D. Laurencikova 29.5.2022 9:49

Tato valka predevsim nemusela vubec zacit. Dalo se ji relativne snadno predejit, ale na to byli zapadni politici prilis hloupi a arogantni. Od miry teto hlouposti a arogance zavisi ted jeji dalsi postup, tak si kupte popcorn a sledujte to. Jenom jeste: Daleko lip nez hlavni komandyr Putin to delaji Americane. Ti vsechno masakruji bombami shora, zivoty svych vojaku vubec neriskuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 29.5.2022 11:50

Viděla jste krásnou ukázku argumentačního klamu "red herring". Zeptala jste se, co říká Váš spoludiskutující na synky ukrajinských oligarchů a dostala jste odpověď na úplně jinou otázku. Prý je to tak učí v Moskvě, říká Fialova vláda a její elfové

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Laurencikova 29.5.2022 12:33

To je normalni. Necekate nic a prijde.... jeste min. Nebo urazka. Na to jsem zvykla i z nemeckych for.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 28.5.2022 20:34

Základním cílem ruské politiky posledních 30 let je bránění rozšiřování NATO. Rusko má systematicky dobré vztahy se všemi svými sousedy, pokud nejsou a ani nechtějí být členy NATO, a špatné vztahy se všemi státy, které jsou členy NATO nebo do NATO chtějí vstoupit.

Z hlediska ruských zájmů je naprosto nemyslitelné napadnout nějaký sousední stát, který není členem NATO a ani se jim nechce stát. Tím by se celá ruská zahraniční politika zhroutila, protože by pak všichni sousedi chtěli do NATO vstoupit. Bát se Ruska musí tedy pouze ty státy, které chtějí vstoupit do NATO nebo tam už jsou.

Mým příspěvkem neobhajuji nebo neschvaluji tuto ruskou zahraniční politiku, pouze ji racionálně popisuji. Každý rozumný politik tento ruský postoj zná nebo by měl znát. Protože tento postoj znám také, vůbec mě napadení Ukrajiny Ruskem nepřekvapuje a bylo pro mě zcela jasně předvídatelné. Každý, kdo podporoval vstup Ukrajiny do NATO, s tímto krokem Ruskem měl počítat. USA zcela určitě znaly tyto jednoduché ruské postoje a svým vlastním chováním tuto válku vyprovokovaly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 28.5.2022 21:57

Konflikt USA a Ruska na Ukrajině byl očekávatelný. Zejména po neplnění Minských dohod Ukrajinou, pokusu o běloruský majdan a stupňování protiruských sankcí, které zřejmě měly za úkol váhající Rusko vyprovokovat k akci. Na základě analýzy faktů jsem předpokládal ruský útok na Ukrajinu už po majdanu a zákazu ruštiny jako úředního jazyka. Rusko zřejmě chtělo osm let yonflikt řešit diplomatickou cestou, což ale USA považovali za projev slabosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 28.5.2022 22:05

Kdyby nebyly konflikty s Ruskem neustále živeny, tak by podle mě samy vyhnily a vztahy by se po nějaké rozumné době zlepšily. Nové ruské generace nejsou nepřátelské a svým myšlením jsou nám velmi blízké. Podle mě stačilo jenom čekat a vše by se vyřešilo samo.

Proto považuji tuto válku za obrovský omyl. Včetně dlouhodobých nepřátelských postojů k Rusku. Jenom tyto nepřátelské postoje zvenku umožňují, aby se vše špatné v Rusku mohlo stále udržovat při životě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Burda 29.5.2022 7:23

"Rusko má systenaticky dobře vztahy se všemi svými sousedy..."

Finsko v NATO nebylo a nechtělo, dokud Moskvy nezačala okupační válku na Ukrajině. O dobrých vztazích by se u Finska moc mluvit nedalo, ještě žijí pamětníci pokusu o okupaci Finska Rudou armádou; výsledkem pokusu bylo mnoho mrtvých Rusů i Finů, ztráta cca desetiny Finského území a finlandizace - tedy vynucení "dobrých vztahů" s Moskvou.

Kazachstán má dobře vztahy tím, že když lidé nechtěli Moskvě nakloněného politika, vlitla do Kazachstánu Ruska armáda. Války mezi ruskými a čínskými komunisty také nejsou úplně vzácné. Kyrgyzstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán zažili to samé - "pomoc" ruské armády.

Gruzie má na části svého území ruskou armádu. Ukrajina má na části svého území ruskou armádu. Moldávie (ač není soused) má na části svého území ruskou armádu.

Ázerbájdžán si jednak nemůže dovolit Moskvu příliš rozlobit, na to je moc maličký stát, jednak hraje na všechny strany, ale budiž.

