NA CESTÁCH: Mikuláš, nebo kdo?
Od doby první návštěvy před mnoha lety mám Benidorm rád. A jde-li to, jedu tam. Hlavně mimo sezónu. To tam není takový nával a pak…To pak je důležitý! Ono je Benidorm takový malý čistý New York, ale bez „no go“ zón.
Všichni tam mluví cizinecky, kolem je to samý mrakodrap, a navíc jsou stavebně většinou hezký. Černochy tam sice většinou nahrazují Arabové, ale ti místní mi tak nevadí, přepadává se tam méně než v New Yorku a hlavně… To je důležité, to „hlavně“.
Protože 35 oC člověku, kterému je více než 45 let, je už skutečně na plážích jižního Španělska v létě nepříjemné vedro, co tam takhle jet někdy jindy? Třebá…třebá… na Mikuláše! V Praze bývá v té době hnusno, a protože vlastní děti už skutečně neomdlévají blahem, když se jede na Mikuláše na chalupu, tak co zbývá? Jo bývaly časy, kdy v Krušných horách přijel skutečně Mikuláš na bílém koni, my i kamarádi jsme měli děti malé, já dělal Mikuláše, Táňa byla převlečená za anděla a Honza nebo Milan dělali čerty. V sále bývalé hospody byla výzdoba, Mikuláš pronášel rozšafné řeči a ptal se dětí, zda zlobily anebo ne. Anděl je hladil po hlavičkách a čerti dělali bububu. Děti přednášely básničky a dostávaly dárečky, a protože venku byl sníh, tak se pak druhý den bobovalo a případně sáňkovalo a bylo to fajn. Já nemám rád neustálé žvanění o tom, jak člověk zavinil celoplanetární oteplováním, ale fakt je, že se otepluje. Tvrzení, že za to můžeme my je poněkud egocentrický pohled, i když je pravda, že osm miliard lidí, z nichž má každý teplotu 36,5, tak to taky nějakou teplotu skutečně vydá. A spalování uhlí a nafty sice produkuje CO₂, ale porovnáme-li to s tím, že na celém světě je známo asi 1350 až 1450 potenciálně aktivních sopek, z nichž v historické době vybuchlo asi 500, ono to bude asi trochu jinak. A na kecy o prdění krav taky moc nedbám, páč takoví brontosauři museli prdět ještě víc a žádný oteplování se nekonalo.
V praxi pak oteplování způsobuje, že u nás ve střední Evropě bývá od listopadu do ledna skutečně docela hnusné počasí. Takže vyjet někam ven není tak špatný nápad. Takže hurá do Benidormu! V Benidormu je na plážích čisto, v moři je čistá voda, hospůdky a kavárničky jsou otevřené a příjemné, rád se dívám na zajímavou architekturu místních mrakodrapů, a když je moderny až moc, kouknu do kostela ve starém Benidormu. A je mi dobře. Pojedete-li tam například v prosinci anebo jindy, když mají Španělé několikadenní volno, tak zvaný „most“ neboli španělsky „puente“ a tehdy lítá hafo Španělů do Prahy, je charterová letenka i mimosezonní ubytování levné. Neb se mne paní redaktorka ptala, o čem to vlastně píšu, tak tady je vysvětlení. Ne že by byli Španělé v práci líní, oni ji jen nepovažují za základní životní potřebu. Daleko důležitější jsou „fiestas“. Tedy svátky. Ve španělštině znamená „fiesta“ oslavu, večírek, slavnost (shromáždění lidí ) zábavu, potěšení, svátek (nevšední příjemnou věc), [koridu] býčí zápasy. Státních fiestas není moc, ale ono Španělsko není vlastně jeden stát, ale hromada více méně samostatných států. Původní název „Hispania“ pochází z baskického slova Ezpanna, což znamená „okraj“ nebo „hranice“. Tedy ve slovanských jazycích něco jako „Ukrajina“. A mají se vzájemně stejně „rádi!“.
Území s vlastními zákony či předpisy je, pokud vím asi 20, a každé má vedle těch „hlavních“ také své vlastní svátky. A nedá si je vzít. A bude je oslavovat. A když je „fiesta“ tak je svátek a to se samozřejmě nepracuje (bary a hospody ano!!!)
Jednou jsem se ve společnosti svých španělských kolegů zeptal, jak to s těmi jejich „fiestas“ vlastně je. U stolu seděli: Frederico, Argentinec židovsko-španělsko-italského původu, dále Luciano, který měl mezi předky islámské Maury, ale také byl po otci „hidalgo“ a Andres, jehož matka byla Baska, což je národ neindoevropského původu, a jeho otec byl ze Sevilly, a Luciano mne takto poučil: „My muslimové (Mauři) nesmíme pracovat v pátek“ a Frederico děl, že oni jako židi rozhodně nepracují v sobotu, „…a my katolíci,“ dodal Andres, „rozhodně světíme neděli jako den Páně.“ A bylo to jasné! Už to chápete?
