Nevinné focení předsedy ODS Mirka Topolánka pro časopis LUI se nakonec zvrhlo v mediální a následně stranické zemětřesení, které předsedu ODS během několika následujících dní doslova sestřelilo z politického vrcholu. Tak přece ho dostali, říkal jsem si kroutě hlavou nad rozsáhlými a rádoby chytrými komentáři, které se s touto kausou vyrojily.

Celou kausu jsem pokládal, stejně jako Topolánek, za uměle vytvořenou. Marně jsem si ale kladl otázku kdo by mohl mít v ODS zájem a hlavně proč dva měsíce před volbami připravit takový atentát?!

Až do včerejška, kdy jsem se dozvěděl šokující zprávu! Celou aféru dopředu a dopodrobna připravil Topolánkův přítel z nejvěrnějších Marek Dalík!

A to není všechno! Topolánek nejenže o všem věděl, ale na celé přípravě se i podílel a v celé aféře hrál velké divadlo přesně tak, jak jej jeho přítel Dalík zrežíroval!

Že je to všechno nesmysl? Že to nedává logiku? Taky jsem si to myslel, až do okamžiku, kdy mi vše řekl hlavní strůjce a autor tohoto podivného a na první pohled nepochopitelného divadla, samotný Marek Dalík.

Potkal jsem ho zcela náhodou tento pátek v jednom baru na Stodolní ulici v Ostravě. Byl pátek, takže bar byl zcela zaplněn lidmi. Volné místo u stolu bylo jen u toho mého. A když se v baru objevil právě Marek Dalík, zamířil si to proto rovnou k mému stolu a zeptal se, zda si může přisednout.

Samozřejmě mi všechno nezačal vyprávět jen co si přisednul. Měl jsem ale štěstí. Kdysi asi před rokem, mne Markovi představil přímo Mirek Topolánek. Shodou okolností to bylo ve stejném baru. O tom setkání jsem taky napsal jeden ze svých blogů. Marek si na mě naštěstí vzpomněl a protože měl výbornou náladu, netrvalo to dlouho a začali jsme si povídat.

Bavili jsme se samozřejmě o Mirku Topolánkovi a o tom, co se mu právě stalo. Co mi nešlo dohromady byla Markova skvělá nálada. Tak se přece nechová člověk, jehož největšímu příteli právě, obrazně řečeno, setnuli hlavu. A tak jsem na něj udeřil, ať vyklopí, co za tím vším oporavdu stojí!

Marek sice chvíli odolával, nakonec ale, díky té své skvělé náladě a taky důvěře ve mě, podlehl. Zvlášť, když jsem mu spiklenecky a svatosvatě slíbil, že o tom, co se případně dozvím, nikomu neřeknu ani slovo. A tak mi Marek nakonec všechno do posledních podrobností v přítmí baru Divoké kočky prozradil.

A jakže to tedy vše bylo doopravdy?

Celý supertajný a geniální plán jak na poslední chvíli zvrátit volební preference, předehnat Paroubkovy socany a vyhrát červnové volby vymyslel Marek Dalík.

O plánu věděl už jen hlavní aktér Mirek Topolánek a také šéfredaktor gay časopisu LUI Jakub Starý, další nikdo. Celá akce dostala krycí název „Oběť krále“.

„Uvědomili jsme si, že jestli chceme ještě vyhrát volby, musíme přijít s naprostou bombou a musíme to načasovat cca dva měsíce před volbami, aby bomba měla co nejvíc devastující účinek u socek,“ začal mi s nadšeným výrazem vyprávět Marek Dalík a ani si nevšimnul, že jsem nenápadně na svém mobilu pro jistotu zapnul audio nahrávání.

„Nejprve jsme zavrhli neuvěřitelně hloupý Langerův plán Kubice 2. Teda nic proti Ivanovi, ale někdy nechápu, jak mohl úspěšně ukončit dvě vysoké školy. Někdy mám spíš pocit, že nemá dokončenou ani tu obecní. Ne ne, tentokrát na to musíme jinak, řekl jsem Ivanovi a taky aby se nestaral a všechno nechal na mně. A tak jsem přemýšlel.

Co dává Paroubkovi hlasy? Samozřejmě Mirkovy aféry, jeho buranské vystupování, to, že ho mají dost už i v ODS. Co je jeho a potažmo i celé ODS největší slabina?“ ptá se mě Dalík a ihned si i na svou otázku odpovídá: „No přece ta jeho hloupá upovídanost! Jestli chceme uspět, musíme toho prostě využít v náš prospěch,“ říká mi.

Tvářím se tak nechápavě, až dostanu strach, že si bude Dalík o mě myslet za chvíli totéž, co před chvíli o Langerovi.

„No prostě musíme z této naší slabiny vytvořit největší trumf!“ zdůraznil Marek a zakroutil hlavou nad mou „bystrostí“.

„Došlo mi, že musíme obětovat samotného krále, tedy Mirka! Jemu se to zprvu samozřejmě líbilo pramálo. Nakonec ale uznal, že to má v ODS už stejně spočítané a jestli má skončit teď nebo až za dva měsíce, je už asi fakt jedno. Takto bude mít ale jeho oběť pro ODS obrovský smysl!

Mirek tímto svým sebeobětováním straně zachrání volby! Zapíše se tak do dějin ODS zlatým písmem! Kam se na něj hrabe ten strarej ješita na Hradě?“ usměje se Dalík a nabídne mi solničku.

Oba si olízneme posolené ruce a vypijeme další rundu výborné tequily.

„Jenže, když obětuješ krále, tak to je přece šach mat, král je mrtev a ty prohráváš celou partii,“ snažím se mu oponovat.

„Jistě, jenže to platí jen v šachu. V politice taková pravidla neplatí. Tam totiž neplatí vůbec žádná pravidla. A navíc si uvědom, co se budoucích králů týká, je v ODS na tuto funkci natěšeno celé grémium!

"A nepřerušuj mě," okřikne mě Dalík a pokračuje: „Paroubek má celou svou kampaň založenou na kritice Topolánka. Po celé zemi má vyvěšeny bilboardy za milióny korun, na kterých kritizuje jeho úlety.

Když teď Topola odstraníme a dosadíme na jeho místo slušného a pohodového Nečase, může se puchejř před těma svýma bilboardama tak akorát vyfotit! Budou mu na nic, chápeš? Paroubek z toho bude vykolejený ještě více, než když loni uprostřed našeho předsednictví sundal Topolovu vládu, to ti garantuju,“ zasmál se Marek Dalík a objednal další rundu tequily.

„Připravit Topolovi ten uvalený rozhovor a focení s těmi bukvicemi, ve kterém se naveze pro jistotu úplně do všech, už byla pro mě hračka. Tedy, nic proti štverkám, minimálně ten jejich šéfredaktor je super chlapík. Z mého plánu byl nadšený. Však oni taky nepřijdou zkrátka. Díky této aféře se jim, ty vole, prodej zvedne minimálně třikrát.

Topol měl sice nejprve výhrady, prý, že by to někoho mohlo trknout, když to takhle přežene. Nakonec ale uznal, že v jeho případě mu to veřejnost stoprocentně spolkne a tak do toho šel. No a ten zbytek už znáš,“ ukončil s vítězoslavným úsměvem své vyprávění Marek Dalík a oba jsme vypili na ex tentokrát zlatou tequilu.

No až tohle budu vyprávět! To bude bomba, to mi fakt asi nikdo neuvěří! Říkám si v duchu a v hlavě se mi už už rodí první věty tohoto blogu.

Cože? Říkáte, že jsem ještě větší parchant než ti prodejní a zpropadení novináři? Že jsem přece Markovi dal svatosvatý slib o mém mlčení?

Máte pravdu, taky jsem se tím chvilku trápil. Jenže pak jsem na to kápl. Ten nepříjemný slib se dá přece jednoduše obejít a mé svědomí přitom může zůstat čisté jako padlý sníh. Nezapomeňte, že jsem mu přece slíbil jen to, že o tom nikomu neřeknu ani slovo! Ale copak jsem něco řekl?

Né, vždyť já všechno jen napsal a o psaní žádná řeč nebyla!

Se souhlasem autora převzato z Fasulis.blog.idnes.cz