Arménie ví, že Moskva dodává zbraně i Azerum, a že odmítnutí "pomoci" Kremlu by znamenalo společný útok Azerú s Rusi.

Mongolsko má "výhodu", že je zemí surovinově chudou a případný útočník by se neměl koho zeptat na cestu (těžko,se ptá i na to, koli, lidi by uvítalo bližší spojenectví tam, onam, nebo jinam). Budiž.

Kremlu a jeho žoldáků se sousedi i sousedi sousedů buď bojí tak moc, že tiše doufají, že na ně v Moskvě zapomněli, nebo se bojí méně a hledají spojence PROTI ruské AGRESI.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 29.5.2022 13:10

Zbigniew Brzezinski 1997 :

NATO enlargement "has global significance" and "is central to the step-by-step construction of a secure international system in which the Euro-Atlantic alliance plays the major role in ensuring that a peaceful and democratic Europe is America's principal partner.

Voicing strong support for NATO enlargement, Brzezinski said that it was "about America's role in Europe" and whether the U.S. will remain a European power "organically linked" to a larger democratic Europe. It is also "about Russia's relationship to Europe" and whether NATO enlargement helps a democratizing Russia, Brzezinski said.

Enlargement, according to the former official, "is not principally about the Russian threat, for currently it does not exist...." Neither is it "primarily a moral crusade" to undo injustices suffered by Central European peoples under Soviet oppression.

Rather, Brzezinski said, it is "the long-term historic and strategic relationship between America and Europe" that is central to NATO expansion. "NATO expansion is central to the vitality of the American-European connection, to the scope of a democratic and secure Europe, and to the ability of America and Europe to work together in promoting international security," Brzezinski asserted.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 29.5.2022 13:30

https://www.theatlantic.com/magazine/archive/1996/01/a-new-iron-curtain/305915/

Russians fear that NATO expansion will ultimately mean the inclusion of the Baltic States and Ukraine within NATO's sphere of influence, if not in NATO itself—and thus the loss of any Russian influence over these states and the stationing of NATO troops within striking distance of the Russian heartland. Most Western diplomats privately say that these fears are paranoid, but the West's inability publicly to rule out the possible future inclusion of any country in NATO makes it very difficult to reassure the Russians.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.5.2022 8:38

"špatné vztahy se všemi státy, které jsou členy NATO nebo do NATO chtějí vstoupit." no to pak má Rusko dost smůlu neb skoro všichni jeho sousedi se do NATO cpou, bůhví proč, cpou se tam i bývalé republiky SSSR, ba i Švédsko a Finsko.... prostě všichni kdo měli to potěšení se léta vyhřívat v teplé náruči SSSR, nebo alespoň s ním sousedit, proč asi? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 29.5.2022 12:46

To je skutečně zajímavá otázka. Když v roce 2004 přišel s myšlenkou vstupu do NATO ukrajinský prezident Viktor Juščenko, Ukrajina nepociťovala žádnou vojenskou hrozbu ze strany Ruska, většina ukrajinského obyvatelstva byla proti vstupu do NATO a sám Juščenko zdůvodňoval svůj nápad vstoupit do NATO pouze vnitropolitickými důvody. Důsledkem bylo stoupající napětí s Ruskem, které vyvrcholilo Majdanem, ztrátou Krymu a nynější válkou. Neutrální Ukrajina měla bezpečnostní garance ze strany Ruska i Západu, svou žádostí o vstup do NATO sama vypověděla budapešťské smlouvy z roku 1994 a svou vlastní politikou se zcela zbytečně dostala do reálného nebezpečí. Horší politické rozhodnutí si opravdu nedokážu vymyslet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.5.2022 13:58

"svou žádostí o vstup do NATO sama vypověděla budapešťské smlouvy z roku 1994" já se o to tolik nezajímám a Budapešťskou smlouvu jsem nečetl, ale opravdu tam byl jasný závazek, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO? Děkuji za opdověď. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 29.5.2022 14:05

Jakákoliv bezpečnostní garance předpokládá mimo jiné, že se stát, kterému se bezpečnostní garance poskytuje, nevstoupí do vojenského uskupení nepřátelského vůči státu, který bezpečnostní garanci poskytuje. Podáním žádosti o vstup do NATO a oficiálním potvrzením ze strany NATO, že Ukrajina v budoucnu do NATO vstoupí, budapešťské smlouvy automaticky přestaly platit.