A tak, když třeba vyjde nějaký celostátní svátek na čtvrtek, místní svátek na středu příštího týdne, tak se udělá „puente“ a v podstatě je volno od středy prvního týdne a do práce se jde až ve čtvrtek dalšího týdne. Pokud to stojí za to, jít do práce na dva dny, že jó?!? Co třeba v sobotu uspořádat místní býčí zápasy?! V pátek budou protestovat levičáci proti zabíjení býků, v sobotu se ty zápasy budou konat a v neděli si musí všichni odpočinout. To dá rozum, v tom vedru! Anebo poletíme někam do Evropy nebo na ostrovy a uděláme si fiestu tam.
Ale zpět k prosincové návštěvě Beni Yorku. V té době se tam můžete ubytovat někde na pobřeží v bezva hotelu. Za rozumnou cenu, projít se po Avenida Madrid podél pláže, na lavičkách se vystavit sluníčku a po pracovních jednáních odpočívat. Jen vás nesmí mást, že kolem vás bude 15 a někdy i 20 nad nulou.
Středoevropané chodí ve vestičkách anebo ve svetřících (dneska jsem dámy štíhlejší, než na té fotce!!!), Španělky v kožiších a na pláži Playa Malpas, kde nefouká vítr, se budou slunit a opatrně koupat Skandinávci. Po fasádách hotelů budou jakoby lézt Santa Klausové a naproti vám půjde dáma v nejlepších letech v kraťasech a plavkové podprsence.
Škoda že nemám fotky pobřežních hotelů, jak po jejich stěnách pod okny už týdny před Mikulášem visí neuvěřitelné množství Santa Clausů v červených oblečcích a s čepičkami s bambulkou. Zpočátku má člověk pocit, že by to mohl být také ruský Děda Mráz, oni jsou si setsakramentsky podobní. Ale tito Santa Clausové buď prošli nějakou speciální americkou odtučňovací kůrou, anebo nedejbože strávili tu dobu, co je na světě nevidíme, někde v ruském lágru na Sibiři. Tak jsou hubený. Ale pytle na zádech s provazem mají úplně stejné jako Ivánek ve filmu „Mrazík“.
Půjdete-li pěšky do starého města, tak jak zahýbá pobřežní kolonáda před výběžkem starého města na Avenida Madrid doprava, a pak jde do kopce, tak přesně tam najdete bezva bufáč. Oni tomu všemu Španělé říkají „bar“, ale je to bufet. A tam mají pravé české obložené chlebíčky. Takové ty se šunkou anebo s vejcem a mají je čerstvé a dobré a taky mají bezva kafe. Kdo je ty chlebíčky naučil, nevím, ale jinde jsem je ve Španělsku neviděl. Móc dobrý a „echt“ český. Mňam!
A pak se můžete vrátit dolů k pláži, na písek, když svítí slunce, tak je tam až 25 nad nulou a můžete se opalovat. Nad vámi na promenádě budou zase (až jim to zase EU povolí) chodit Rusky v drahých kožiších. A na hlavě budou mít kožešinové čepice – papachy – z lišky polární, té krásné sibiřské. Běžní Středoevropané budou chodit v bundičkách, Skandinávci v kraťasech a na nohou sandály. A vedle vás na dřevěných plážových lehátkách budou polehávat skandinávští důchodci a aktivnější si budou házet na písku s vnoučaty těmi házecími a létacími plastovými talířky, aby se pak, když jsou moc přehřátí toho 6. prosince na pláži v Benidormu, s výskotem vrhli do moře.
My si jdeme dát kafe do plážového baru a dámy budou „chytat bronz“.
Pokračování příště
Václav Vlk st.
Léto se láme v polovině a u nás stále platí že vám nabízíme slevu na dvě moje zábavné knihy. Bude li podzim teplý jako léto a bude li zase mezitím lejt jako z konve, hodí se mít vždy knížku v zásobě. Stačí kliknout zde: https://www.dobreknihkupectvi.cz/akce--stalo-to-za--a-kdo-rad-ji--at-zvedne-ruku/
A protože se blíží další výročí vzniku Československé republiky, určitě by vás a nebo potomky zaujala knížka „ Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami , jak jsme si tu republiku vybojovali. Tu našim předkům nikdo nedaroval. https://www.dobreknihkupectvi.cz/zivot--boj-a-smrt/