Překlady mohou být pěkný prevít. Špatný překlad dokáže pohřbít i jinak docela slušnou knihu, dobrý překlad naopak dokáže divy. Traduje se například, že Vrchlického překlad Cyrana je lepší než originál, podobně jako prý lepší různé překlady E. A. Poea.

U nás je dost oblíbená kniha Černošský Pán Bůh a páni Izraelité, v originále Ol’Man Adam An’ His Chillun od Roarka Bradforda. Kniha vyšla ve Spojených státech pouze jednou (1928). Když jsem našel faksimilii od Callender Press (2014), musel jsem ji koupit. Originál se v podstatě soustředí na přepis výslovnosti. (Snad je to Ebonics, slang, který se ještě nedávno snažili dostat někteří lidé jako oficiální předmět výuky na UC Berkeley.) Toho je český překlad pochopitelně ušetřen (podobně jako český překlad pana Kaplana, originál nemám rád, slyším tam totiž svůj vlastní těžký přízvuk). Jenže v české překladu jsou americké reálie, šerif, okres, které nejspíš americký čtenář víceméně přehlédne. V češtině naopak vystoupí, proto asi ta obliba a řada vydání a dotisků. Posuďte sami:

Povídka The Romance and Marriage of Abraham:

So de people got sick and tired of him and told him he better mend his way or else de sheriff would lock him up.

„De sheriff and who else?“ say Babel. He’s my brother-in-law and I know his secrets.“

„Well, maybe de jedge,“ say de people.

I ain’t skeered de jedge,“ say Babel. „Efn I told what I knows about him, he’d just go out and hang hisself.“

Milostný románek Abrhámův v překladu Josefa Macha(?):

Lidem to začínalo lézt krkem, a tak mu říkali, aby se hleděl polepšit. Jinak že na něj přijde šerif a zavře ho.

„Šerif? Ha, to je toho,“ řekl mister Babylon. „Ten je můj švagr, ten ať si dá pozor, na toho já vím pěkné věci.“

„Well, tak přijde okresní soudce,“ říkali lidé.

„Mám strachu, kam se hrabe na mě okresní soudce, kdybych začal povídat, co na něho vím, tak by šel a rovnou by se oběsil.“

Mám rád knihu Zrzavý Orm, knihu, kterou napsal Frans Bengtsson. Švédsky neumím, ale mohl jsem porovnat anglický a český překlad. Například když přinesou na hostině u dánského krále Haralda na stůl jelita, vypadá následná reakce v angličtině takto:

„This is the best smell of all,“ said Orm in a small voice.

„There is thyme in it,“ said Toke huskily.

Česky v překladu Niny Neklanové:

„Tahle vůně je nejlepší ze všeho,“ řekl Orm tiše.

„Je v tom dymiánek,“ šeptal Toke a hlas se mu chvěl.

Zdrobnělý dymiánek zde funguje skvěle, ostatně paní Neklanová si skvěle vedla celou knihu. Že se slovanské jazyky víc věnují emocím a že to funguje, ukázal již před lety pěkně Jan Werich, když srovnal „round little apple“ a „kulaťoučké jablíčko“. Jestli je technický popis ve slovanských jazycích méně přesný, nebudu zde probírat a ponechám to laskavému čtenáři k posouzení.

Někdy je ovšem s překlady potíž. Před mnoha lety mi při práci na vykopávkách v Mikulčicích vyprávěl jeden domorodec tento vtip:

Potkají se dva. „Jak se máš? Co zdraví?“

„Ujde to, až na ten můj tyfilis.“

„Snad syfilis, ne?“

„Já ho mám tak dlouho, že mu už tykám.“

Zdvořile jsem se zasmál, snad taky, abych nebyl za blbce, který nerozumí vtipům. Až o mnoho let později, nevím proč, mi tenhle vtip znovu zničehonic prolétl hlavou a mně najednou došlo, že byl nejspíš z rakouské televize, kde se zdvořile vyká (Sie), a když dojde na tykačku, oslovuje se „du“, takže v důvěrném podání (du) ta choroba byla nejspíš dufilis a do češtiny ji pak někdo přeložil na tyfilis. Není to moc vtipné, ale pokud jde o vtip na téma syfilis, zasmál se mu tehdy nejspíš skoro každý.

Jiný v češtině nefungující vtip z olympiády v Londýně:

Tři mladíci se chtěli jít podívat na olympiádu, ale neměli dost peněz na lístky. Tak jeden vzal ze silnice kulatý poklop a u vchodu řekl: „Hod diskem“. Druhý ulomil dřevěnou plaňku a u vchodu řekl : „Skok o tyči“. Třetí vzal klubko ostnatého drátu a u vchodu řekl: „Šerm“. (Pro méně jazykově zběhlé: Fencing je v angličtině nejen šerm ale i oplocení apod.)