Bezpečnostní garance může být udělena pouze neutrálnímu státu nebo vlastnímu spojenci, nikoliv státu, který je nepřítelem. Rusko zcela jasně včas informovalo Ukrajinu, že se svým úsilím o vstup do NATO stává nepřítelem Ruska. Snaha o vstup do NATO bylo dobrovolné rozhodnutí Ukrajiny a Ukrajina se tak sama vzdala bezpečnostních garancí ze strany Ruska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.5.2022 14:14

"Ukrajina se tak sama vzdala bezpečnostních garancí ze strany Ruska." Nicméně předtím se vzdala A-zbraní jak se zavázala. Takže první krok Budapešťské smlouvy splnila Ukrajina. A Rusko? Poučení pro příště. No pokud všechny státy co jsou nebo chtějí být v NATO jsou automaticky nepřáteli Ruska pak ti chudáci jsou obklopeni jen a jen nepřáteli. Snad Srbsko by se mohlo považovat za přítele Ruska. Jinak široko daleko nikdo, ještě Čína a Indie? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 29.5.2022 14:20

Ukrajina i Rusko smlouvu plnily, později však Ukrajina smlouvu plnit přestala a ta tak pozbyla platnosti. Rusové jsou skutečně obklopeni velkým množstvím nepřátel a podle toho také jednají. Rusové mají v podstatě jediného skutečného nepřítele, USA. Ostatní státy jsou nepřítelem Ruska pouze kvůli jejich spojenectví s USA.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.5.2022 15:32

"Rusové jsou skutečně obklopeni velkým množstvím nepřátel a podle toho také jednají." Nu také by se to dalo obrátit následovně: Podle toho jak jednají, jsou Rusové zákonitě obklopeni velkým množstvím nepřátel. Konkrétně v Česku Rusko mělo nesporně velkou reputaci osvoboditele od Hitlera, tu ale ztratilo 21.VIII.1968. A ta jeho současná reputace je dána "Speciální vojenskou operací" na Ukrajině. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 29.5.2022 15:48

V roce 1997 byl oficiální pohled USA na NATO a Rusko následující : "Rusko dnes nepředstavuje žádnou bezpečnostní hrozbu. Cílem rozšiřování NATO je posílení vlivu USA v Evropě a podporování demokratizace Ruska." Minimálně od roku 1997 bylo NATO mocenským nástrojem USA, jehož jedním z hlavních cílů bylo vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska. Podobně jako v Srbsku, Iráku, Sýrii a dalších zemích. NATO tedy nebylo žádnou obrannou aliancí, protože oficiálně tehdy žádná vojenská hrozba neexistovala. NATO tuto vojenskou hrozbu samo vytvořilo svým vlastním rozšiřováním se a svou vlastní činností. Podobně jako Ukrajina si vytvořila vlastní vojenské ohrožení svou snahou vstoupit do NATO.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.5.2022 16:18

"Ukrajina si vytvořila vlastní vojenské ohrožení svou snahou vstoupit do NATO" Dalo by se to ale také říci tak, že Ukrajina se chce zabezpečit proti ohrožení Ruskem, vstupem do NATO. Ono Rusko má docela slušný seznam "Speciálních operací, Internacionálních pomocí, aj. prostě bojuje za mír kde se dá. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Laurencikova 29.5.2022 17:34

Myslim, ze jste si Rusko definitivne spletl se Spojenymi staty Americkymi a jejich "mirovymi misemi", "humanitarnim bombardovanim", "sirenim demokracie a svobody zapadniho typu" a "boji za lidska prava". Potiz je v tom, ze kdyz Americane mluvi o lidskych pravech tak maji na mysli pravo kutaci...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.5.2022 17:38

Tady je stručný přehled "Mírových, Internacionálních, Speciálních aj. akcí SSSR a Ruska. Docela slušný výčet.

1917-1921 válka proti Ukrajině a jejím snahám o nezávislost* 1918-1920 válka proti Lotyšsku* 1918-1920 válka proti Estonsku* 1918-1919 válka proti Litvě* 1918-1920 válka v Osetii proti Gruzíncům 1919-1921 invaze do Polska (Rusko-polská válka) 1920 invaze do Azerbajdžánu 1921 invaze do Gruzie 1921 potlačení arménského povstání 1921-1922 potlačení masivního povstání v Karélii za svobodu podporovaného Finskem 1924 další vojenský zásah proti gruzínským nacionalistům 1929 1. vojenská intervence v Číně

