Četl jsem tuhle v novinách, že pobývat dneska na dovolené u moře není zase tak ajnfach. Tedy jednoduché. Tak například v Chorvatsku na plážích dnes mají ženy zakázáno opalovat se nahoře bez. Dále nesmí v plavkách chodit po městě. V Turecku je například takové smrkání na veřejnosti, které je pro mnoho Čechů zcela normální, neslušné a je postaveno na stejnou úroveň jako hlasité prdění nebo krkání z plna hrdla. Různě se smí a nesmí různé věci.
Třeba v Benidormu ve Španělsku se nesmí večer v noci na pláž. Tam mají krásné pláže!!

Každému, kdo bude přistižen už jen při pobytu na písku, hrozí pokuta 750 až 1200 eur (asi 16 370 až 30 220 korun). Kouření na pláži může být pokutováno částkou 2000 eur, tedy zhruba 50 370 korun. Za pití alkoholu na písku mohou turisté vyfasovat peněžitý trest ve výši kolem 19 000 korun. Podle článku na Novinkách cz. je to prý kvůli životnímu prostředí. Autorka článku paní Taťána Kynčlová asi v Benidormu mockrát nebyla. Já ano. A tak mne napadlo vzít si za základ svůj starší článek. Kde a kdy vyšel si už nepamatuji. V mé knížce: „My cizinou jsme bloudili“ to není, koukl jsem se tam. No, kdybyste si ji chtěli přečíst, seženete ji jen v antikvariátu, protože je vyprodaná. Sorry.

Myslím si, že všem těm různým zákazům, co jsem vyjmenoval se už lidi ani diví. Lidi se dneska nediví prakticky ničemu. Ale proč se nesmí kouřit v přímořském středisku Benidorm na pláži, to bude lidem asi divné. Ten horní díl plavek bych celkem chápal, protože doba svobody a volnomyšlenkářství – „Make love, not war“, kdy nahá prsa na pláži byla ukázkou pokrokového myšlení dotyčné, je pryč. Dneska se vrací tzv. cudnost, kterou po staletí propagovala katolická církev a dneska ji v Evropě na fest tlačí islamisté, jak se Evropa islamizuje.

Zatracený počasí! Když jsem prvně psal o „Beni Yorku“ před několika lety na naší chalupě, venku mrzlo až praštělo. Dneska když se k textu vracím, je venku buď vedro na padnutí anebo leje jako z konve. Tak jako vždycky se ukazuje, že pokud předpovídáme stav počasí na předem určeném místě, v předem určeném období, za předem určených podmínek založených na vědeckých poznatcích, počasí si dělá jako vždycky samo, co chce.

Tehdy jsem koukal z okna své pracovny, v lednu onoho roku 2017, (doufám, že si rok dobře pamatuji, ovšem já ve svém věku už mám nárok si nic nepamatovat), na teploměr a bylo na něm v poledne minus 11 °C a ráno bylo minus 14 °C. A před chalupou, kam jsem se na pár dnů přesunul psát knihu, bylo metr a půl sněhu a před oknem pracovny visely ze střechy romantické rampouchy. Kdeže ty minulé sněhy jsou?!?

O čem já bych jen psal dneska? Zítra má být venku 35 nad nulou, pár dní předtím bylo jen 19 °C? Co třeba tak o místě, kde je skoro po celý rok teplo, v létě jej chladí moře a v zimě ho ohřívá. A sluníčko svítí prakticky po celý rok. Jak že to zpívali pánové Voskovec a Werich v písničce Virginia?

Proč jen není v celé zemi
všude jenom jih.
jen jeden žhavý jih,
kde nikdy nepadá sníh?

Na co východ, na co západ
když by byl všude jen jih
a ten jeden žhavý jih
měl by hvězdu svou mít.

