekt odevzdáte a po měsíci se úředník vyjádří. Často si jen prodlouží o další měsíc lhůtu, protože toho má moc nebo je na dovolené. Nebo obojí. Či požaduje doplnění projektu.

Obvykle projekt rovnou s posměchem zamítne vyjádřením nesouhlasu. Zamítnutí si schovávejte, slibuji, že se dopracujete slušné sbírky slovesně dokonalých zdůvodnění. A celé kolečko si od začátku zopakujete znovu. Cokoliv je špatně, je jen a jen vaše chyba. Chovejte se pokorně, jako v manželství.

Jednou se ale stane, slibuji, že stroj se pokazí a vypadne z něj kladné Závazné stanovisko.

Je jen na vás, zda povolení budete číst. Zaděláváte si na hrůzné sny a paranoiu. Často se hemží nesmyslnými, protichůdnými či nesplnitelnými požadavky, které vypovídají o kvalifikaci a sadismu úředníků.

Ačkoliv jste v projektu například pouze zmínil drobnou opravu kamenného ostění dveří, do Závazného stanoviska se nějak dostalo, že opravu bude provádět Salvátor Dalí a namísto pískovce z blízkého lomu bude použit roh jednorožce z lesa Zapomnění.

Od té doby jste mezi ostatními majiteli památek považován za ostrého hocha, který dokázal porazit systém. S obdivem vás zastavují na chodníku, potřásají rukou a zvou na skleničku. Dokola na požádání vyprávíte celý příběh a pomalu si uvědomujete, v jakém jste průseru.

Na pozemku se začnou vyskytovat neznámí lidé, někteří se i představí a vysvětlí účel návštěvy. Jiní si bez jediného slova projdou pozemek a (pokud jste nezamkl) i kuchyň a obývák. Na závěr si před vámi odplivnou.

Během provádění oprav návštěvy ještě zhoustnou, pokud to vůbec ještě jde. Ačkoliv nabízíte stavební deník a chilské protokolární pero, nikdo do něj nechce napsat ani řádku s poukazem, že to není jeho povinnost.

Jakákoliv chyba během opravy se s vámi potáhne a s gustem bude rozmazávána a vpisována do dalších stanovisek úřadu. Výmaz provinění z rejstříků trestů je možný po pěti letech. U mě se provinění táhne již devátým rokem a rozhodně o zahlazení neuvažují.

Můžete se také nechat zastupovat a najmout si odborníka, mluvícím plynně jazykem protistrany. Tenhle úhybný manévr je zhusta vyhodnocen negativně. Jako žárlivá milenka vám úřednice ztropí ostudu, že se jí vyhýbáte, na místním šetření za přítomnosti desítky nic netušících lidí. Moje rada - nevyhýbat se a prožít si peklo na vlastní kůži.

Na závěr vám dám cennou radu:

Pořiďte si jachtu, milenku a kokain. Pořiďte si tryskový Gulfstream a létejte po celém světě. Pokud vám chybí napětí doporučuji navštívit válečný konflikt v Afghánistánu či Sýrii. Nic z toho není tak nebezpečné, jako návštěva památkového úřadu a rozhodně to vyjde to levněji.