Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Poslední odstavec Vaše krásné vzpomínání korunoval!

Už jsem myslel, že si tou kravinou dělá zase reklamu na nějakou svou knížku. Pak jsem dočetl a nebylo to tak. Starý vlk se lepší.

Poznámka k tomu, kolik "tvrdých valut" (marek, šilinků, dolarů) si lidé v Československu mohli směnit, když dostali pas a povolení vyjet to "kapitalistické" ciziny.

Komunistický systém byl plný absurdit. Např. kurz koruny bol uměle držen na nesmyslné úrovni - marka oficiálně stála kolem 4,20 a dolar cca 6,30. Tolik jste zhruba dostal, když jste oficiálně své dolary směnil (za předpokladu, že jste byl mentálně retardovaný). Tolik korun dostali i západní turisti v oficiálních směnárnách. Proto byli veksláci (nejen) u turistů tak oblíbení: turistům za 1 marku nedali 4,20 Kčs, ale třeba 17 Kčs. A pořád na tom ti veksláci ohromně vydělali, protože tu marku načerno prodali za 20 Kčs nebo i víc (podle množství). 100 marek = 300 korun zisku x plný autobus německých turistů v době, kdy oficiální oficiální měsíční brutto mzda byla 3100 Kčs - netto něco přes 2500 Kčs.

Ale ne o tom jsem chtěl. Ten směnný kurz fungoval i obráceně. Pokud někomu bylo povoleno cestovat na Západ, stát mu nějaké valuty musel umožnit směnit. S korunami by na Západě nic nepořídil, navíc byl jejich vývoz na Západ přísně zakázán. Nikdy jsem nepochopil, proč, když o ně nebyl zájem, možná preventivně.

Když se tedy někomu podařilo v cestovní kanceláři YMCA koupit si za půlroční plat 10-denní nebo dvoutýdenní zájazd do kapitalistické ciziny a výjezd mu úřady schválili, stát musel občanovi umožnit nějaké ty dolary a marky směnit. Samozřejmě v oficiálním, směšném kursu cca 4,20 a 6,30 za marku, resp. dolar.

To byl mimochodem jeden z hlavních důvodů, v 80. letech asi ten nejdůležitější, proč se nesmělo ve velkém cestovat na Západ. Stát jednoduše neměl dostatek valut pro své občany. Při tak nevýhodném kursu se ale nelze divit. Stát navíc zoufale potřeboval "tvrdou měnu" na nákup západních technologií pro své podniky, ale kvůli nesmyslnému kursu jen zlomek firem mělo to štěstí a dostalo devízy na nákup toho nejnutnějšího ze Západu. Kvůli akutnímu nedostatku tvrdé měny se nemohly podniky modernizovat, dovoz hotov

... dovoz hotových součástek ze Západu např. pro výrobu vozů bylo sci-fi. V tehdejším komunistickém zpravodajství byla "devizová koruna" fetiš, o kterém se pořád a všude mluvilo. Všichni ji chtěli mít, ale téměř nikdo ji neuměl vydělat zahraničním obchodem - právě kvůli nesmyslnému kursu.

A proč byl ten kurz tak nesmyslně stanoven? Kvůli blbosti. Kvůli mezinárodním statistikám o vyspělosti států, které se i tehdy dělali podle amerického dolaru. Když se totiž československé HDP vyjádřilo v dolarech za 6,30, bylo 4 až 5 větší než kdyby se vyjádřilo v dolarech za 30 Kčs, což byla reálná hodnota tehdejší koruny. Tímto matematickým trikem jsme nepatřili mezi rozvojové země, ale mezi země vyspělé... Mimochodem proč stál bon = tuzexová koruna tolik, kolik stál? Byl to poměr mezi neoficiálním a oficiálním kursem cizích měn vůči koruně. Jinak řečeno, kolikrát víc korun dostal turista nebo i běžný občan (pokud byl tak hloupý) za marku nebo dolar u veksláků než v bance. Cena bonu samozřejmě byla neoficiální, oficiální cena jednoho bonu, tedy tuzexové koruny byla jedna koruna československá. Když jste si totiž chtěli bony nebo valuty na svém účtu směnit na koruny, dostali jste jen oficiální kurs. Tedy 4x až 5x míň než když jste ty bony nebo marky vybrali z účtu a prodali jste je před Tuzexem načerno.

Ještě se krátce vrátim k cestování na Západ pro potvrzení toho, co jsem napsal. Ve druhé polovině 80. let lidé již mohli mít účet i v tvrdé měně. Tehdy se na to specializovala Československá obchodní banka (ČSOB) - několik týdnů jsem v jedné pobočce během střední školy praxoval. Nejčastěji dolary a marky lidé mohli získat od svých příbuzných v zahraničí - bankovním převodem. Jiným, poměrné častým zdrojem valut byly důchody posílané z kapitalistické ciziny. V 80. letech ještě žilo mnoho mužů nebo jejich vdov, kteří mezi vojnami pracovali v Belgii, Francii nebo USA a dostávali z těchto zemí penzi. Bylo to jenom několik stovek dolarů měsíčně, ale na tehdejší poměry komun

Tak alespoň někdo prožívá rozkoš z dolaru. Ale obecně už ve světě nějak přestává být oblíben. Trump vyhrožuje, že potrestá každého, kdo ho nebude ve svých obchodních vztazích využívat, že na takové uvalí velká cla a bude je trestat.

Italové v zásadě o ženách vůbec nemluvi mají je na háku

Italové nemluvi o ženách prvni je fotbal potom je kvalita pasty..nedejbože rozvařené a⁵ zcela vážně absence nutely v hotelu při snídani nekecám dělal jsem 5 let u ferera obchodního ředitele