Týden od 14.4. do 20.4.

Naši staří předci milí s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano - lidé zlatí, pranostiky stále platí.
Jisté to však někdy není, všechno na svět se mění!

14.4. Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
Vincenc to ví velmi dávno, přemítá však,
zda to vědí také krávy.

15.4. Ženská chuť, panská láska a dubnové počasí nestálé bývá.
Stázka by mohla vyprávět, zatím jen souhlasně kývá.

16.4. Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
Irena se mrazů bojí, proto svůj sad zakuřuje,
přes den včelky popohání, večer zahání je domů.

17.4. Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom!
Raději strom chytej - míní dneska Ruda,
buď jen trochu chytrej, chytat kámen - to je nuda!

18.4. Valérie vítá po roce - Mokrý duben - hojnost ovoce!
I když se deště tak trochu bojí,
podzimní ovoce jí za to stojí.

19.4. Duben hojný vodou - říjen vínem!
Na jazyku Rosťa cítí víno v březnu, v dubnu,
a v tom sladkém opojení volá - už teď rudnu!

20.4. Je-li duben pěkný, je květen ještě lepší!
A v takovém krásném aprílu i máji,
Marcela se cítí úplně jak v ráji.

To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky,
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!

Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům, a děkuje všem živým i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí!
Bude-li zájem, příští týden budeme pokračovat!