Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Hezké povídání jako vždy. Jen ta zmrzlina už nepatří mezi požitky, na které bych se těšil. Bylo mi asi 7 let, na Petra a Pavla je v Bobrové (tehdy ještě Horní) pouť se všemi atrakcemi, jaké měly tehdy (rok 1951) být: řetízkový kolotoč a houpačky. A v cukrárně (bývala otevřená jen v neděli) prodávali i zmrzlinu, obvykle takovou vodovou s ovocnými příchutěmi. A protože moje maminka pocházela z blízké vesnice, vyrazili jsme za babičkou a na pouť. Nejprve do kostela na mši, potom (za desetikorunu od babičky na kolotoč, na zmrzlinu a nakonec na houpačky. Tam se mi ale nějak vzbouřil žaludek a u babičky potom místo pouťového hodování jen půst (na toho pečeného kohouta jsem se těšil už od rána). Ta zmrzka byla malinová a ještě dlouho potéto události se mi obracel žaludek, když jsem viděl maliny někde za plotem nebo na mezi. A odpor ke zmrzlině mě nepřešel ani dnes, v osmdesáti.

Ve vašem věku byste měl znát heslo "překonej sám sebe a vytrvej". Zkuste ho aplikovat i na tu zmrzlinu 😄

Děkuji za radu, budu se jí řídit. Vytrvám ke své nechuti ke zmrzlině a kdybych překonával sám sebe, mohl bych si ublížit.

Inu, nevíte o co přicházíte...