1937 2. vojenská intervence v Číně 1939 invaze do Polska 1939-1940 přepadení Finska (Zimní válka) 1940 invaze a anexe Estonska 1940 invaze a anexe Lotyšska 1940 invaze a anexe Litvy 1941-1944 pokračovací válka proti Finsku 1941-1945 využití 2. světové války, jako záminky k obsazení východní Evropy, střední Evropy a Balkánu 1950-1953 intenzivní účast v Korejské válce, podpora severokorejského režimu 1953 potlačení německého povstaní v NDR 1955-1975 Válka ve Vietnamu 1956 krvavá vojenská intervence v Maďarsku 1962 Karibská krize - hrozba jaderného zásahu vůči USA 1968 krvavá invaze do Československa

1969-1970 vojenská podpora egyptských islamistů proti Izraeli 1971 vojenské angažování se v indo-pákistánském konfliktu 1974-1990 účast ve válce v Eritrei 1975-2002 intenzivní podpora zrůdných režimů v občanské válce v Angole 1977-1978 účast ve válce mezi Ethiopií a Somálskem 1979-1989 invaze do Afghánistánu a následná válka 1992 vojenská intervence v Podněstří 1992 vojenská intervence ve východní Osetii 1992-1997 vojenská intervence v Tádžikistánu 1993 vojenská účast v Gruzínské občanské válce 1994-1996 první válka v Čečně (ruská invaze) 1999-2009 druhá válka v Čečně 2008 válka v jižní Osetii(Rusko napadá Gruzii) 2009 další vojenské intervence v severním Kavkaze 2014-? anexe Krymu, invaze na východní Ukrajinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 29.5.2022 17:57

Při analýze historických událostí je třeba zvolit správný časový interval. Do roku 1990 existoval Sovětský Svaz. Ten zanikl a s tím i jeho politika šíření komunismu po celém světě. Po rozpadu Sovětského Svazu došlo k několika konfliktům spojeným právě s tímto rozpadem. Tyto konflikty trvaly tak do roku 1995, podobně jako válka v Jugoslávii. Správný časový horizont tedy musí být od roku 1995 až do dneška. Po roce 1995 USA oficiálně uznaly, že Rusko již není bezpečnostní hrozbou a že NATO musí změnit svůj cíl.

Vše, co se dělo před tímto časovým intervalem, je dnes irelevantní. Podobně jako expanze nacistického Německa, Japonska nebo mongolských nájezdníků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 29.5.2022 17:48

Jednoduše bych popsal situaci takto : NATO dnes pomáhá při řešení bezpečnostních problémů, které by bez existence NATO v jeho současné podobě vůbec neexistovaly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 30.5.2022 7:09

Jednoduše bych popsal situaci takto: Rusko dnes pomáhá při řešení bezpečnostních problémů, které by bez existence Ruska v jeho současné podobě vůbec neexistovaly. No podstatné je, zda NATO své členy tahá k sobě násilím, či zda se tam spíš cpou násilím. A proč? Aby jin Rusko nezačalo pomáhat..... J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 29.5.2022 15:11

Opravdu tam byl závazek, že Ukrajina bude neutrální bezjadernou zemí. A také, že bude respektovat práva menšin a autonomii Krymu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.5.2022 15:26

A ten závazek porušila Ukrajina kdy? Pokud vím tak A-zbraně odevzdala, čili první bod splněn. Rusko splnilo další bod Zelenými mužíky na Krymu? Prostě vzdát se A-zbraní výměnou za smlouvu s Ruskem... čírá pošetilost. Poučení pro příště. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 29.5.2022 15:26

Mně nepřekvapuje. Spousta lidí měla za bolševíka pohodlný život, ke kterému stačila rudá knížka. Všichni ještě nevymřeli a někteří si vychovali následovníky. Víra v SSSR (Rusko) byla nezbytnou součástí a to v nich zůstalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 28.5.2022 19:24

Napětí? V r. 2008 Rusko napadlo Gruzii a "anektovalo" Jižní Osetii a Abcházii.

Tak se nedivte, že některé blízké státy si snažily získat členství v NATO.

V r. 2008 se také objevila mapa (na wiki) se zakreslenou oblastí, kterou se teď Rusko snaží uchvátit.

Že bylo nějaké Budapešťské memorandum, kde se Rusko zavázalo uznat samostatnost Ukrajiny s tím, že se Ukrajina zbaví jaderných zbraní, to asi nevíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 28.5.2022 19:37

Tak válku začala Gruzie, jak uznal i mezinárodní soud a trestem byla ztráta Osetie, Majdan pak začala Ukrajina a trestem byla ztráta Krymu, a nyní opět nabubřelé sankcionování a buzerování Ruska ze strany Ukrajiny pod područím USA a trestem bude další ztráta Donbasu....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Laurencikova 28.5.2022 19:40

Velmi dobre shrnuto, pane Cermak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek