POČASÍ: Eliášovy pranostiky
Naši staří předci milí s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano - lidé zlatí, pranostiky stále platí.
Jisté to však někdy není, všechno na svět se mění!
12.5. Pankrác, Servác Bonifác, pro sadaře jsou zlí chlapci.
Jméno Pankrác pro nás ale dávno už se kříží,
s tou věznicí velmi známou, s tou se zlatou mříží!
13.5. Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
S úsměvem na svojí líci radují se zahradníci,
nejen pro ně je to hezké věta.
14.5. Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži.
Jeden problém s nimi ale máme - i když s mrazíky se tuží,
pouze z našich kalendářů jejich jména vlastně známe!
15.5. Déšť svaté Žofie švestky ubije.
Lící přesmutných dnes bude asi více,
odnese to totiž nejen slivovice!
16.5. V máji hřímoty nadělají trampoty.
Přemysl když dřímá, není rád, že hřímá,
k počasí se staví čelem, tak říkajíc - zpříma!
17.5. Májová vlažička - naroste travička,
májový deštíček - poroste chlebíček.
Aneta dodává - dejž nám to Pánbíček!
18.5. Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem,
máj - vyženem kozy v háj.
Nataša však v březnu, v dubnu ani v máji,
nikam kozy nevyhání, neb přírodu hájí!
To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!
Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým
i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí!
Bude-li zájem, příští týden budeme pokračovat!