Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Myslím si jako laik správně, že to byl spíš baribal než grizly? No, a pro Váš zážitek platí "konec dobrý, všechno dobré" - tak ať se Vás štísko drží i dál ...

Lehkovážnost. Mohlo to dopadnout i jinak.

Medvedi: http://www.alaskan.smugmug.com Galerie "Animals", Black bears, Brown/Grizzly bears. 12 let profesionalne vodim na Aljasce turisty za medvedy a ackoliv jsem taky zazil par pernych chvil vzdy to dobre dopadlo. Nejhorsi "uraz" byl ze se jedna pani strachy pomocila.

Opět ta trapná nejistota, řekl lord svému sluhovi (v jednom humorném příběhu).

"... já už nespal. A žasl jsem nad velikostí medvěda, který se z rokle vynořil a zamířil si to rovnou k nám. Asi jsme ho překvapili. Leželi jsme mu v cestě a zdálo se, že nechápe, proč by nás měl obcházet. ... Když skutečně zaútočí, dám mu pěstí do čumáku. Staří kanadští trapeři tvrdí, že medvědi mají čumáky strašně citlivé a často stačí do čumáku cvrnknout a huňáč se dá na útěk. Anebo se také hrozně rozčílí a vztekle tě roztrhá, dodávají. ... ".

S medvědem jsem se nikdy nesetkal. V moři jsem se ale (v roce 1986) setkal rybou barakudou (je mnohem větší než česká štika). Barakuda prý svými ostrými zuby vám vytrhne z těla kus masa a odpluje.

Barakuda: Vynořila se náhle zpoza útesu a pozorovala mne svým okem z jedné strany svého těla. Zažíval jsem tehdy velmi nepříjemné pocity. Kousne, nekousne? Nechtěl jsem být svačinkou barakudy. Snažil jsem se tehdy vypadat větší, aby se do mne ta barakuda nezakousla. Možná byla právě nažraná, nebo jsem se jí tehdy mohl jevit větší, než jsem skutečně byl.

Medvěd byl asi nažraný...

Pěkné.

Hezký článek, pane Adlere. Silně mi připomíná mé vlastní zážitky z roku 2003 kdy jsem cestoval z Vancouveru přes Willow lake, White horse, Dawson city, Forty mille a zpět přes kanadské národní parky Jasper a Banff do Toronta a k Niagarským vodopádům. Zážitek na celý život.

Pěkné pane Adlere

Přitom mě napadá (vzácný moment) kacířská myslénka. Zda bylo/je rozumné cpát zpět do naší přírody zpátky vlky a medvědy, které naši (jistě hloupí a nevzdělaní) předci pracně vyhubili

Já vím: Přemnožená spárkatá zvěř, okousané kmeny stromu, biodiverzita.......

Pozn.: Dávám přednost několika okousaným kmenům stromků před reálnou možností - být sežrán v českých luzích a hájích medvědem

A přemnoženou zvěř možno redukovat odstřelem, což má významné kulinární přínosy. Kus daňčí kýty mám zrovna v chladničce, asi na ni dojde zítra.

Milý pane Adlere, ve Vašem příběhu mě zaujalo, co si naši lidé, žijící v cizině, s sebou v srdci odnášejí. Žádné ideologie, ale poezii české krajiny a krásu lidové písně. Ačkoliv se v nové zemi asimilují, české srdce neztrácejí. Děkuji Vám.

No s tou asimilaci je to vyborne, detem emigrantu uz ten cestin nerika pane.