TAXIZKAZKY: Kytice
Minule mi do komentářů připsal jeden můj milý čtenář příhodu o zapomenuté taktovce v taxíku a jejím následném věnování jinému hudebníkovi. Moc mu děkuji! Nejen za to, že čte má povídání, ale že i přidá hezký komentář, a navíc mi připomněl jednu z dalších příhod. Jsem už starší pán, tak se mi hodí občas pošťouchnout…
Jen bych chtěl předznamenat, že pokud mi zákazník zapomene cokoliv v autě, okamžitě volám naši podporu a snažím se dát věci do pořádku. Když bych vezl někoho z „ulice“ (jakože už ani nemůžu, jezdíme, díky zákonodárcům, za fixní ceny, tudíž bez taxametru), tam je to zapeklité - není na zákazníka pražádný kontakt.
Ale to není předmětem tohoto pojednání.
Vyhrávám jízdu od vydavatelství Ekonomia v Pernerově ulici v Karlíně. Paní produkční mi říká, ať ještě chvilinku počkám, že si paní ještě šla něco koupit. A za onu chvilinku přichází moje šarmantní zákaznice, patrně z rozhovoru pro médium v tomto vydavatelství. V ruce třímá papírovou tašku s voňavým chlebem přímo z pekárny restaurace Eska, která sídlí na stejné adrese. Doprovází ji pán s kyticí. Přebírám ji od něho s jeho komentářem:
„To je její, ale ona vám ji stejně nechá!“ a dávám ji prozatím do kufru. Pán vystupuje kdesi v Holešovicích, my pokračujeme dál. Celou cestu se směji jejím průpovídkám, ta paní je neskutečný živel! Na adrese této vzácné dámy vyjímám z kufru kytici:
„Počkejte, ještě tady máte kytku!“
„Tu si nechte!“ jak jen to ten člověk mohl vědět?
„A co já s ní mám celý den dělat?“
„Dejte ji nějaké ženské! Ale neříkejte, že je ode mne!“ praví a mizí s taškou s chlebem ve vchodu domu.
Následně vezu starší paní na opačnou stranu města. Celou cestu si náramně povídáme, ta jízda je báječná! Na konečné si paní posbírá svoje tašky a já ještě v euforii z jízdy vyběhnu z vozu dozadu do kufru:
„Počkejte! Něco pro vás mám!...jestli chcete…“ a podávám paní kytici.
„Ta je krásná! Děkuji vám moc!“ myslím, že jsem se trefil.
No dostal někdo po jízdě od taxikáře ještě kytici? :-)
Neřekl jsem, od koho je, a jestli paní čte Neviditelného psa, tak jsem to právě „propálil“.
Možná, kdyby paní věděla, od koho je…. nebudu přímo prozrazovat - ta úžasná dáma, která mě bavila celou cestu, tvořila dvojici s panem Milanem Chladilem. A jen přidám takový důkaz o smyslu pro humor této vzácné osoby:
Když ji vezl kdysi můj kamarád, přišla nějak řeč na nevěstu. Kamarád říká:
„Já hledám ženskou 90-60-90. 90 let, 60 dní prognóza a 90 milionů na kontě!“
„No tak do těch prvních dvou kategorií bych se vešla…“ odvětila prý ta úžasná dáma, která přinesla spoustu pohody všem dříve narozeným.
Hodně zdraví!