POČASÍ: Eliášovy pranostiky
(Týden od 3.3. do 9.3.2007)
Naši staří předci milí, s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano lidé zlatí, pranostiky stále platí,
Jisté to však někdy není, všecko na světě se mění!
3.3. Březnové slunce má krátké ruce.
Kamil má naopak ruce dlouhé.
Někdy se oteplí docela prudce,
jindy se dostaví náznaky pouhé.
4.3. V březnu prach - jistý hrách.
Bude tedy na čem klečet,
Stelinka nemusí brečet,
byla hodná, nemá strach.
5.3. Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
Kazimíroví však hoví, nikomu to však nepoví,
on i jeho kamarádi březnový sníh mají rádi!
6.3. Na svatého Bedřicha, slunko teplem zadýchá.
Miroslav se nezadýchá, tuhle potíž totiž nezná,
Bedřišek ten má svůj svátek už prvního března.
7.3. O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Při jasném počasí v noci sníh nebředne,
buďme ale rádi, bředne aspoň ve dne.
8.3. Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát!
Gabriela nesouhlasí, na hory se právě chystá,
krémy už má připravené, před sluníčkem je si jistá.
9.3. Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory.
Naši prapředkové milí, v tomto rčení překvapili.
Z neznámých důvodů Františku změnili na muže,
transvestitismus však docela určitě za tohle nemůže!
To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky,
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!
Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí!
Bude-li zájem, příští týden budeme pokračovat!