Vraťme se do doby, kdy jsem o této jižní části Španělska psal prvně. Vydejme se v duchu do teplých krajin, k moři, plážím, slunci. Ách, léto budiž pochváleno!!! Uděláme si výlet do Benidormu. Anebo, jak mu také houfně ve Španělsku domorodci říkají, Beni-Yorku. Já mu osobně říkám malé Miami. Proč, to vidíte na mojí starší fotografii:

a na obrázku níže z milionu fotografií od klientů cestovních kanceláří. Benidorm je tak trochu umělé město. To se prý generalissimus Franko jednou rozhodl, že vybuduje na jihu země vzorové a moderní rekreační středisko. Kolem starého a malého rybářského městečka na polovině cesty mezi Valencií a Alicante.

„Nejezdi tam,“ pravil přítel Andres, „není tam žádná pravá španělská atmosféra a je to tam hrozně amerikanizovaný, hnusný veliký baráky, prostě nic pro pravého a světa znalého inteligenta! Obchodní jednání můžeme vést někde v nějakém starobylém městečku, když už tě Madrid nebaví.“

„Nejsem internacionální inteligent,“ odvětil jsem, „tady píšou, že je to jedno z mála míst ve Španělsku (rozhovor se odehrával v roce 1992), kde má celé středisko napojenou kanalizaci na čističku. Asi nejsem ten pravý moderní vzdělanec, toužící po splynutí s duší lidu a příslušné země, ale je mi milejší plavat pod mrakodrapy v čisté vodě než při plavání rozhánět rukama hovna a hajzlpapíry, což je úkaz u Středozemního moře dosti obvyklý!“ Světa znalý vzdělanec a milovník folklóru se urazil a na moje sdělení do telefonu, že jej čekám příští pátek v Benidormu na Avenida Madrid jsem se nedočkal odpovědi. Jen jsem slyšel jak říká své ženě Anitě, že jsem se asi zbláznil, když jedu do Benidormu autobusem s nějakou partou, proč neletím do Madridu letadlem?

Někdy je nejlepší být za blbce. Výprava na dovolenou autobusem, na kterou jsme se vydali s přáteli z chalupy, konečně po dvou dnech dorazila před hotel. Geniální španělští organizátoři spolu s – jak je známo – dokonalou českou organizací udělali svoje. Když jsme zbyli v hale my se ženou a Áda se ženou, nebyla v hotelu volná už ani jedna postel.

Situace byla tristní. Španělé zachovali klid, my jsme zachovali klid, to znamená, že jsme na sebe chvíli děsně řvali, dramaticky mávali rukama a tak, což je ve Španělsku takovým běžným zvykem klidné národní komunikace. Najednou, kde se vzal, tu se vzal, vynořil se z hotelového zákulisí mladý muž, okoukl situaci a pravil: „Do boha, čo sa to tuná zase deje? Ktorý somár! Počkajte chvíľočku, vybavím to.“

Za slabou půl hodinku, v místních poměrech tedy ihned, jsme seděli v mikrobusu a mířili východním směrem k Apartamentos Turisticos. Místo v takovém nijakém hotelu pro turisty jezdící autobusem (v hotelu bydleli kromě nás, Čechů, ještě mladí Němci, spořiví Holanďani a několik tmavohnědých občanů neznámé národnosti) jsme byli ubytováni v „chaletas“ v krásném parku. Jako ubytovací jednotka, řadový domek, jeden z mnoha, kolem kytky a keře, k dispozici vlastní malá zahrádka s krbem, společný bazén. Uvnitř lednice ve společné kuchyni, a hlavně dva záchody a dvě sprchy, protože každá dvojice bydlí samostatně. No paráda.

Václav Vlk st.

Pokračování příště

----------------------------------------------------------------------------------

Léto se láme v polovině a u nás stále platí že vám nabízíme slevu na dvě moje zábavné knihy. Bude li podzim teplý jako léto a bude li zase mezitím lejt jako z konve, hodí se mít vždy knížku v zásobě. Stačí kliknout zde: Odkaz

A protože se blíží další výročí vzniku Československé republiky, určitě by vás a nebo potomky zaujala knížka „ Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami , jak jsme si tu republiku vybojovali. Tu našim předkům nikdo nedaroval. Odkaz