Nevydržím na jednom místě. Už jako malý jsem odmítal sedět u oběda a pobíhal po obýváku. Občas mě pronásledovala matka s lžící vystydlé kaše, jindy otec s řemenem. Cestování má naše rodina v genech. Poslední velký výlet absolvoval strýc Bonifác, když vyrazil za železnou oponu v době, kdy nám komunisté vštěpovali, že všude dobře, doma nejlíp. Zadrželi jej ještě na Šumavě, z výletu se vrátil po několika letech. Polehčující okolností bylo, že u něj nalezli pouze tuzexové bony, za které si chtěl na Západě založit novou existenci. Zřejmě objel celý svět, protože se vrátil se z východu a bájil o obrovských volných prostorách, kam odvážejí nové osadníky za odměnu. Jmenuje se Sibiř.

Chtěl jsem ho napodobit, jakmile jsem vyrostl a dospěl, ale výlet na Západ mě zklamal. Sice mě také zadrželi při pokusu o přechod zelené hranice, ale pouze proto, že jsem v chráněném území plašil tetřeva hlušce při hnízdění. Nakonec uvěřili, že jsem zabloudil při sběru hub a vysadili u bankomatu v nejbližší obci na bavorské straně hor. Po zaplacení pokuty jsem je přestal zajímat. Přejít další hranici bylo mnohem obtížnější, nepodařilo se mi ji najít.

Vzpomněl jsem si však, že dle vyprávění strýce ještě existuje vysněný ráj, kde vás přestane unavovat, že po otočení kohoutku teče pitná či teplá voda. Určitě máte také plné zuby toho, že autobus, který má přijet v 8:03 přijede tak, jak stojí v jízdním řádu. Ano, Západ je vyčerpaný. Je to dekadentní zlatá klec plná avokádových toustů se ztraceným vejcem a zdravotnictvím. Jako by nestačily otruby a šaman s bubínkem. Zde je pět důvodů, proč vyrazit na Východ:

1. Konec diktatury materialismu. Na Západě jste otroky věcí. V obchodech si musíte vybírat z padesáti druhů jogurtu, zatímco na Východě čeká osvobozující minimalismus
2. Adrenalin. Na Západě jsou kursy přežití zábavou pro zhýralé boháče, na Východě každodenní rutinou, zvláště pak, pokud se podaří sehnat vodku
3. Právní systém. Zatímco Západ je svázaný pravidly, na Východě vládne kreativita. Vše je otázkou vaší sociální inteligence a tloušťky obálky. Ať jde o stavební povolení nebo osvobozující rozsudek. Tomu se neříká korupce, ale přímá demokracie a sdílená ekonomika v praxi.
4. Návrat k přírodě. Green deal je směšné opium pro zhýralý Západ. Na Východě jste s přírodou jedno tělo, ať chcete nebo ne. Ekologie se ujala vlády v roce 1985, kdy došla demokracie a asfalt
5. Upřímní lidé. Máte dost falešných úsměvů obchodníků, co mají zálusk na vaše peníze? Na Východě dostanete vynadáno od prodavačky v prázdném krámě, že ji otravujete. Zdejší brutální upřímnost je balzámem na duši unavenou západní korektností.

Nečekejte, vydejte se ještě dnes tam, kde včera znamená zítra a kde zákony fyziky jsou brány jen jako nezávazná doporučení.

Svoji cestu na Východ jsem pojal jako poznávací zájezd. Rozhodl jsem se, že nebudu obtěžovat úředníky na hraničním přechodu, ale vezmu to zkratkou přes zemi, která je právě přebudovávaná na Východní standard. Překvapilo mě, jak důkladně. Místní sedláci nejsou jen rozkulačení, nejsou vůbec. Podobně jako jejich dobytek, domy a rodiny. Terén připomíná Lidice a města Drážďany na konci války. Ale jistě mají dobrý důvod a zbylí místní obyvatelé to časem pochopí.

Abych si užil pověstné slovanské pohostinnosti bez zbytečného papírování, proběhl jsem přes několik minových polí a již jsem se seznamoval s uvítacím výborem. Došlo dokonce na výměnu dresů, za své oblečení jsem dostal na oplátku jutový pytel a provaz. Hned jsem zapadl mezi stejně oblečené ostatní turisty. Všechny nás naložili do ekologických dřevěných vagonů bez oken. Vzduch byl čerstvý, mrazivý a sdílený s dalšími osmdesáti nadšenci. Škoda jen, že se nedalo sedět, ale zase nás společný zážitek velmi sblížil.

Destinací byl exkluzivní pionýrský tábor GULAG, postavený jako únik z korporátního pekla, přesně jak strýc Bonifác popisoval. Jde o uzavřený resort klubového typu obehnaný ostnatým drátem, aby se nikdo nepovolaný nevloudil dovnitř. O bezpečí hostů se starají animátoři se psy a kulomety. Jsou všudypřítomní a jakmile polevíte v aktivním odpočinku, okamžitě vás motivují k vyšším výkonům.

Ubytování je prosté, ale naprosto funkční – dřevěné pryčny v nevytápěných barácích podporují otužování a pobyt v kolektivu. Nabitý program společně s racionální stravou, jejímž základem je teplá voda s vůní zelí, zaručuje, že nikdo z nás netrpěl morem západní civilizace, obezitou.

Vrátil jsem se podobně jako Bonifác po několika letech, s vizáží asketického světce a chrupem novorozence. Zážitek doporučuji všem, co si stěžují, že mají v kanceláři průvan.