NA CESTÁCH: Benidorm dnes a včera
Koupání tedy bylo bezva, moře bylo čisté. Město bylo, jak předpovídal Andres, skutečně „moderní“, ale taky trošku dramatické. Zvláště večer. Mezi oblíbené zábavy mladých návštěvníků Benidormu, Němců, Španělů a hlavně Angličanů, zvláště o víkendech, patřil další druh zábavy. (Tedy mimo koupání v moři, pití alkoholu, sexu, kouření marihuany a návštěvy obřích diskoték, kde frčely další „taneční drogy“, a jsou provozovány na pláních za městem, z kterých znělo „duc, duc, duc“ tak silně, že vám v noci poskakovala postel. Pokud jste byli v ní). A to vzájemná národnostní fotbalová utkání. Ovšem ne ve fotbale! V něčem, čemu by se dalo říkat „přebory ve vzájemném rozbíjení dršek“. Tedy obličejů, případně dalších částí těla.
Po všech těch přednáškách hlasatelů lásky a morálky, bojovníků proti české xenofobii a hlásáni potřeby lásky ke všem sousedům, německým zvláště, po milionech slov o tom, jak nejsme, díky své nekulturnosti a nesnášenlivosti, ještě hodni stanout po boku velkých a civilizovaných evropských národů, je kouzelné pozorovat takovéto „bratření“ anglické a německé mládeže. Budete-li se chtít podívat, a stojí to za to, radím, se na to dobře připravit.
Nejprve si musíte zjistit, kde se bude „utkání“ pořádat. Potom si najděte místo mimo ulici, někde hodně nahoře, nejlépe na balkoně. Odtamtud bývá nejlepší rozhled. Jo, a předem k tomu ovšem budete potřebovat informátora. Místního, anebo z jedné anebo druhé strany. Našinec totiž neví, kde utkání proběhne. Nepatří mezi zasvěcené. Také je dobré to zjistit už z toho důvodu, aby, až to začne, jste neseděli zrovna někde v předzahrádce na kafi. Je však zjištěno to, že před nóbl hotelama ten šrumec nebývá nikdy. To by se mohla policie namíchnout. Na druhé straně v kavárničkách skutečně nóbl hotelů mnoho našinců na kávě neposedává.
Ale k setkání (utkání). To se v zásadě podobá „přátelským setkáním“ fanoušků Sparty s příznivci Baníku. Ovšem v Benidormu se zúčastní asi tak pětkrát tolik „borců“. V praxi se pak internacionální bratření německo-anglické odehrává asi takto: Mnozí mladí mužští příslušníci obou národností, vstanou, po nočním flámu, až po pozdním obědě. Jak si staří pamětníci pamatují, takový stav jsme v dobách našeho mládí popisovali slovy: „Když ráno vstanu, pustím si Zákrutu.“ Pro mladší ročníky byla „Zákruta“, česky „Zatáčka“, motoristický program léta vysílaný Československým rozhlasem z Bratislavy. Někteří z nich pak ještě dospávali na pláži. Kolem nich na pláži byly prázdné flašky, když se kouřily klasické cigarety a případně marihuana, tak všude plno vajglů. Z nedávného nařízení o zákazu pohybování se v noci na pláži vyplývá, že dnes, stejně jako tehdy si nikdo nedovolí v blízkém okolí této skupinky lidských orangutanů uklízet. Dále tam bývají lehce rozhozeny jejich děvy, což ovšem u anglických „ladies“ často v českých očích vypadá jako „přehlídka nejhezčích holek“ z místního vošklivince. Dotyčné dámy jako většina Angličanů a Skandinávců neumí civilizovaně pít, oni a ony umí jen děsivě chlastat až „na šrot“. Jak to známe z Prahy.
Když se chlapci a „krasavice“ vyspinkají, jdou se ještě někam posilnit. Zásadně zdravou výživou, jak nás učí český tisk. V jejich podání to jsou: pomfrity, hamburgery, a ještě pak něco hodně mastného, litry coly a piva, cíga a jointy, a tak vůbec. Posilňují se tak nějak do dvou hodin do rána a pak se vydají, vydatně povzbuzováni a rozvášňováni svými děvami, k mladickým samčím hrátkám. Abych to dlouho neokecával, někde se prostě sejdou a ze všech sil si dají vzájemně do držky. Lítají pěsti, láhve, židle, ozývá se řev a místní policie, již od večera nachystaná, vyrazí ve vozidlech opatřených vepředu drátěnými radlicemi do jejich blízkosti. Uzavře ulice a počká, až se bojovníci za vzájemného nadávání do nacistických Germánů, zasraných Angličanů a podobně asi tak za hodinku až dvě vzájemnými rvačkami vyčerpají. Pak na nejaktivnější vlítne policie v brnění, zmydlí to obuškama na jednu hromadu a pár jich odveze. Nastoupí uklízecí čety a ráno už je zase všude klid. Kouzelná ukázka toho, jak se mají všichni rádi a jak jsou to konec konců evropští bratři. Fakt je, že se mydlej mezi sebou a pokud se do toho člověk rovnou nepřiplete, nic mu nehrozí.
Václav Vlk st.
Pokračování příště
Léto se láme v polovině a u nás stále platí že vám nabízíme slevu na dvě moje zábavné knihy. Bude li podzim teplý jako léto a bude li zase mezitím lejt jako z konve, hodí se mít vždy knížku v zásobě. Stačí kliknout zde: https://www.dobreknihkupectvi.cz/akce--stalo-to-za--a-kdo-rad-ji--at-zvedne-ruku/
A protože se blíží další výročí vzniku Československé republiky, určitě by vás a nebo potomky zaujala knížka „ Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami , jak jsme si tu republiku vybojovali. Tu našim předkům nikdo nedaroval. https://www.dobreknihkupectvi.cz/zivot--boj-a-smrt/