Jsem si vědom toho , že odcházející generace kam patřím, má historicky sklon ke kritice „ těch mladých“. Bráním se tomu, ale přece čas od času jsem šokován z toho ,co vidím a slyším. Na pořady o vaření v televizi, a že jich je, se nedívám, ještě si pamatuju na chuť suchého chleba, co ho nebylo dost. A vaření v televizi je pro mě ukázka plýtvání , rozežranosti a rozmařilosti.

Náhodně jsem otevřel vařící poslední díl „Prostřeno“, kde velmi šikovně vařil šestnáctiletý hoch a kde se rozhodovalo o vítězi mezi lehce potetovanou holkou, příšerně celopotetovaným chlapcem a třemi dalšími chlapci, co vypadali nádherně normálně. Z kontextu jsem vyrozuměl něco o bodování od 1 do 10.

Hoch vařil znamenitě a draze, kamera ukazovala jak všem chutná, od polévky přes nádherný patrový burger s oblohou až k zákusku, ze tří čokolád. Tetování byla žvýkáním velmi namáhána. Pak došlo na bodování, kde šlo o to, kdo z nich získá nejvíc bodů a tím i cenu 60 tisíc korun.

Samozřejmě televize nezprostředkovává chuť, ale z atmosféry, řeči těl a obličejů, z toho, že nebyly zbytky, byla patrna pohoda nasvědčující bodování vysoko nad sedmičku.

A ejhle!

Potetovaná dívka dala jeden bod, celoobrázkový hoch dal jeden bod a oba to zdůvodnili taktikou. V překladu to znamenalo dát minimum bez ohledu na skutečný výsledek vaření tak, aby cenu získali oni. Jedná se přece o peníze a to přestává sranda, tam je vše dovoleno. Poslední z účastníků to zachránil tím, že dal desítku a vařící hoch tak pohádkově vyhrál, jestli spontánně nebo v režii, to nevím.

Konec dobrý, všechno dobré.

Pro mě to bylo zoufale špatné! Jak jde o peníze, pak naprostá absence morálky v přímém přenosu!

Nějak si dovedu potetovance představit jako nájemného vraha smlouvajícího o částku a potetovanku, jak si cení své služby.