Týden od 21.4. do 27.4.2007

Naši staří předci milí s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano - lidé zlatí, pranostiky stále platí.
Jisté to však někdy není, všechno na svět se mění!

21.4. Je-li v dubnu krásně a povětří čisté,
bude květen nepříjemný jistě.
Saša si pranostik ba i rčení cení,
přesto však diví se, jak často se mění.

22.4. Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
Evža se jarní bouřky sice nebojí,
ale pro jistotu zavře se v pokoji.

23.4. Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
Pakli mokrý a zimavý duben,jest úroda na víno!
Tož takový mokrý apríl přinese i duhu,
jenom víno je tím vino - Vojtovi jde k duhu.

24.4. Kdo by před svatým Jiřím trávu za země kleštěmi tahal, nevytáhne ji,
a kdo by po svatém Jiřím ji do země zatloukal, nezatluče.
Svatý Jiří koncem dubna už má snazší práci,
tahá trávu bez kleštiček, pomáhají ptáci!

25.4. Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
Sedm krát sedm - to je pěkná darda,
vždyť takhle by pršelo téměř do Medarda!
26.4. I když kluci v dubnu bez kabátu běží,
často hospodáři na osení sněží.
Převlékání těch kabátů Otovi moc nesluší,
každopádně zanechává sněžné vločky na duši.

27.4. Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
Jaroslávek ten má splávek, dneska jaro mocně slaví,
nejlépe v hospůdce malé, u Vltavy na Zbraslavi.

To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky,
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!

Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým
i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí!
Bude-li zájem, příští týden budeme pokračovat!