Když se něco stane, máme tendenci událost nějakým způsobem komentovat nebo popsat. Události to mohou být různé. Například když jsem jel v 80. letech na chalupu tak mezi Velvary a Slaným jsme projížděli jednou nepřehlednou. V okamžiku, když jsem do zatáčky vjel, tak zpoza zdi velikého statku se vyřítil ve smyku obrovský ruský náklaďák, a mihli jsme se kolem sebe. Noha sama nějak přidala plyn tak akorát abychom se minuli. Jel jsem ještě asi dva kilometry, v autě bylo absolutní ticho a pak ze mě vypadlo: „to bylo o fous“. A začal jsem se klepat.
Pokud se však jedná například o sport, jsme zvyklí používat úslovím: „to bylo o prsa“. Třeba když sjezdař na lyžích zavrávorá, tak to ustojí a zvítězí. Zajímavé je to, že pokud se jedná o fous, nikdy nehodnotíme o jak velký či lépe řečeno silný vous se jedná. U prsou je to jinak. Celkem běžný je výkřik: „to bylo ale o malý prsa“. Je zajímavé, že nikdy nikdo postuluje problém větších ňader. Kdo někdy byl v nějaké bavorské anebo tyrolské „Bierstube“ klidně by mohl například při hokejovém výsledku 9:0, vykládat že vyhráli o „bavorská prsa „. To samé by ovšem těžko mohl prohlásit pirát Ferjenčík o výsledku kdy Argentina těsně vyhrála nad Francií po původním nerozhodném stavu na penalty. Prostě prohlásil, že Argentina vyhrála“ o prsa Korejky“. Toto prohlášení ovšem vytočilo genderově uvědomělou Pirátskou senátorku Adélu Šípovou. U ní ovšem nevím, zda ji víc rozzuřilo porovnáváním něčeho s ženskými prsy obecně anebo zda nemá nějaký jiný problém. Podle mé zkušenosti je rozdíl mezi bavorským poprsím a korejským poprsím asi tak jako mezi Himalájemi a Českomoravskou vrchovinou. Himaláje jsem osobně neviděl ovšem dnes už to mohu přiznat, korejská ňadra ano. V 50. letech byl kousek pod Karlovým náměstím internát, který se snad jmenoval „dům severokorejské mládeže“, plný studujících Severokorejců. A přestože byly korejští studenti, a zvláště studentky pečlivě hlídáni, nedalo se uhlídat všechno. V tom domě se pohyboval, také jistý khmerský princ, syn Norodoma Sihanuka. Princ byl chytrý, elegantní a mluvil dobře česky. Velice se zajímal o české divadla malých forem. No a kde jsou herci, tam jsou také herečky, a kolem mladých herců se vždycky motá plno atraktivních dívek. Tedy včetně oněch mladých Severokorejek. Dodnes se pochopitelně nepřiznám, jak jsem k této zkušenosti o velikosti korejských ňader přišel, ne kvůli tomu že jsem 60 let ženat, ale protože v Severní Koreji by některá z těch umění chtivých dívek, to mohla dodnes odskákat.

A protože jsme byli mladí, aktivní, veselí tak jsme děsně lezli na nervy všem moralizujícím páprdům a ideologickým babám, a tak se snažili ta divadélka nejlépe umlčet. No pravděpodobně o tom tehdy někdo rozhodoval tak pokrokový a morální soudruh, že by to mohl být ideologický dědeček naší gendero senátorky Šípové.
Čekal jsem životě leccos. Ale že se nebude smět říkat, že Korejky mají malá prsa a že si někteří přejí, aby se slovo prsa vůbec nevyslovovalo, to mě v naivním mládí nenapadlo.
Mimochodem, když paní senátorka mluví na Twitteru o malých penisech, má s tím také nějaké zkušenosti? Podle toho, co jsem se učil kdysi na pedagogická fakultě UK, asijští muži v této oblasti rozhodně nepatří k nějak příliš dobře vybaveným.